Robert M. Austerlitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Robert Austerlitz (1862))
Robert Austerlitz
Narození28. listopadu 1862
Praha-Staré Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. března 1937 (ve věku 74 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Povolánífotbalista, kanoista, novinář, chief executive officer, malíř a obchodník
PříbuzníHedwig Rosenbaumová (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Robert M. Austerlitz (28. listopadu 1862 Praha[1]26. března 1937 Vídeň) byl mnohostranně činný česko-rakouský sportovec, novinář, obchodník, ředitel textilní továrny a výtvarník německé národnosti. V mládí hrál fotbal, vesloval, přispíval do německojazyčných novin a angažoval se v pražských kulturních spolcích. V letech 1906–1926 působil ve Vídni jako generální ředitel Červenokosteleckých a Erlašských přádelen a tkalcoven. V 52 letech se začal věnovat malířství a grafice, což završil r. 1936 výstavou v pražském UPM. Byl známou a oblíbenou osobností v Praze i Vídni.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 28. listopadu 1862 na Starém Městě pražském v rodině židovského velkoobchodníka.[1][2] Rovněž se věnoval obchodu,[2] ale zajímal se také o sport a všechny oblasti kultury.[3]

V mládí se nadšeně zapojil do sportovního dění. Byl fotbalovým brankářem[3] a veslařem klubu Regatta Prag.[2] V novinách publikoval sportovní zprávy, fejetony, povídky, kritiky a aforismy.[3] Účastnil se společenského života. Například na podzim 1890 se stal předsedou nově založeného řečnického klubu v rámci Německého spolku obchodníků v Praze (Deutscher kaufmännischer Verein in Prag).[4] Roku 1894 úspěšně organizoval maškarní ples pro Deutscher Dilettantenverein.[5] O dva roky později uvedl německý mužský pěvecký soubor (Deutscher Männergesangverein) během karnevalu operetu Unter den Batschkoren, jejímž libretistou byl Austerlitz a skladatelem Bertrand Sänger.[6] Téhož roku měl úvodní slovo (Prolog) na benefičním představení Kouzelné flétny v Novém německém divadle s cílem vybrat prostředky na stavbu Mozartova pomníku v Praze.[7]

V červenci 1906 se přestěhoval do Vídně,[8] kde byl zřejmě téhož roku jmenován generálním ředitelem akciové společnosti Rothkosteletzer und Erlacher Spinnerei und Weberei[9][10] (do češtiny překládáno jako Červenokostelecké a Erlašské přádelny a tkalcovny;[11] roku 1922 byla firma nostrifikována[12]). Podnik, nacházející se v době jeho nástupu ve finančních problémech, přivedl během krátké doby k prosperitě. Na funkci rezignoval na konci října 1926 ze zdravotních důvodů, nástupcem se stal jeho dosavadní podřízený Stephan Weiner.[10]

Ve věku 52 let se začal věnovat malířství, z vnitřní potřeby a pro vlastní potěšení. Po deseti letech úsilí dospěl k osobitému výrazu kresby a svůj zájem rozšířil na grafiku. Ačkoli byl samouk, dospěl vysoko nad úroveň amatérské tvorby.[3] Roku 1936 uspořádal výstavu svých prací v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu.[13]

Byl oblíbený ve společnosti, jak v Praze[2] tak ve Vídni.[14] V Praze k jeho přátelům patřil malíř Emil Orlik a další umělci.[2] Hlásili se k němu i vídeňští Češi.[15]

