Roudnice nad Labem (nádraží)
| Roudnice nad Labem | |
|---|---|
 Výpravní budova nádraží v Roudnici nad Labem | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Město | Roudnice nad Labem |
| Souřadnice | 50°25′35,4″ s. š., 14°15′49,68″ v. d. |
  Roudnice nad Labem | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 542571[1] |
| Tratě | 090, 096 |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| V provozu od | 1. června 1850 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11[1] |
| Dopravní koleje | 6 + 1 kusá[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (5)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |      |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roudnice nad Labem je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji přímo při břehu řeky Labe u městského mostu. Leží na dvoukolejné elektrizované trati 090 (3 kV ss) a jednokolejné neelektrizované trati 096. Dále se ve městě nacházejí železniční zastávky Roudnice nad Labem město, Roudnice nad Labem-Bezděkov a Roudnice nad Labem-Hracholusky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla vybudována jakožto součást trati společnosti Severní státní dráha (NStB) spojující Prahu a Drážďany, podle univerzalizované podoby stanic celé železniční stavby. Nádraží mělo původně vzniknout v poli u vsi Bezděkov (později součást Roudnice) na východní straně od pozdější polohy, ale kvůli levnějšímu nákupu pozemkům bylo rozhodnuto o přesunu stavby areálu blíže k centru města.
.jpg)
Železnice zde lemuje levý polabský břeh, stavba si tedy vyžádala demolice starých budov v této lokalitě. Zbořena byla například stará synagoga (nahrazena v letech 1852–1853 novou synagogou) a další objekty místního židovského ghetta, rybářské domky, části městských hradeb nebo gotický kostel Sv. Václava (Panny Marie Loretánské) vystavěný z vůle pražského biskupa Jana IV. z Dražic. 1. června 1850 byl s roudnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Prahy do Lovosic, odkud roku 1851 mohly vlaky pokračovat do Podmokel (Děčína) a na hranici se Saskem. Roku 1854 byla NStB privatisována a provozovatelem trati se stala Rakouská společnost státní dráhy (StEG).[2]
V roce 1895 byla dle návrhu v Roudnici přechodně sídlícího architekta Aloise Otokara Samohrda ke stanici přistavěna čekárna III. třídy, kryté nástupiště a jedna dopravní kolej. 23. října 1900 otevřela společnost Místní dráha Roudnice – Hospozín železniční spojení své trati z nově postavené stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov s Hospozínem (nádraží v Kmetiněvsi), 2. listopadu byla trať zaústěna do kolejiště staršího roudnického nádraží. Úsek byl později prodloužen několikakilometrovou spojkou až do Zlonic. Po zestátnění StEG roku 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, místní dráha byla zestátněna až roku 1925.[2]
Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla z rozhodnutí Ministerstva železnic v letech 1929–1932 kompletní přestavba areálu roudnické stanice. Kolejiště bylo přestavěno a rozšířeno, nákladové nádraží bylo přesunuto do stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov. Namísto starého nádraží zde vznikla nová vícepatrová výpravní funkcionalistická budova podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha a také věžová vodárna. Během hloubení základů byly odhaleny původní dlažby a celé zdi náležející k východnímu křídlu knížecího pivovaru, klenutá chodba, kterou vedlo potrubí čerpající říční vodu do pivovaru a žlab pro odvod splašků.
Elektrický provoz ve stanici byl zahájen 1. ledna 1980.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Nachází se zde jedno kryté hranové nástupiště, dále dvě nekrytá ostrovní, ke kterým se přichází přechody přes kolejiště a jedno kryté ostrovní nástupiště s podchodem pro cestující (2019).
Stanice je vybavena od roku 2022 hlasovým systém INISS od firmy Chaps. Cestující na nádraží v od roku 2022 slyší automatické hlášení systému INISS – hlas české herečky Kateřiny Horáčkové-Mendlové, v anglické verzi to je Philip Bělohlávek a v němčině Robert Schlein. V letech 2017–2022 HIS od firmy MikroVOX a vizuální informační systém VIS od firmy Starmon. Hlasový a vizuální informační systém byl původně vyvinut pod souhrnným názvem HaVIS. V letech 2017–2022 slyšeli automatické hlášení systému HIS – hlas českého herce Václava Knopa, v anglické verzi to je Věra Pockley a v němčině Blanka Trčanová. Do roku 2017 slyšeli automatické hlášení systému ČD Speaker – hlas zaměstnance firmy Chaps Marka Hryciowa.[3]
Součástí stanice je roudnický věžový vodojem.
Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]
Rekonstrukce nádraží byla zahájena v srpnu 2021, při níž počítá též s proražením podchodu směrem k Labi.[4] Dokončena má být v červenci 2023.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Plánek stanice Roudnice nad Labem. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, červen 2021.
- ↑ a b Historie železničních tratí ČR. historie-trati.wz.cz [online]. [cit. 2022-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Roudnice nad Labem – Nádražní hlášení. www.hlaseni.net [online]. [cit. 2022-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Začne oprava nádraží v Roudnici, nově získá výtahy i kamerový systém. iDNES.cz [online]. 2021-08-18 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online.
- ↑ PIGULA, Topi. OBRAZEM: Přístup na nástupiště v Roudnici nad Labem je stále omezen. Litoměřický deník. 2022-09-30. Dostupné online [cit. 2022-12-09].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roudnice nad Labem na Wikimedia Commons - Článek o připravované rekonstrukci nádraží (2017)
- Historie roudnického nádraží
- Profil stanice na stránkách Českých drah
