Rokytnice v Orlických horách (zámek)
| Rokytnice v Orlických horách | |
|---|---|
 Zámek Rokytnice v Orlických horách | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | před r. 1567 (tvrz) |
| Přestavba | 1650,1675,1706-09,1718-21,1734, 1855, 1919, 1984 |
| Stavebník | Joachim Mauschwitz von Armenruh Kryštof Václav von Nostitz |
| Poloha | |
| Adresa | nám. T. G. Masaryka 1, 517 61, Rokytnice v Orlických horách,  Česko |
| Ulice | náměstí T. G. Masaryka |
| Souřadnice | 50°9′56,12″ s. š., 16°27′51,08″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34580/6-2407 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | [1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Rokytnice je renesanční zámek, vystavěný v roce 1567 na místě bývalé tvrze. Na přelomu 17. a 18. století prošel výraznou barokní přestavbou. Zámek se nachází v obci Rokytnice v Orlických horách ve východních Čechách.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rokytnické panství vzniklo oddělením od rychnovského v roce 1487 a pravděpodobně někdy v té době bylo v Rokytnici vystavěno sídlo majitelů panství. Při prodeji panství Janem Lickem z Rýzmburka se zde připomíná tvrz, kterou Joachim Mauschwitz z Armenruh nechal přestavět na renesanční zámek "...který na místě bývalé trvze vystavěl". Hmotným dokladem je nález renesančního kamenného ostění vstupního portálu zámku. Další doložené stavební úpravy zámku proběhly ve druhé polovině 17. století, kdy zámek držel nejprve Otto svobodný pán z Nostitz, pro něhož (ale i další členy rokitnické linie Nostitzů) bylo rokytnické panství až do počátku 19. století jediným sídlem v Čechách. Otto jistě provedl první úpravy zámku včetně osazení barokního vstupního portálu. V nejrozsáhlejších úpravách zámku pak pokračoval jeho syn Kryštof Václav z Nostitz, a to v návaznosti na obdržení titulu hraběte. Jeho posledním vkladem bylo stržení tzv. starého paláce a vystavění vrcholně barokní dispozice s reprezentativním Sálem předků (1706-1709), V již méně zásadních úpravách pak pokračovali další členové rodu, jako například Jan Karel hrabě z Nostitz (1718-1721 a dále 1734). Dalšími úpravami zámek prošel za Josefa hraběte z Nostic v roce 1855. Nynější podobu získal zámek při úpravách fasády v roce 1936-1937. Drobnějších, ne příliš šťastných, úprav doznal zámek v roce 1919 v návaznosti na jeho nucené využití pro účely české obecné školy. Značně necitlivé k zámku pak byly zásahy z let 1984-1985. Od roku 2011 probíhá postupná rehabilitace a obnova zámku.
Areál zámku[editovat | editovat zdroj]
Zámecký areál byl koncipován jako plnohodnotné šlechtické sídlo splňující tehdejší požadavky jak v rovině hospodářské správy panství, tak v rovině důstojné reprezentace jeho majitelů. Areál zahrnoval vlatní zámek, zámecký park, a hlavní hospodářský dvůr. V době, kdy je držitelem zámku Kryštof Václav hrabě z Nostitz je v zámeckém areálu za hospodářským dvorem vybudována formální zahrada se zahradnickým domem, ve které byla zřízena (velmi) malá vytápěná oranžerie.
Dále na areál zámku navazoval areál pivovaru (založen 1569) se sýpkou a nad ním pak střelecký pavilon. Ten byl později Janem Karlem hrabětem z Nostitz přestavěn na kapli svatých Jáchima a Anny a čtrnácti svatých pomocníků. Neopominutelnou součástí areálu zámku je pak ještě tzv. zámecký kostel Nejsvětějjší trojice vystavěný již za Mauschwitzů ve druhé polovině 17. století.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
