Robert Moses

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert Moses
Narození18. prosince 1888
New Haven
Úmrtí29. července 1981 (ve věku 92 let)
West Islip
Příčina úmrtísrdeční choroby
Místo pohřbeníWoodlawn Cemetery
Alma materYaleova univerzita
Kolumbijská univerzita
Wadham College
Dwight School
Povoláníarchitekt, nezávislý, urbanista a inženýr
OceněníPugsley Medal (1936)
čestný doktor Hofstrovy univerzity
Politická strananezávislý
FunkceSecretary of State of New York (1927–1929)
New York City Commissioner of Parks and Recreation (1934–1960)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Moses (18. prosince 1888 New Haven29. července 1981 West Islip) byl americký úředník, územní plánovač a politik spojený především se státem a městem New York. Je spojen s velkými infrastrukturními projekty ve městě a okolí především ve druhé a třetí čtvrtině 20. století a s reformním hnutím působícím ve státní správě v New Yorku především ve 20. letech 20. století.

Rodinné zázemí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v New Havenu v bohaté obchodnické rodině. Jeho rodiči byli Emanuel Moses a Bella Moses (rozená Silverman), vedle Roberta měli ještě syna Paula Emanuela (1887) a dceru Ednu Marion (1891). Oba jeho rodiče byli židovského původu a byli součástí komunity newyorských židů z vyšších kruhů. Otec se narodil ještě v Evropě v Kolíně nad Rýnem, měl ale německé a španělské předky, a následně se v USA vypracoval z provozovatele drobného krámku na úspěšného velkoobchodníka. Matka se narodila už v New Yorku v rodině bohatých obchodníků s realitami v první generaci přistěhovalců. Bella Moses se dlouhodobě angažovala v charitativních projektech a v možnostech řešení fyzické veřejné infrastruktury jako byla hřiště nebo tábořiště. Robert Moses zřejmě zdědil velkou část jejích povahových vlastností i zájem o zlepšování fyzického prostředí k životu ve velkoměstě.

Jeho manželkou byla Mary Moses, měl dvě dcery – Jane a Barbaru.

Profesní dráha[editovat | editovat zdroj]

Získal vzdělání na Yale a doktorát na Oxfordu a už během studií se rozhodl pro dráhu ve státní správě. Po neúspěšných snahách o reformu chronicky neefektivního a zkorumpovaného systému správy New Yorku prostřednictvím aktivity v různých městských a státních organizacích se stal členem týmu poradců starosty a následně guvernéra, demokrata Ala Smithe, díky němuž se dostal do kontaktu přímo s prostředím vysoké politiky v Albany a s nímž byl následně spojen až do Smithovy smrti v roce 1944. Roku 1924 se pak stal předsedou Státní rady pro parky, v jejímž čele stál až do roku 1961 a tato funkce byla základem jeho silné mocenské pozice v městské správě. V mezidobí současně zastával mnohé další nevolené úřady ve státní a městské správě, přičemž v určitém období byl držitelem dokonce 16 úředních pozic najednou. Nikdy nezastával žádnou volenou pozici, nicméně v roce 1934 se neúspěšně ucházel o post guvernéra státu New York za republikánskou stranu.[1] V roce 1927 se stal prvním držitelem po reformě státní správy velmi posíleného úřadu Secretary of State ve státě New York, čímž se stal druhým nejvýše postaveným veřejným činitelem ve státě. V období Smithovy neúspěšné prezidentské kampaně v roce 1928 měl ve svých rukou správu celého státu místo nepřítomného guvernéra.

S jeho působením je spojeno vybudování 13 mostů, 2 tunelů, 1025 km dálnic, 658 veřejných hřišť, 10 veřejných plaveckých bazénů, 17 státních parků a desítek obytných komplexů a městských parků.[2]

Vedle velkých infrastrukturních projektů byl především v začátku své kariéry v New Yorku spojen s reformním hnutím, které usilovalo o celkovou reformu zastaralého systému státní správy, který přestal vyhovovat potřebám velice rychle se vyvíjejícího státu a města. Přes počáteční neúspěchy se nakonec ve 20. letech postupně uskutečnila většina reforem, které Moses navrhl před rokem 1920 v rámci své práce pro různé komise zabývající se reformou státní správy. Došlo tak k zásadanímu zjednodušení, zefektivnění a ztransparentnění fungování státního aparátu. Newyorské reformy se následně staly inspirací pro podobné reformy v dalších státech USA i reformy na federální úrovni.

Přestože je spojen s velkým množstvím projektů silnic, dálnic, parkovišť a obecně je považován za jednoho z otců principů plánování zaměřeného na automobily ve Spojených státech, sám se nikdy nenaučil řídit.

Je po něm pojmenována řada veřejných staveb a parků – Robert Moses Niagara Power Plant, Robert Moses State Park (na Long Islandu), Robert Moses State Park (na Thousand Islands), Robert Moses Causeway a další.

The Power Broker[editovat | editovat zdroj]

V roce 1974 vyšla rozsáhlá biografie tehdy ještě žijícího Roberta Mosese od spisovatele Roberta A. Cara. Ten podrobně zmapoval všechny aspekty Mosesova osobního i profesního života a vykreslil do té doby spíše pozitivně vnímaného "hlavního budovatele New Yorku" jako po moci toužícího manipulátora ničícího lidi kolem sebe a stavícího svůj vliv často i na zcela nelegálních praktikách. Současně poukazuje na Mosesův jen částečně skrývaný rasismus. Kniha se okamžitě stala bestsellerem a údajně ovlivnila politické a mocenské uvažování mnoha lidí včetně Barracka Obamy.[3]

Spor s Jane Jacobs[editovat | editovat zdroj]

Ve veřejném povědomí mimo USA je znám především jako protivník aktivistky a spisovatelky Jane Jacobs, která byla klíčovou postavou v tzv. boji o Greenwich Village, kterou měla procházet jedna z vnitroměstských dálnic (Lower Manhattan Expressway) naplánovaných Mosesem v rámci New Yorku. Přestože Moses silně tlačil na výstavbu této dálnice, díky odporu místních obyvatel k výstavbě nakonec nedošlo. Jane Jacobs se nicméně nakonec mimo jiné v důsledku tohoto souboje i s rodinou rozhodla odstěhovat do Kanady.[4]

O konfliktu s Jane Jacobs byl v roce 2016 natočen film Občanka Jane: Bitva o město (Citizen Jane: Battle for the City).[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CARO, ROBERT A., AUTHOR. The power broker : Robert Moses and the fall of New York. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-84792-365-3, ISBN 1-84792-365-8. OCLC 1087489248 
  2. a b WAINWRIGHT, Oliver. Street fighter: how Jane Jacobs saved New York from Bulldozer Bob. The Guardian. 2017-04-30. Dostupné online [cit. 2020-03-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  3. BURKEMAN, Oliver. The Power Broker: Robert Moses and the Fall of New York by Robert Caro review – a landmark study. The Guardian. 2015-10-23. Dostupné online [cit. 2020-03-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  4. PALETTA, Anthony. Story of cities #32: Jane Jacobs v Robert Moses, battle of New York's urban titans. The Guardian. 2016-04-28. Dostupné online [cit. 2020-03-20]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CARO, ROBERT A. The Power Broker: Robert Moses and the Fall of New York.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]