Ritchie Valens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ritchie Valens
portrét na náhrobku
portrét na náhrobku
Základní informace
Rodné jménoRichard Steven Valenzuela
Narození13. května 1941
Pacoima, Kalifornie, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí3. února 1959 (ve věku 17 let)
Grant Township, Cerro Gordo County, Iowa, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtíletecká nehoda
Místo pohřbeníSan Fernando Mission Cemetery
Žánryrock and roll, latin rock
Povolánízpěvák, hudební skladatel, kytarista
Nástrojekytara, zpěv
Aktivní roky1957–1959
VydavatelDel-Fi Records
OceněníSíň slávy Grammy (1999)
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
WebRitchieValens.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Steven Valenzuela známý jako Ritchie Valens (13. května 1941, Pacoima, Kalifornie, USA3. února 1959, Iowa, USA) byl americký zpěvák, hudební skladatel a kytarista. Stal se rokenrolovým pionýrem a praotcem latin rocku.[1]

Mezi jeho známé skladby patří La Bamba, Donna a Come on, Lets go.

Zemřel 3. února 1959 při letecké nehodě v Iowě. Tato tragédie si vyžádala další tři životy. Zemřeli při ní hudebníci Buddy Holly, Jiles Perry Richardson známý jako The Big Bopper a pilot letadla Roger Peterson. Tento den je známý jako Den, kdy zemřela hudba. V roce 2001 byl Valens uveden do Rock and Roll Hall of Fame.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Valens byl narozen jako Richard Steven Valenzuela v Pacoima, v sousedství San Fernando Valley v Los Angeles. Jeho rodiče José Esteban Valenzuela (1896–1952) a Concepción „Concha“ Reyes (1915–1987) byli narozeni v Mexiku. Byl druhé dítě z pěti dětí. Měl staršího bratra Boba Moralese, mladší sestry Connie a Irmu, a nejmladšího bratra Mario Ramireze.

Valenzuela byl vychován v prostředí plného tradiční Mexické hudby mariachi, stejně tak plného flamenca, R&B a jumpy bluesu. Poprvé Valenzuela začal ukazovat touho tvořit hudbu vě věku pěti let. Jeho otec ho podporoval v hraní na kytaru a trumpetu a později sám sebe naučl hrát na bicí. Ačkoliv Valenzuela byl levoruký, chtěl se tak moc naučit hrát na kytaru, že ovládl tradiční hraní na kytaru jako pravák.

Když měl Valenzuela patnáct let, tak do budovy školy, kde v Pacoimu studoval Pacoima Junior High School narazilo v roce letadlo během neštěstí zvaného 1957 Pacoima mid-air collision. Valenzuela nebyl ten den ve škole, protože se účastnil pohřbu jeho dědečka. Během nehody zemřelo v letadlech pět lidí a na zemi další tři, okolo 73 bylo zraněno na školním hřišti. Neštěstí mělo za následek Valenzuelův strach z létaní, který paradoxně zlomil až ve chvíli, kdy začala jeho profesionální hudební kariéra.

Během studia na této škole často bral jeho kytaru do školy, zpíval a hrál pro jeho přátele na záchodech.

Když měl 16 let, tak byl pozván, aby se přidal k místní hudební skupine zvanou The Silhouettes. Začal tam jako kytarista a když hlavní zpěvák opustil skupinu, tak Valenzuela začal zpívat. 19. října 1957 měli se skupinou první vystoupení.

Valenzuela také navštěvoval San Fernando High School.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Valenzuela byl, ačkoliv se všechno ohledně hudby naučil sám, skvělý zpěvák a kytarista. Během vystoupení často improvizoval, vymýšlel nové riffy k tehdy populárním písním, které hrával.

V květnu 1958 dostal Bob Keane (majitel a president malého nahrávacího vydavatelství Del-Fi records v Hollywoodu), tip od studenta Douga Macchia, který chodil na stejnou školu jako Valenzula, na mladého hudebníka z Paciomy, který se jmenoval Richard Valenzuela. Mladí lidé a děti znaly hudebníka jako „Little Richarda ze San Fernanda“. Keane, ovlivněný představou srovnání s Little Richardem, navštívil koncert hraný Valenzuelo v sobotu ráno v kině v San Fernandu. Keane byl ohromený jeho vystoupením a nabídl mu casting v jeho domě v Silver Lake v Los Angeles, kde měl malé nahrávací studio ve sklepě. Mezi nahrávací technikou měl jeden z prvních steroe nahrávačů (dvoustopý přenosný Ampex 601-2 portable) a pár kondenzátorových mikrofonů Neumann U-47.

