Roudnice nad Labem (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železniční stanice Roudnice nad Labem
Výpravní budova nádraží v Roudnici nad Labem
Výpravní budova nádraží v Roudnici nad Labem
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Město Roudnice nad Labem
Souřadnice 50°25′35″ s. š., 14°15′50″ v. d.
Roudnice nad Labem (nádraží)
Roudnice nad Labem (nádraží)
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 542571
Tratě 090, 096
Nadmořská výška 160 m n. m.
V provozu od 1. června 1850
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Dopravních kolejí 6
Nástupišť (hran) 4 (5)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa v Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roudnice nad Labem je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji přímo při břehu řeky Labe u městského mostu. Leží na dvoukolejné elektrifikované trati 090 (3 kV ss) a jednokolejné neelektrifikované trati 096. Dále se ve městě nacházejí železniční stanice Roudnice nad Labem město, Roudnice nad Labem-Bezděkov a Roudnice nad Labem-Hracholusky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla vybudována jakožto součást trati společnosti Severní státní dráha (NStB) spojující Prahu a Drážďany, podle univerzalizované podoby stanic celé železniční stavby. Nádraží mělo původně vzniknout v poli u vsi Bezděkov (později součást Roudnice) na východní straně od pozdější polohy, ale kvůli levnějšímu nákupu pozemkům bylo rozhodnuto o přesunu stavby areálu blíže k centru města. Železnice zde lemuje levý polabský břeh, stavba si tedy vyžádala demolice starých budov v této lokalitě. Zbořena byla například stará synagoga (nahrazena v letech 1852-1853 novou synagogou a další objekty místního židovského ghetta, rybářské domky, části městských hradeb nebo gotický kostel Sv. Václava (Panny Marie Loretánské) vystavěný z vůle pražského biskupa Jana IV. z Dražic. 1. června 1850 byl s roudnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Prahy do Lovosic, odkud roku 1851 mohly vlaky pokračovat do Podmokel (Děčína) a na hranici se Saskem.

V roce 1895 byla dle návrhu v Roudnici přechodně sídlícího architekta Aloise Otokara Samohrda ke stanici přistavěna čekárna III. třídy, kryté nástupiště a jedna dopravní kolej. 23. října 1900 otevřela společnost Místní dráha Roudnice - Hospozín železniční spojení své trati z nově postavené stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov s Hospozínem (nádraží v Kmetiněvsi), 2. listopadu byla trať zaústěna do kolejiště staršího roudnického nádraží. Úsek byl později prodloužen několikakilometrovou spojkou až do Zlonic. Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla z rozhodnutí Ministerstva železnic v letech 1929-1932 kompletní přestavba areálu roudnické stanice. Kolejiště bylo přestavěno a rozšířeno, nákladové nádraží bylo přesunuto do stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov. Namísto starého nádraží zde vznikla nová vícepatrová výpravní funcionalistická budova podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha a také věžová vodárna. Během hloubení základů byly odhaleny původní dlažby a celé zdi náležející k východnímu křídlu knížecího pivovaru, klenutá chodba, kterou vedlo potrubí čerpající říční vodu do pivovaru a žlab pro odvod splašků.

Elektrická trakční soustava sem byla dovedena 1.1. 1980.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Nachází se zde jedno kryté hranové nástupiště, dále dvě nekrytá ostrovní, ke kterým se přichází přechody přes kolejiště a jedno kryté ostrovní nástupiště s podchodem pro cestující (2019). Rekonstrukce počítá též s proražením podchodu směrem k Labi.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

SŽDC Trať 090 (Praha–Děčín)
> Praha-Bubeneč – Praha-Podbaba – Praha-Sedlec – Roztoky – Roztoky-Žalov – Úholičky – Řež – Libčice nad Vltavou-Letky – Libčice nad Vltavou – Dolany – Kralupy nad Vltavou – Nelahozeves zámek – Nelahozeves – Nové Ouholice – Mlčechvosty – Vraňany – Cítov – Dolní Beřkovice – Horní Počaply – Hněvice – Záluží – Dobříň – Roudnice nad Labem – Hrobce – Oleško – Hrdly – Bohušovice nad Ohří – Nové Kopisty – Lukavec – Lovosice jih – Lovosice – Lovosice město – Malé Žernoseky – Litochovice nad Labem – Prackovice nad Labem – Dolní Zálezly – Ústí nad Labem hlavní nádraží – Ústí nad Labem hl.n. sever – Neštěmice – Mojžíř – Neštědice – Povrly – Povrly-Roztoky – Dobkovice – Choratice – Vilsnice – Děčín hlavní nádraží
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roudnice_nad_Labem_(nádraží)&oldid=17746240“