Robert Devereux (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Roberto Devereux
Základní informace
Žánr tragedia lirica
Hudba Gaetano Donizetti
Libreto Salvadore Cammarano
Počet dějství 3
Originální jazyk italština
Literární předloha François Ancelot: Élisabeth d'Angleterre
Premiéra 29. říjen 1837, Neapol, Teatro di San Carlo
Česká premiéra 9. října 1839, Brno, Městské divadlo

Roberto Devereux je opera Gaetana Donizettiho o třech jednáních z roku 1837.

O opeře[editovat | editovat zdroj]

Donizetti operu napsal v roce 1837 na libreto Salvadoreho Cammarana, hru Françoise Ancelota a údajně čerpal také z Histoire secrète des amours d’Élisabeth et du comte d’Essex z roku 1787. Hlavní postavou je královna Alžběta I., která se v Donizettiho operách objevila již dvakrát (Il castello di Kenilworth a Maria Stuarda). Tentokrát je však její obraz nejkomplexnější, je to milující žena rozzuřená zradou, která se následně mstí a nakonec ji svědomí dožene až tak daleko, že vzdává svůj životní boj. Její závěrečná árie „Vivi ingrato a lei d’accanto“ patří k nejvíce ceněným belcantovým áriím.

Děj opery je založen na fiktivním romantickém příběhu, který se částečně shoduje se skutečností. Roberto Devereux byl favoritem královny Alžběty, jíž pravděpodobně velmi často podváděl, a v roce 1601 byl popraven za vzpouru po své irské výpravě, kdy neuposlechl královniny rozkazy a uzavřel s Iry příměří. Zápletka s prstenem se zakládá na příběhu o prstenu, který dala Alžběta Robertovi se slibem, že když jí ho vrátí, bude mu odpuštěno. Roberto ho prý ve vězení v Toweru dal chlapci, aby jej dal lady Nottinghamové. Ta prsten však ukryla a až po dvou letech se umírající královně přiznala.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

Role Hlas Premiéra, 29. října 1837
Alžběta, anglická královna soprán Giuseppina Ronzi de Begnis
Lord vévoda z Nottinghamu baryton Paul Barroilhet
Sára, vévodkyně z Nottinghamu mezzosoprán Almerinda Manzocchi Granchi
Roberto Devereux, Hrabě z Essexu tenor Giovanni Basadonna
Lord Cecil tenor Timoleone Barattini
Sir Gualtiero Raleigh bas Anafesto Rossi
Páže bas
Rodinný příslušník Nottinghamů bas Giuseppe Benedetti

Obsah[editovat | editovat zdroj]

První jednání[editovat | editovat zdroj]

V sále Westminsterského paláce se dvorní dámy Alžběty I. věnují dámským pracím, jen vévodkyně z Nottinghamu sedí smutně opodál a čte si příběh o milence Jindřicha II. Rosamundě. Do místnosti přichází královna a oznamuje Sáře, že vyslyší prosby jejího muže a udělí Robertovi audienci. Přiznává se, že Roberta miluje, ale je rozhodnuta, že se za zradu pomstí buď jemu samému, nebo své sokyni v lásce. Přichází královnin rádce lord Cecil a přesvědčuje královnu, aby vynesla rozsudek nad Robertem.

Roberto přichází ke královně a hovoří o svých válečných činech. Královna jej upozorňuje na prsten, který mu věnovala, ale obává se, že jeho srdce již patří jiné ženě. Roberto to popírá, ale královna mu stále hrozí smrtí.

Vévoda z Nottinghamu potkává svého přítele Roberta a lituje ho. Poté odchází na poradu peerů, kde je rozhodnut bránit svého přítele a zabránit jeho popravě.

Roberto přichází k Sáře a nařkne ji ze zrady, protože se v době jeho nepřítomnosti provdala a jeho přítele vévodu z Nottinghamu. Sára se brání, ke sňatku ji přiměla královna a Robertovi na oplátku připomíná prsten, který stále nosí. Roberto jej vztekle hází na zem a vyznává Sáře lásku. Ta mu odpouští a věnuje mu šál, který sama vyšívala. Roberto dává Sáře sbohem a odchází.

Druhé jednání[editovat | editovat zdroj]

Alžběta stále váhá nad rozsudkem, přestože peerové rozhodli o jeho smrti. Gualtiero podává královně šerpu, kterou měl u sebe Roberto. Alžběta ví, že drží v rukou důkaz o jeho nevěře, a propuká v hněv.

Nottingham žádá o milost pro svého přítele, když však přichází Roberto a královna mu ukazuje šerpu, která je důkazem jeho nevěry, poznává šál, jenž vyšívala jeho žena a nemůže uvěřit dvojité zradě své ženy a svého přítele. Roberto mezitím odpovídá na královninu výzvu k prozrazení jména své milenky „To raději smrt!“. Královna Alžběta před celým dvorem podepisuje rozsudek smrti.

Třetí jednání[editovat | editovat zdroj]

K Sáře přichází posel s dopisem od Roberta. Ten ji sděluje svůj rozsudek, Sára má však prsten, který jej může zachránit. Sára tedy spěchá za královnou, ale zabrání jí v tom její rozzuřený manžel. Vévoda z Nottinghamu ji obviňuje ze zrady a Sára poznává, že je ztracena. Nabízí svůj život za Robertův a prosí o smilování. To jí je nakonec dáno a ona utíká za královnou.

Ve vězení přemýšlí Robert o Sáře a je přesvědčen, že jej královna omilostní. V tu chvíli však přicházejí stráže a vedou ho na popraviště.

Ve svém paláci a mezi dvorními dámami mezitím Alžběta odpouští Robertovi a doufá, že se objeví posel s prstenem. Do místnosti vtrhne Sára, přiznává se ke své lásce k Robertovi a žádá pro něj milost. Královna posílá šlechtice, aby běželi zachránit Roberta. Náhle se ozve rána z děla oznamující jeho smrt. Královna se naprosto zhroutí. Prohlašuje svým nástupcem skotského krále Jakuba a odchází…

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Národní divadlo moravskoslezské (Eva Mikulášková). Roberto Devereux. Ostrava: Národní divadlo moravskoslezské, 2015. ISBN 978-80-87650-86-8. S. 1, 3, 4, 5, 16, 17, 18, 19, 20, 23, 61. 
  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 179–182.