Rochet-Schneider

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rochet-Schneider
Emblém (1923)
Logo
Rochet-Schneider-1930-ad.jpg
Základní údaje
Právní formasociété anonyme
Datum založení1894
Datum zániku1951
ZakladateléThéodore Schneider
Édouard Rochet
Adresa sídlaLyon, Francie
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl a vehicle construction
Produktyautomobil
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tovární štítek Rochet-Schneider z roku 1895
Rochet-Schneider (1918)

SA des Établissements Rochet-Schneider byl francouzský výrobce automobilů.[1][2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Společnost, kterou založili Edouard Rochet a Théophile Schneider v Lyonu, původně vyráběla jízdní kola. Od roku 1894 začala s výrobou osobních automobilů. V letech 1895 až 1901 společnost vyrobila přibližně 240 vozů typu „Benz“. Automobily Rochet-Schneider od roku 1903 v licenci vyráběly firmy Florentia, FN, Martini a Nagant. Obchodním sloganem firmy Rochet-Schneider bylo heslo „síla, jednoduchost a tichý chod“.[4] Vozy Rochet-Schneider byly převážně určeny bohatým zákazníkům, měly masivní mosazné díly, vzory zdobené kožené čalounění, ručně opracované dřevěné díly a další „drahé“ součásti.

Firma osobní vozy od roku 1932 nevyráběla, produkce nákladních automobilů pokračovala až do roku 1951, kdy firmu převzala automobilka Berliet.

chronologicky
1889 – vznikla Société de Construction Vélocipédique du Rhône, zakladateli byli Edouard Rochet a Théodore Schneider. Vyráběla byla jízdní kola.
1892 – transformace na Société Lyonnaise de Construction Vélocipédique et Automobile Rochet & Schneider.
1896 – výroba prvního automobilu.
1901 – na pařížském autosalonu byla představena široká nabídka vozů
1905 – po prodeji lyonské továrny za 4,5 milionu franků v předchozím roce vznikla Rochet and Schneider Limited[5], sídlo společnosti bylo v Londýně, produkce probíhala v Lyonu. Vyráběno bylo kolem 250 automobilů ročně. Koncem roku 1907 skončila firma v likvidaci.
1909 – založení akciové společnosti Société anonyme des établissements Rochet-Schneider, odchod Théodore Schneidera.
1909 – založení dceřiné firmy Société du carburateur Zénith, mateřská firma vlastnila 88 % akcií.[6]
1913 – francouzský prezident Raymond Poincaré pořídil jako „služební“ vůz „torpédo“ Rochet-Schneider, jeho dalším oficiálním vozem byl Panhard 20HP.[7].
1926 – na 20. pařížském autosalonu 26. října bylo představeno pět modelů firmy.[8]
1931 – konec výroby osobních automobilů.
1951 – konec výroby těžkých nákladních automobilů.
1959 – společnost se stala filiálkou firmy Berliet.
1968 – ukončení všech aktivit v Lyonu.

Vozidla[editovat | editovat zdroj]

První modely byly osazovány jednoválcovými motory, celkově byly velmi podobné tehdejším automobilům německé firmy Benz. Od roku 1901 byly vyráběny modely 8 CV s dvouválci a 12 CV se čtyřválcovými motory, které byly stejně jako ve vozech Panhard & Levassor (Système Panhard) umístěny vpředu.

Později začala firma vyrábět vozy vlastní konstrukce. V roce 1903 byl na trh uveden typ 20/22 CV. V roce 1906 vznikl model 18 CV s motorem o objemu 4400 cm³. Od roku 1907 byly vyráběny vozy se šestiválcovými motory o objemu 10 900 cm³. V roce 1911 nabízela firma kromě jiných i vozy osazené čtyřválci s objemem 4800 cm³ a šestiválcem o objemu 5500 cm³. V roce 1914 si zákazníci mohli vybrat z vozů se čtyř a šestiválcovými motory. V Rakousko-Uhersku vozy značky prodávala například ústecká firma Rösler & Jauernig.

Během první světové války přešel Rochet-Schneider na válečnou výrobu; byla vyráběna nákladní vozidla. Francouzská armáda na základě své objednávky odebrala 1500 vozidel. Po válce byly vyráběny typy 12 CV, 18 CV a 30 CV. V roce 1929 byly v nabídce čtyři modely se čtyř a šestiválcovými motory. Od poloviny dvacátých let 20. století společnost kladla stále větší důraz na užitková vozidla, ačkoli vyráběla a prodávala i osobní automobily. Na 25. pařížském autosalonu v říjnu 1931[9] byl posledním představeným impozantní vůz Rochet-Schneider 26CV s velkým šestiválcovým motorem s rozvodem OHV o objemu přibližně 5 litrů s dvojitým zapalováním a brzdami s posilovačem.[10][9]

Více než dvě desítky dochovaných vozidel značky vystavuje několik, převážně francouzských sbírek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Linz, Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie.
  2. Georgano: The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile.
  3. Georgano: Autos. Encyclopédie complète. 1885 à nos jours.
  4. Merlos, Josep Lluís «Els cotxes de línia dels nostres besavis». Diari Ara, 2014-07-06
  5. https://books.google.fr/books?id=rRzniobv4oIC&pg=PA71&dq=Rochet+Schneider+limited&hl=fr&ei=daPXTdKUD4Ww8gPM64iEBQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CDQQ6AEwAA#v=onepage&q=Rochet%20Schneider%20limited&f=false
  6. Histoire de Rochet Schneider au début du 20. siècle, Auto-pedia.fr, 2012-03-7
  7. Jacques Santamaria, Patrice Duhamel, L'Élysée : Histoire, secrets, mystères, Éditions Plon, 2012, p. 89.
  8. Automobilia. Toutes les voitures françaises 1927 (salon [Oct] 1926). Paris: Histoire & collections, 2006, s. 77. (anglicky) 
  9. a b Automobilia. Toutes les voitures françaises 1932 (salon [Oct] 1931). Paris: Histoire & collections, Publication year: 2002, s. 78: (Bellu uvádí, že objem R-P 26CV byl 4,5 litru, ale Georgano 5,4 litru). (anglicky) 
  10. GEORGANO, Nick. The Complete Encyclopaedia of Motorcars 1885-1968. London: George Rainbird Ltd for Ebury Press Limited, 1968. S. 484. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Harald Linz, Halwart Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie. United Soft Media Verlag, München 2008, ISBN 978-3-8032-9876-8.
  • (anglicky) George Nick Georgano (šéfredaktor): The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile. Volume 3: P–Z. Fitzroy Dearborn Publishers, Chicago 2001, ISBN 1-57958-293-1.
  • (francouzsky) George Nick Georgano: Autos. Encyclopédie complète. 1885 à nos jours. Courtille, Paris 1975.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]