Roberto Assagioli
| Roberto Assagioli | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. února 1888 Benátky |
| Úmrtí | 23. srpna 1974 (ve věku 86 let) Capolona |
| Alma mater | Florentská univerzita (do 1910) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roberto Assagioli, původním jménem Roberto Marco Grego (27. února 1888 Benátky – 23. srpna 1974 Capolona), byl italský psychiatr, představitel transpersonální psychologie.
Narodil se v Benátkách v židovské středostavovské rodině. Když mu byly dva roky, jeho otec zemřel, jeho matka se pak provdala za doktora Alessandra Assagioliho a Roberto přijal jeho příjmení. Navštěvoval Liceo Marco Foscarini, v patnácti letech publikoval první odborný článek a v osmnácti již ovládal osm jazyků, věnoval se také zálibě v horolezectví a podnikl s rodiči cestu do Ruska.[1] Přátelil se s Giovannim Papinim a přispíval do jeho časopisu Leonardo. Vystudoval medicínu na Florentské univerzitě a pracoval v curyšské psychiatrické léčbě Burghölzli, kde se seznámil s Carlem Jungem. Stal se prvním italským členem Mezinárodní psychoanalytické společnosti, založil časopis Psiche a psal doktorskou práci o psychoanalýze. Silně ho však ovlivnila také teosofie, především Alice Baileyová. V roce 1914 se s freudismem rozešel a vytvořil vlastní koncepci, kterou nazval psychosyntéza – spojil v ní jungovský důraz na imaginaci a archetypy s učením Platóna i orientálními duchovními naukami. Na lidskou duši se Assagioli dívá jako na složitý organismus, který popisuje pomocí takzvaného vaječného diagramu zahrnujícího sedm komponent osobnosti.[2]
Za první světové války sloužil Assagioli jako vojenský lékař; protože zásadně odmítal nosit zbraň, vyrobil si jako kamufláž pro nadřízené model pistole z mýdla natřeného černou barvou.[3] V roce 1926 založil v Římě Institut pro kulturu a psychickou terapii a vydal své stěžejní dílo Psychosynthesis. A new method of healing. Za druhé světové války byl fašistickým režimem vězněn jako pacifista, tuto zkušenost zpracoval v knize Freedom in Jail. Po válce žil s rodinou ve vile Casa Assagioli ve Florencii, kde je uložen jeho archív. Pomohl založit ve Florencii linku důvěry jako nástroj pro prevenci sebevražd.[4] K jeho přátelům patřili Rabíndranáth Thákur, Albert Einstein, Martin Buber, Hermann Hesse či Benedetto Croce, spolupracoval také s Viktorem Franklem a Abrahamem Maslowem. Založil Italskou společnost pro psychosyntézu, působil rovněž v redakční radě časopisu Journal of Humanistic Psychology. Věnoval se výzkumu mystických zkušeností a paranormálních jevů. Je také autorem rozboru Dantovy Božské komedie z perspektivy psychoanalýzy.[5] Do češtiny byla přeložena jeho kniha Akt vůle (nakladatelství Plot, 2011).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Roots of Psychosynthesis [online]. Institute of Psychosynthesis [cit. 2025-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Assagioli’s egg-diagram and the seven energies [online]. Kenneth Sorensen, 2021-10-01 [cit. 2025-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 7 Remarkable Facts About Roberto Assagioli [online]. The Psychosynthesis Trust, 2016-03-07 [cit. 2025-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roberto Assagioli: a man of peaceful action [online]. The Florentine, 2017-04-04 [cit. 2025-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Transpersonal Development [online]. Huntington Meditation and Imagery Center [cit. 2025-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roberto Assagioli na Wikimedia Commons - Instituto di Psicosintesi
- Psicologica Bologna
