Rošťák Beaumarchais

Rošťák Beaumarchais
Původní název	Beaumarchais
Země původu	Francie Francie
Jazyk	francouzština
Délka	100 min
Žánry	komediální drama životopisný film
Scénář	Édouard Molinaro Jean-Claude Brisville Sacha Guitry
Režie	Édouard Molinaro
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Fabrice Luchini Sandrine Kiberlainová Manuel Blanc Jean-Claude Brialy Patrick Bouchitey … více na Wikidatech
Hudba	Jean-Claude Petit
Kamera	Michael Epp
Kostýmy	Marylin Fitoussi
Střih	Véronique Parnet
Výroba a distribuce
Premiéra	1996
Produkční společnost	France 2
Rošťák Beaumarchais na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rošťák Beaumarchais (v originále Beaumarchais, l'insolent) je francouzský historický film z roku 1996 s Fabricem Luchinim v roli francouzského spisovatele Pierra Augustina Carona de Beaumarchais. Předlohou filmu se stala divadelní hra autora Sachy Guitryho. Snímek měl světovou premiéru 20. března 1996.

Děj

Francie v roce 1773: Pierre Augustin Caron de Beaumarchais, syn hodináře, se díky sňatku dostal do nejvyšších kruhů. Na zkoušce jeho nejnovější hry Lazebník sevillský se objeví mladý muž jménem Paul-Philippe Gudin, který chce na doporučení Voltaira, s nímž si Beaumarchais dopisuje, vstoupit do autorových služeb. Krátce nato posílá Beaumarchais Gudina ke své milence, herečce Marion Ménardové, které má zarecitovat báseň. Žárlivý vévoda de Chaulnes vyhrožuje, že Beaumarchaise zabije. Na Marioninu prosbu Gudin varuje básníka před vévodou a Beaumarchais jmenuje Gudina svým tajemníkem a životopiscem. V soudní síni dojde k souboji mezi Beaumarchaisem a vévodou de Chaulnes. Když Beaumarchaisovi hrozí, že souboj prohraje, objeví se několik vojáků a na králův rozkaz ho zatknou.

U soudu je Beaumarchais obviněn hrabětem de la Blache z podvodu ohledně dědictví, které nyní de la Blache požaduje zpět. Beaumarchais využije soudní proces jako místo k veřejnému obvinění parlamentu z korupce, ale nemůže uniknout rozsudku. Část jeho majetku je následně zabavena a je zbaven veřejné funkce. Jednoho večera za ním do jeho rezidence přijde mladá žena jménem Marie-Thérèse, se kterou se již dříve setkal. Zamilovala se do něj a chtěla by si ho vzít. Mezitím princ de Conti a politik Antoine de Sartine zajistí Beaumarchaisovi audienci u krále Ludvíka XV. Výměnou za znovuzískání jeho privilegií mu nabízí možnost sloužit jako tajný agent ve službách Jeho Veličenstva. V Anglii má obdržet mapu od rytíře d'Eon, s níž Francie hodlá zahájit invazi do Anglie.

S Marie-Thérèse, se kterou je nyní ženatý, cestuje Beaumarchais pod jménem Ronac do Anglie, kde ho jeho přítel lord Rochford na plese seznámí s rytířem d'Eon. Prostřednictvím d'Eona se také seznámí s Američanem Arthurem Leem, který bojuje za nezávislost Ameriky. Beaumarchais nabízí Leemu podporu. Když se potkají v přístavu, napadnou je angličtí vojáci. Beaumarchais skončí ve vězení. Během zajetí předělání svého Lazebníka. Stihne vydat i pamflet, ve kterém se vysmívá novému francouzskému králi Ludvíku XVI. Nakonec lord Rochford zajistí, že bude propuštěn z vězení, načež se Beaumarchais s Marie-Thérèse vrátí do Francie. Tam jeho upraveného Lazebníka odmítne veřejnost, a proto mu Gudin radí, aby se držel původní verze. Poté má hra obrovský úspěch.

S úmyslem podpořit americké povstalce ve válce za nezávislost, si Beaumarchais zajistí audienci u Ludvíka XVI., který mu nakonec dá povolení tajně pašovat zbraně do Ameriky. Pod jménem Rodrigue Hortales zakládá obchodní společnost, která ale brzy zkrachuje, protože za své lodě naložené zbraněmi nedostane z Ameriky žádné zboží. Nakonec mu Benjamin Franklin předá děkovný dopis od amerického Kongresu, který je mu velmi zavázán. Mezitím umírá princ de Conti, kterému Beaumarchais slíbil, že napíše pokračování Lazebníka. Po jeho smrti se Beaumarchais vrhne do práce a napíše Figarovu svatbu. Skutečnost, že tráví noci mimo domov, přivádí Marii-Thérèse, která jeho milostné avantýry dosud mlčky tolerovala, hluboce zarmoucenou přesvědčením, že Beaumarchais má nyní vážný zájem o někoho jiného. Poté, co byl Figaro schválen královskou cenzurou, měla jeho premiéra velký ohlas. Ludvíka XVI. však popudily jeho volnomyšlenkářské nápady, které Beaumarchais ve své hře vložil protagonistovi do úst, a nechal básníka uvrhnout do vězení. Po několika měsících ve vězení ho Ludvík XVI. hodlá znovu propustit. Beaumarchais však chce opustit svou celu pouze pod podmínkou, že jeho Figaro bude znovu proveden. Ludvík XVI. nakonec souhlasí.

Obsazení

Fabrice Luchini	Beaumarchais
Manuel Blanc	Gudin
Sandrine Kiberlainová	Marie-Thérèse
Michel Serrault	Ludvík XV.
Jacques Weber	vévoda de Chaulnes
Michel Piccoli	princ de Conti
Claire Nebout	rytíř d'Eon
Dominique Besnehard	Ludvík XVI.
Jean-François Balmer	Antoine de Sartine
Axelle Laffont	Mariette Lejay
Florence Thomassin	Marion Ménard
Murray Head	lord Rochford
Jean-Claude Brialy	abbé
Jean Yanne	Louis Goëzman
Martin Lamotte	hrabě de la Blache
André Oumansk	prezident parlamentu
Maka Kotto	Cézaire
Jeff Nuttall	Benjamin Franklin
Patrick Bouchitey	Monsieur Lejay
Michel Aumont	baron de Breteuil
Pierre Gérard	hrabě de Provence
Dominic Gould	Arthur Lee
Évelyne Bouix	Élisabeth Vigée-Lebrun
Judith Godrèche	Marie Antoinetta
Isabelle Carré	Rosine
José Garcia	Figaro
François Morel	sedlák
Alain Chabat	dvořan
Roland Blanche	Charles Théveneau de Morande
Guy Marchand	člen parlamentu

Ocenění

• Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech: nominace na Křišťálový glóbus
• National Board of Review: nejlepší zahraniční film
• César: nominace v kategoriích nejlepší herec (Fabrice Luchini), nejlepší kostýmy (Sylvie de Segonzac) a nejlepší výprava (Jean-Marc Kerdelhue)
• Satellite Award: nominace za nejlepší kostýmy (Sylvie de Segonzac)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beaumarchais – Der Unverschämte na německé Wikipedii.

Portály: Film | Francie