Roverské skály

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Evropsky významná lokalita
Roverské skály
Pohled na oblast u Vlhoště od severozápadu
Pohled na oblast u Vlhoště od severozápadu
Základní informace
Vyhlášení 25. duben 2012
Vyhlásil Vláda ČR
Nadm. výška 290 – 450 m n. m.
Rozloha 1688.5811 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Česká Lípa
Umístění Domašice, Dřevčice, Heřmánky, Hvězda pod Vlhoštěm, Lhota u Dřevčic, Pavličky, Skalka u Blíževedel, Tuhaň, Tuhanec, Zátyní
Souřadnice
Roverské skály
Roverské skály
Další informace
Kód 2881
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roverské skály jsou pískovcová skalní oblast v jižní části okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Jako evropský významná lokalita bylo toto území o rozloze 1688,5811 ha vyhlášeno nařízením vlády České republiky č. 208/2012 Sb. ze dne 25. 4. 2012.[1] Území je pod správou regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj.[2]

Geografie, geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Evropsky významná lokalita leží na území Polomených hor, přináležejících do geomorfologického podcelku Dokeská pahorkatina, jednoho ze dvou podcelků geomorfologického celku Ralská pahorkatina.

Vymezené území se rozkládá mezi Bliževedly na severozápadě a Dubou na jihovýchodě a dalšími sídly, které jsou administrativními součástmi uvedené obce a města.[3] Konkrétně se jedná o katastrální území Domašice, Dřevčice, Heřmánky, Hvězda pod Vlhoštěm, Lhota u Dřevčic, Pavličky, Skalka u Blíževedel, Tuhaň, Tuhanec a Zátyní.

Největší část území tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství (střední a zčásti svrchní turon).  Charakterem těchto křídových hornin byl ovlivněn erozně - denudační reliéf Roverských skal se stupňovitou strukturou a hustou sítí kaňonovitých údolí v oblasti bez trvalých vodních toků.[3]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Území EVL Roverské skály leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj. Součástí lokality je několik maloplošných chráněných území - přírodní rezervace Kostelecké bory a přírodní památky Husa, Martinské stěny a Stříbrný vrch.[2] S lokalitou bezprostředně sousedí území přírodní rezervace Vlhošť.

Více než tři čtvrtiny plochy (75,93%)[3] EVL Roverské skály pokrývají subkontinentální borové doubravy. V některých extrémnějších polohách, jako jsou okraje skal a vrcholové skalní plošiny, se vyskytují i reliktní bory. Cca 7,5 % plochy pokrývají lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (smrkové porosty v hlubších údolích). Místy se částečně zachovaly acidofilní bučiny. V podrostu převažuje borůvka černá, brusinka obecná, vřes obecný a metlička křivolaká. Pokud jde o skalní vegetaci, převládají zde mechorosty a také kapraďorosty.

Hlavním předmětem ochrany je vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), západoevropský endemický a kriticky ohrožený druh kapradiny. Jedná se o druh, zapsaný v červené knize IUCN a chráněný Bernskou úmluvou.[4] Jeho výskyt na území České republiky je původní. V Roverských skalách lze tuto vzácnou kapradinu, která se rozmnožuje pouze vegetativně, nalézt v prohlubních voštin, jeskyní, skalních štěrbin a převisů v místech, kam nedopadá sluneční záření a kde je dostatečná vlhkost. V těchto skalních dutinách v oblasti Roverských skal tvoří vláskatec tajemný početné kolonie. [3]

Trampská subkultura[editovat | editovat zdroj]

Trampský kemp Mrtvé dítě

Romantická krajina Roverských skal neboli slangově Roverek již po mnoho desítek let přitahovala pozornost příznivců specifického českého fenoménu - trampingu. Existuje dokonce samostatná trampská osada Roverští patrioti, jejíž členové, pocházející z různých míst celé ČR, se v této oblasti nejen setkávají, ale také pravidelně organizují brigády, zaměřené na úklid odpadků, údržbu cest, čištění studánek i výsadbu stromů.[5] Roverští patrioti například v roce 2015 vysázeli podél úseku Staré Husí cesty mezi Dřevčicemi a Martinskými stěnami alej, reprezentující staré regionální odrůdy ovocných stromů. Alej tvoří celkem 63 stromů. S výjimkou čtyř dubů se jedná o ovocné stromy převážně starých odrůd, jako jsou například jablka Sudetská reneta, Lukasova hruška nebo třešně Napoleonky. Tato alej zvítězila v celostátní soutěži Alej roku v konkurenci 61 přihlášených stromořadí a byla vyhlášena Alejí roku 2017.[6][7]

Na území Roverských skal a sousedního Vlhoště dokonce i v době normalizace, kdy bylo každé vybočení ze systému přísně sledováno, existovaly trampské kempy. (Z přelomu 60. a 70. let 20. století pravděpodobně pochází i pojmenování Roverské hory, kdy tuto oblast navštěvovali členové krátkodobě obnoveného a po roce 1970 opět zrušeného Junáka a členové oddílů starších skautů - roverů).[8] Tito skauti, jejich nástupci i další příznivci trampingu nepřestali uvedenou oblast navštěvovat ani později. Mezi taková známá trampská místa patří například Tisícový kámen (Tisícák), sousední převis Krápník, dále kempy Mrtvé dítě, Malá Skála, Mamuťák, Waioming a mnohé jiné.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nařízení vlády ČR č. 208/2012
  2. a b EVL Roverské skály [online]. Praha: AOPK ČR [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  3. a b c d Evropsky významné lokality v České republice. Seznam lokalit. CZ0512100 - Roverské skály [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  4. Trichomanes speciosum [online]. IUCN, 2011-01-20 [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Roverští patrioti - kdo to je? [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  6. Vyhlášení Aleje roku 2017 - 12. května 2018 [online]. TO Roverští patroti [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  7. LÁNSKÝ, Tomáš. Nejkrásnější alej je z Dubé. Jsou jí dva roky a vysázeli ji trampové. iDNES.cz [online]. 2017-12-14 [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  8. Chcete zmizet? Jeďte do Roverek, tam to není problém! [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 
  9. Vánoční Roverky [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]