Zemřel na Velký pátek (26. března) 1937 ve Vídni.[3]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • Otec Moses Austerlitz (1833–1918)[16] byl pražský velkoobchodník, (spolu)zakladatel textilní firmy Brüder Austerlitz. Byl také v představenstvu České spořitelny a pražské židovské kulturní obce a členem řady dobročinných organizací.[17]
  • Sestra Hedwig[16] (1864–1939) byla sportovkyně, účastnice letních olympijských her 1900.[18] Jejím manželem byl v té době Siegfried Rosenbaum (1860-1925), redaktor listu Prager Tagblatt a jeden z prvních rakouských sportovních novinářů.[19][20] Roku 1909 si změnili příjmení na Raabe-Jenkins.[21]
  • Sestra Melanie,[16] provdaná Glaser (1868–1925), byla umělecky nadaná. Spolupracovala s londýnským časopisem Studio a dalšími výtvarnými periodiky. Navrhovala také dekorace.[22]
  • Sestra Ottilie,[16] provdaná Mercy (1870–1916), se stala majitelkou vydavatelského konsorcia Prager Tagblatt. Na počátku první světové války se zapojila do charitativní činnosti, za což byla oceněna čestnou medailí Červeného kříže a byl jí udělen Řád Alžběty. Její manžel, císařský rada dr. Wilhelm Mercy, zemřel již r. 1914.[23]
  • Robert Austerlitz se 29. ledna 1888 v Praze oženil s Pavlínou Winterbergovou (Pauline Winterberg, 1865–??) z Lovosic.[8][24] Měli syna Viléma (Willi, 1888–??), který byl počátkem 20. století úředníkem v Červeném Kostelci a pak ve Vídni.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Národní archiv, Matrika narozených židovské obce v Praze 1857-1862 chlapci, sign. 2500, s. 120. Dostupné online. Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine.
  2. a b c d e Robert Austerlitz gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. 1937-03-27, roč. 110, čís. 74, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  3. a b c d e Grafik Robert Austerlitz zemřel. Lidové noviny. 1937-03-27, roč. 45, čís. 157, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  4. Deutscher kaufmännischer Verein in Prag. Prager Tagblatt. 1891-02-23, roč. 15, čís. 53, s. 7. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  5. Gschnasball. Prager Tagblatt. 1894-02-05, roč. 18, čís. 35, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  6. Die Faschingsaufführung des des deutschen Männergesangverein in Prag. Prager Abendblatt. 1896-03-02, roč. 1896, čís. 51, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  7. Neues deutsches Theater. Prager Abendblatt. 1896-04-29, roč. 1896, čís. 99, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  8. a b c Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 219 • 1862 • Austerlitz, Robert. Dostupné online.
  9. Frau Luise Austerlitz. Die Zeit. 1906-06-24, roč. 5, čís. 1345, s. 7. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  10. a b Rücktritt des Generaldirektors Robert Austerlitz von der Rothkosteletzer. Prager Tagblatt. 1926-10-30, roč. 51, čís. 256, s. 11. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  11. Červenokostelecké přádelny — dividenda 25 Kč. Národní listy. 1927-11-26, roč. 67, čís. 326, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  12. Nostrifikace. Čas. 1922-03-02, roč. 32, čís. 52, s. 7. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  13. Robert Austerlitz: grafické dílo 1927-1935, lepty - litografie, barevné studie. Praha: Uměleckoprůmyslové museum obchodní a živnostenské komory, 1936. 15 s., [7] listů obr. příl. (Záznam v Souborném katalogu ČR; autorem textu je Antonín Matějček)
  14. Generaldirektor Austerlitz gestorben. Kleine Volks-Zeitung. 1937-03-27, roč. 83, čís. 87, s. 11. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  15. Úmrtí známého grafika. Vídeňské noviny. 1937-03-30, roč. 4, čís. 49, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  16. a b c d Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 217 • 1833 • Austerlitz, Moses. Dostupné online.
  17. Sterbefall. Prager Abendblatt. 1918-08-03, roč. 52, čís. 174, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  18. Hedwiga Rosenbaumová Archivováno 20. 10. 2013 na Wayback Machine. na sports-reference.com
  19. Národní archiv, Matrika oddaných židovské obce v Praze 1886, inv. č. 2682, s. 69. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  20. Dr. Raabe-Jenkins gestorben. Prager Tagblatt. 1925-06-25, roč. 50, čís. 148, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-01-12]. 
  21. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 497, obraz 164. Dostupné online.
  22. Frau Melanie Glaser gestorben. Prager Tagblatt. 1925-01-04, roč. 50, čís. 4, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  23. Ottilie Mercy †. Prager Tagblatt. 1916-07-08, roč. 41, čís. 187, s. 10. Dostupné online [cit. 2020-01-11]. 
  24. Národní archiv, Matrika oddaných židovské obce v Praze 1888, sign. 2684, s. 126. Dostupné online. Archivováno 19. 7. 2020 na Wayback Machine.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Robert Austerlitz: grafické dílo 1927–1935, lepty – litografie, barevné studie. Praha: Uměleckoprůmyslové museum obchodní a živnostenské komory, 1936. 15 s., [7] listů obr. příl. (Autorem textu je Antonín Matějček; viz záznam v Souborném katalogu ČR)
  • In memoriam Robert Austerlitz 1862–1937: [eine kleine Auslese aus der Fülle des künstlerischen Nachlasses]. Mährisch-Ostrau: Julius Kittls Nachfolger, 1937. 156 s., [12] obr. příl. (Autorem je zřejmě Hugo Steiner-Prag; viz záznam v Souborném katalogu ČR)
  • Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 20. Jahrhundert. München: Saur, 2002. 591 s. Dostupné online. Kapitola 396 Austerlitz, Robert M., s. 51. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]