Rodkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Rodkov
Usedlost č. p. 1
Usedlost č. p. 1
Znak obce RodkovVlajka obce Rodkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel109 (2023)[1]
Rozloha3,22 km²[2]
Katastrální územíRodkov
Nadmořská výška520 m n. m.
PSČ592 51
Počet domů43 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRodkov 2
592 51 Dolní Rožínka
obecrodkov@seznam.cz
StarostaOto Musil
Úřední web: www.uredni-deska.info/videt_obec.php?obec=1626&zobraz=uvod
Rodkov
Rodkov
Další údaje
Kód obce587737
Kód části obce30112
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodkov (německy Rotkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, přibližně 3 km jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Žije zde 109[1] obyvatel.

V blízkosti obce stoupá k Bystřici nad Pernštejnem železniční trať Tišnovka (zprovozněna 1905, stoupání 23%) a v jižní části katastru pracuje úpravna uranové rudy DIAMO (od roku 1968).

Název

Název obce snad pochází od osobního jména Rodek, v místní tradici však přetrvává názor, že zde dříve řemeslníci vyráběli hrotky a ves se původně jmenovala Hrotkov.

Přírodní poměry

Obcí protéká říčka Nedvědička, která je pravostranným přítokem řeky Svratky.

Historie

První písemná zmínka o Rodkově pochází z roku 1436. V roce 1844 měla obec 40 domů a 281 obyvatel, v roce 1900 45 domů a 244 obyvatel, v roce 2000 24 trvale obydlených domů a 95 obyvatel. V roce 1960 se stal Rodkov osadou obce Dolní Rožínka, od roku 1992 je opět samostatnou obcí.

Obec náležela doubravnickému klášteru. Z roku 1436 pochází stížnost abatyše Elišky na pernštejnského purkrabího Vaňka, který Rodkov neoprávněně držel. Protože však klášter vzápětí zanikl, přešla ves k bystřickému zboží pánů z Pernštejna.

V roce 1671 se v Rodkově připomíná panský pivovar a tvrz, po níž zřejmě zůstal název trati Na Hradisku. Jiný název, Vinohrádek, má připomínat nejsevernější vinohrad doubravnického kláštera. V obci stával i mlýn. Stavebně se zachovala renesanční tvrz založená v letech 1609–1612.

Obecní pečetí byla pečeť zlatkovské rychty z roku 1689. Počátkem roku 1997 dostal Rodkov za znak modrý štít se stříbrným hrotem a zeleným lipovým listem.

Jednotřídní škola byla v obci patrně od roku 1860, zanikla v šedesátých letech minulého století pro nedostatek žáků. V osmdesátých letech byla přestavěna na kulturní dům, dnes je tu i sídlo obecního úřadu.

Vedle silnice k Bystřici stojí od roku 1885 litinový kříž původně i s litinovou mříží mezi dvěma mohutnými lípami, které, bohužel musely být z důvodu špatného stavu odstraněny. Menší litinový kříž mezi lípami stojí na hranici katastru vedle původní cesty do Zlatkova. Velký žulový kříž pak stojí u silnice k Diamu. Původně tudy vedla cesta na hřbitov do farního kostela v Rožné a u kříže bylo poslední zastavení pohřbu v obci. Od roku 1967 (počátek výstavby Diama) zde skončily pohřby s koňským povozem.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Petr Tomášek, v letech 2010–2014 tuto funkci vykonával Pavel Smolík. Od roku 2014 je starostou obce Oto Musil.

Vývoj počtu obyvatel Rodkova[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013 2019
Počet obyvatel 319 275 276 244 268 267 221 185 190 168 131 97 93 101 98 101

Školství a kultura

Mateřská ani základní škola tu není, za vzděláním děti dojíždějí do okolních vsí. Občané mají k dispozici kulturní dům, kde se pravidelně pořádají různé společenské akce. Ze spolků zde aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů. Obec je součástí mikroregionu Bystřicko.

Sbor dobrovolných hasičů

Hasičský sbor vlastní historickou ruční stříkačku taženou koňmi, s níž se účastní různých oslav v okolí. Původní hasičská zbrojnice byla pro špatný stav zbourána a svépomocí znovu postavena v roce 1984. Na zbrojnici je ve zvoničce zavěšen zvonek s reliéfem svatého Floriána.

Pamětihodnosti

Před obecním úřadem se nachází pomník obětem světových válek a komunistického režimu. V roce 1928 k desátému výročí vzniku republiky byl na návsi postaven pomník mužům padlým v první světové válce. V padesátých letech byl pomník vyvrácen a zahrnut do požární nádrže na toku Nedvědičky, která protéká obcí. V roce 1993 byl při odbahňování nádrže nalezen, vytažen z nádrže, vyčištěn a bylo rozhodnuto o jeho novém postavení. Nalezla se původní deska se jmény padlých z 1. světové války, byla připojena nová deska s 6 jmény obětí 2. světové války a další deska se dvěma jmény obětí komunistického režimu. Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku proběhlo v roce 1994 při příležitosti stého výročí založení hasičského sboru v obci. V té době to byl asi první pomník obětem válek a totalitních režimů v ČR.[5]

Galerie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603. 
  5. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy