Roudnice nad Labem (nádraží)
| Železniční stanice Roudnice nad Labem | |
 Výpravní budova nádraží v Roudnici nad Labem | |
| Stát |
 Česko |
|---|---|
| Kraj | Ústecký |
| Město | Roudnice nad Labem |
| Souřadnice | 50°25′35″ s. š., 14°15′50″ v. d. |
  Roudnice nad Labem (nádraží) | |
| Provozovatel dráhy | SŽDC |
| Kód stanice | 542571 |
| Tratě | 090, 096 |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| V provozu od | 1. června 1850 |
| Zabezpečovací zařízení | ESA 11 |
| Dopravních kolejí | 6 |
| Nástupišť (hran) | 4 (5) |
| Prodej jízdenek |
 |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roudnice nad Labem je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji přímo při břehu řeky Labe u městského mostu. Leží na dvoukolejné elektrifikované trati 090 (3 kV ss) a jednokolejné neelektrifikované trati 096. Dále se ve městě nacházejí železniční stanice Roudnice nad Labem město, Roudnice nad Labem-Bezděkov a Roudnice nad Labem-Hracholusky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla vybudována jakožto součást trati společnosti Severní státní dráha (NStB) spojující Prahu a Drážďany, podle univerzalizované podoby stanic celé železniční stavby. Nádraží mělo původně vzniknout v poli u vsi Bezděkov (později součást Roudnice) na východní straně od pozdější polohy, ale kvůli levnějšímu nákupu pozemkům bylo rozhodnuto o přesunu stavby areálu blíže k centru města. Železnice zde lemuje levý polabský břeh, stavba si tedy vyžádala demolice starých budov v této lokalitě. Zbořena byla například stará synagoga (nahrazena v letech 1852-1853 novou synagogou a další objekty místního židovského ghetta, rybářské domky, části městských hradeb nebo gotický kostel Sv. Václava (Panny Marie Loretánské) vystavěný z vůle pražského biskupa Jana IV. z Dražic. 1. června 1850 byl s roudnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Prahy do Lovosic, odkud roku 1851 mohly vlaky pokračovat do Podmokel (Děčína) a na hranici se Saskem.
V roce 1895 byla dle návrhu v Roudnici přechodně sídlícího architekta Aloise Otokara Samohrda ke stanici přistavěna čekárna III. třídy, kryté nástupiště a jedna dopravní kolej. 23. října 1900 otevřela společnost Místní dráha Roudnice - Hospozín železniční spojení své trati z nově postavené stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov s Hospozínem (nádraží v Kmetiněvsi), 2. listopadu byla trať zaústěna do kolejiště staršího roudnického nádraží. Úsek byl později prodloužen několikakilometrovou spojkou až do Zlonic. Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla z rozhodnutí Ministerstva železnic v letech 1929-1932 kompletní přestavba areálu roudnické stanice. Kolejiště bylo přestavěno a rozšířeno, nákladové nádraží bylo přesunuto do stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov. Namísto starého nádraží zde vznikla nová vícepatrová výpravní funcionalistická budova podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha a také věžová vodárna. Během hloubení základů byly odhaleny původní dlažby a celé zdi náležející k východnímu křídlu knížecího pivovaru, klenutá chodba, kterou vedlo potrubí čerpající říční vodu do pivovaru a žlab pro odvod splašků.
Elektrická trakční soustava sem byla dovedena 1.1. 1980.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Nachází se zde jedno kryté hranové nástupiště, dále dvě nekrytá ostrovní, ke kterým se přichází přechody přes kolejiště a jedno kryté ostrovní nástupiště s podchodem pro cestující (2019). Rekonstrukce počítá též s proražením podchodu směrem k Labi.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roudnice nad Labem ve Wikimedia Commons - Článek o připravované rekonstrukci nádraží (2017)
- Historie roudnického nádraží
- Profil stanice na stránkách Českých drah
