Robert von Zimmermann
| Robert von Zimmermann | |
|---|---|
 Robert von Zimmermann | |
| Narození | 2. listopadu 1824 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. srpna 1898 (ve věku 73 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Univerzita Karlova (1840–1844) Vídeňská univerzita (1844–1846) |
| Povolání | filozof, vysokoškolský učitel, estetik a matematik |
| Zaměstnavatelé | Vienna Observatory (1847–1849) Univerzita Palackého v Olomouci (1849–1852) Univerzita Karlova (1852–1861) Vídeňská univerzita (1861–1896) |
| Ocenění | rytíř Řádu Leopoldova (1889) nobilitace (1896) |
| Rodiče | Johann August Zimmermann[1][2][3][4] |
| Funkce | wissenschaftlicher Assistent (1847–1849) mimořádný profesor (1849–1852) profesor (1852–1861) děkan (1860–1861) profesor (1861–1896) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_-_Bronze_bust_in_the_Arkadenhof,_University_of_Vienna_-_0323.jpg)
Robert von Zimmermann (2. listopadu 1824, Praha[5] - 1. září 1898, Vídeň) byl česko-rakouský filozof.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jeho otcem byl pražský básník, filozof a gymnaziální profesor Johann August von Zimmermann. Robert vystudoval Malostranské gymnázium, a pak se na pražské univerzitě zapsal ke studiu práv. Avšak známý pražský filozof Bernard Bolzano, blízký přítel rodiny Zimmermannových, ho přemluvil k přestupu na filozofii. Sám Bolzano dal Robertovi lekce v matematice. Na škole byl zejména žákem Franze Friedricha Exnera. Bolzano na něj měl však zásadní vliv. V pozdějších letech došlo dokonce ke kuriózní situaci, kdy Roberta jeho velký nepřítel, prof. Löwe, obvinil z plagiátorství - celé dlouhé pasáže z Bolzanova Vědosloví měl obsahovat Zimmermannův spis Filozofická propedeutika z roku 1852. Možná však tímto způsobem chtěl Zimmermann jen zachránit část díla svého velkého učitele, který byl v té době zakázaným autorem.
Vzdělání si rozhodl rozšířit ve Vídni. Na Vídeňské univerzitě si zapsal fyziku, chemii a astronomii. V roce 1846 získal ve Vídni doktorát filozofie. V letech 1847–1849 byl asistentem na vídeňské hvězdárně, ale astronomie se nakonec jeho hlavním zájmem nestala. V roce 1849 byl na Vídeňské univerzitě jmenován soukromým docentem filozofie. V letech 1849–1851 učil na univerzitě v Olomouci, kde získal pozici mimořádného profesora filozofie. Roku 1852 se vrátil do rodné Prahy, stal se zde řádným profesorem filozofie na pražské univerzitě. Dotáhl to až na pozici děkana filozofické fakulty. V Praze působil do roku 1861. Zapojil se v Čechách i do jiných institucí, roku 1854 byl například zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Na půdě této akademie přednesl a následně vydal 11 prací. Ovlivnil české prostředí i jinak - Dastichovi a Durdíkovi pomáhal při vytváření českého filozofického pojmosloví. Dastich byl jeho žákem, stejně jako Tomáš Garrigue Masaryk.
Roku 1861 se však vrátil do Vídně. Byl na místní univerzitě totiž jmenován řádným profesorem filozofie. Učil v letech 1861–1895. Roku 1870 byl jmenován vládním radou, v roce 1874 dvorním radou. V letech 1876–1877 byl děkanem filozofické fakulty, v letech 1886–1887 dokonce rektorem univerzity. Roku 1869 se stal řádným členem císařské Akademie věd. Publikoval v akademii 23 prací.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Svou filozofii opíral o Johanna Friedricha Herbarta a jeho protihegelovské pojetí. Podobně jako on zabýval se Zimmermann zvláště estetikou. K vrcholným patří jeho práce Dějiny estetiky jako filozofická věda (1858) a Obecná estetika jakožto věda o formě (1865). Z Herbartových pěti mravních idejí Zimmermann odvodil pět všeobecných estetických forem. Svůj filozofický model člověka a světa představil v práci Antroposofie – nástin systému ideálního světového názoru na realistickém základě (1882).[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vienna History Wiki. Vídeň. 11. září 2014. Dostupné online. [cit. 2023-04-23]
- ↑ Österreichisches Musiklexikon Online. Dostupné online. [cit. 2023-04-23]
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Dostupné online. [cit. 2023-04-23]
- ↑ Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online. [cit. 2023-04-23]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
- ↑ https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/zimanr.html
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert von Zimmermann na Wikimedia Commons 
Osoba Robert von Zimmermann ve Wikicitátech- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Zimmermann, Johann *1793 s rodinou
- Heslo v Österreichisches Musiklexikon
- Heslo v encyklopedii Treccani
