Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rotunda svatého Martina)
Skočit na: Navigace, Hledání
Rotunda svatého Martina
Rotunda svatého Martina
Rotunda svatého Martina
Účel stavby
kostel
Základní informace
Sloh románský
Architekt Antonín Baum (přestavba)
Výstavba 1061 - 1092 (?)
Přestavba 1878 - 1880
Další majitel vyšehradská kapitula
Současný majitel římskokatolická církev
Poloha
Adresa Praha, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice 50°3′49″ s. š., 14°25′18″ v. d.
Rotunda svatého Martina
Red pog.svg
Rotunda svatého Martina
Rotunda svatého Martina, Česko
Další informace
Kód památky 11740/1-1273
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rotunda svatého Martina je nejstarší zachovaná stavba nacházející se v oblasti Vyšehradu a současně i nejstarší zachovaná rotunda na území hlavního města Prahy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rotunda je menší stavba kruhového půdorysu, ke které je na východě připojena apsida přibližně půlkruhového tvaru.[1] Vnitřní průměr rotundy je 650 cm a síla zdiva 95 cm. Apsida vystupuje ze stavby o 220 cm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Byla postavena za krále Vratislava II. (panoval v letech 10611092), tedy v poslední třetině 11. století. Zřejmě sloužila jako farní kostel vyšehradského předhradí. První písemná zmínka o rotundě je však až z roku 1396.[1]

Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420 byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Uchoval se jen kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a tato rotunda.

V roce 1650 začal Ferdinand III. stavět vyšehradskou citadelu. Všechno obyvatelstvo bylo vystěhováno a rotunda sloužila jako prachárna, později jako skladiště. Určitá období historie sloužila i jako obytný prostor.

Osudu zbourání těsně unikla ještě jednou a to v roce 1841, kdy měla ustoupit stavbě silnice z Nového Města na Pankrác. Velkou zásluhu o její uchování má hrabě Karel Chotek.[1] Musela však být částečně přestavěna, když byl původní vchod od dnešní silnice zazděn a nový probourán a upraven na jiném místě do dnešní podoby, aby nezasahoval do silnice, která byla zahloubena hluboko pod původní ráz terénu.

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1845 rotundu zakoupila vyšehradská kapitula a nechala ji v letech 187880 obnovit podle návrhu architekta Antonína Bauma.[1] Na jižní straně byl vytvořen novorománský portál podle motivů převzatých z Vyšehradského kodexu. Z téže inspirace vycházeli i Antonín König a Jan Heřman v nástěnné malbě Krista uvnitř rotundy. Novorománský oltář je ze sliveneckého mramoru a oltářní obraz vytvořil František Sequens.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Detaily[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Rotunda svatého Martina [online]. Vyšehradská kapitula, 2012, [cit. 2016-07-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]