Robert-Jean Longuet
| Robert-Jean Longuet | |
|---|---|
| Narození | 9. prosince 1901 Paříž |
| Úmrtí | 19. března 1987 (ve věku 85 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
| Povolání | advokát, novinář a politik |
| Politická strana | Francouzská sekce Internacionály pracujících |
| Rodiče | Jean Longuet[1] a Anita Desvaux |
| Příbuzní | Karl-Jean Longuet (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Robert-Jean Gustave Longuet (9. prosince 1901, Paříž – 19. března 1987, Paříž[2][3]) byl francouzský právník, novinář a socialistický aktivista. Byl synem Jeana Longueta, vnukem revolucionáře Charlese Longueta a pravnukem Karla Marxe. Hrál významnou roli ve francouzském a severoafrickém antikolonialistickém hnutí.[4]
Život[editovat | editovat zdroj]
V letech 1924 až 1926 byl redaktorem v časopise Le Quotidien, následně se stal redaktorem Nouvelle Revue Socialiste.
Po cestě do Maroka v letech 1926 a 1927 začal jako právník obhajovat ozbrojené bojovníky proti kolonialismu. V roce 1932 založil s marockými intelektuály Mohamedem Vazzaním, Ahmedem Balafredžem a Omarem Abdeldžálilem časopis Maghreb, který vycházel až do roku 1935.
Spolupracoval také s pacifistickým a protirasistickým časopisem Clarté, kde se setkal s Romainem Rollandem nebo Paulem Langevinem,[5] společně s Henrim Barbussem psal sloupky pro Paix et liberté. Tvořil také pro list Le Populaire, napojený na francouzskou sekci Druhé internationály (SFIO).[6] V souladu s politikou levého křídla SFIO kritizoval koloniální politiku vlády lidové fronty v době hladomoru v severní Africe.[6]
Po italské invazi do Habeše zastupoval napadenou zemi při jednáních v Ženevě.[4]
Před vypuknutím druhé světové války odešel do Spojených států, kde zůstal pět let. Za války podporoval Charlese de Gaullea.[7]
Po válce byl především novinářem. Pracoval jako washingtonský dopisovatel komunistického deníku Ce soir,[5] později jako redaktor deníku Libération.
Nakonec působil v Africe, zejména v Maroku, a východní Evropě. Během alžírské války bránil ozbrojence Fronty národního osvobození a velkou pařížskou mešitu. V roce 1979 vyšla v Lucembursku jeho kniha V srdci Evropy, ve které popisoval oficiální komunistickou normalizační verzi událostí Pražského jara 1968,[8] její problémy s hledáním vydavatele interpretoval komunistický tisk jako důkaz nesvobody tisku ve Francii.[9] Knihu napsal na základě materiálu sesbíraného během svého pobytu v Československu na začátku 70. let, v roce 1979 se do Prahy znovu vrátil k další návštěvě.[10]
Zemřel po dlouhé nemoci ve věku 85 let,[3] pohřbený je na hřbitově Père-Lachaise.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- La Profession d’avocat (Povolání advokáta), 1932
- Colonialisme et civilisation (Kolonialismus a civilizace), 1934
- La Question coloniale (Koloniální otázka), 1936
- Karl Marx, mon grand-père (Karl Marx, můj dědeček), 1977
- česky Můj pradědeček Karel Marx, 1979
- Au cœur de l’Europe, le "printemps" ou "l’automne" de Prague (V srdci Evropy, „jaro“ nebo „podzim“ Prahy), Lucemburk, 1978
- česky V srdci Evropy, 1979
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert-Jean Longuet na francouzské Wikipedii.
- ↑ Le Maitron.
- ↑ Visionneuse - Archives de Paris. archives.paris.fr [online]. [cit. 2023-04-28]. Dostupné online.
- ↑ a b COURTON, Miroslav. Zemřel Robert-Jean Longuet. Rudé právo. 1987-03-21, s. 7. Dostupné online.
- ↑ a b Arrière-petit-fils de Karl Marx Robert Jean Longuet est mort. Le Monde.fr. 1987-03-24. Dostupné online [cit. 2023-04-28]. (francouzsky)
- ↑ a b PORYBNÝ, Zdeněk. Marx očima svého pravnuka. Rudé právo. 1979-10-27, s. 6. Dostupné online.
- ↑ a b MATHIEU, Anne. La voix discordante des reporters anticolonialistes. Le Monde diplomatique [online]. 2021-08-01 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ AP. ROBERT-JEAN LONGUET. The New York Times. 1987-03-21. Dostupné online [cit. 2023-04-28]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ zr. Šíří pravdu o ČSSR. Rudé právo. 1979-02-03, s. 7. Dostupné online.
- ↑ pos. Zemřel Robert-Jean Longuet. Rudé právo. 1971-07-24, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Beseda o knize V srdci Evropy. Rudé právo. 1979-10-19, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert-Jean Longuet na Wikimedia Commons