Po jeho prvním castingu, Keane nechal 27. května 1958 podepsat Valenzuelu smlouvu pro Del-Fi. V ten okamžik se Valenzuela pojmenoval uměleckým jménem Ritchie, protože jak později Keane prohlásil: „V té době bylo hodně Richardů na scéně a já jsem chtěl, aby byl odlišný.“ Podle stejné logiky Keane navrhl Valenzuelovi aby si zkrátil příjmení na „Valens“ aby přitahoval širší publikum než jen automaticky latinsko americké. V tu chvíli už byl Valens připraven vstoupit do nahrávacího studia s celou skupinou, která ho doprovázela. Mezi hudebníky patřil René Hall, Carol Kaye a Earl Palmer. První písně natočené v Gold Star Studios, během jediného odpoledne v červenci 1958 byli „Come On, Let's Go“ (u které byli jako autoři napsání Valens a Kuhn (což bylo Keanovo skutečné jméno), pak „Framed“ což byla skladba od skladatelského dua Jerry Leiber a Mike Stoller. nahrávky byli vylisovány a vydány během pár dnů od nahrávání a nahrávky měli úspěch. Valensova další nahrávka byla dvojitý singl, poslední vydána během jeho života, na němž byla píseň „Donna“ (napsaná o jeho skutečné přítelkyni Donně Ludwigové) a na druhé straně nahrávka „La Bamba“. Této desky se prodalo přes milion kopií a bylo jí uděleno ocenění zlatá deska.

Na podzim roku 1958 Valens kvůli požadavkům jeho hudební kariéry, ukončil studia na jeho střední škole. Keane rezervoval vystoupení po podiích a sálech po celém USA a také vystoupení v televizních programech.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Hlavní informace naleznete v článku Den, kdy zemřela hudba.

Po vstopení 2.února 1959 v Clear Lake v Iowě (které skončilo okolo půlnoci, Holly, Richardson a Valens vylétali z letiště v Mason City v malém letadle, které Holly objednal. Valens byl na palubě protože vyhrál místo v hodu mincí s Hollyovým kytaristou Tommym Allsupem. Waylong Jenning doporvolně přenechal místo v letadle J.P.Richardsonovi, který měl chřipku. Okolo druhé hodiny ráno 3. února 1959 letadlo Beechcraft Bonanza pro tři pasažéry odletělo ve směru Fargo, v Severní Dakotě a zřítilo se pár minut po vzletu. Důvody havárie jsou stále neznámé. Havárie zabila všechny tří pasažéry a také pilota Rogera Petersona okamžitě po dopadu. Stejně jako Holly a Richardson Valens utrpěl masivní a napřežitelné poranění hlavy spolu s poranění tupou silou v oblasti hrudníku. Ve věku 17 let byl nejmladší osobou v tomto neštěstí.

Tato tragédie inspirovala zpěváka Dona McLeana k napsání jeho písně „American Pie“ z roku 1971, které navždy pomohlo zpasat jako 3. únor jako „Den, kdy zemřela hudba“. Valensovo tělo bylo pohřbeno na hřbitovvě v misii v San Fernandu v Los Angeles v Californii.

Valensův hudební odkaz[editovat | editovat zdroj]

Valens byl pionýrem Chicano rocku a Latin rocku a inspiroval mno hudebníků s Mesickým původem.Ovlivnil skupiny jako Los Lobos, Los Lonely Boys a Carlos Santana, když se stal světově známým a úspěšným v čase kdy jenom pár Latinoameričnů bylo aktivních v Americkém rocku a populární hudbě. Je považován za prvního Latinoamerična, který byl úspěšný v rocku.

La Bamba je nejznámější a jeho nejvíce vlivnou nahrávkou, nejen kvůli tomu že je to skaldba, která je kompletně ve španělštině a prosadila se v hudebních žebříčcích, ale také proto, že úspěšně smíchala tradiční Latinsko americkou hudbu s rockem. Valens byl první, který využil tento nápad, který byl později použit hudebníky jako Selena, Caifanes, Café Tacuba, Circo, El Gran Silencio, Aterciopelados, Gustavo Santaolalla a mnoho dalšími. Ironicky, jeho rodina mluvila doma pouze Anglicky a tak znal Španělštinu velmi okrajově. Valens se tak naučil píseň La Bamba vyslovovat španělsky foneticky. V roce 2019 byla tato skladba vybrána kongresem do knihovny kongresu pro uchování v archivu jako „kulturně, historicky a esteticky důležitou“.

Robert Quine označil Valensův styl hraní na kytaru jako velmi brzký vliv na jeho styl. Valens mimo jiné také hudebně inspiroval Jimiho Hendrixe, Chana Romera, Carlose Santanau, Chrise Monteze a Keitha O'Conner Murphyho.

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Původní alba[editovat | editovat zdroj]

  • Ritchie Valens (březen 1959)
  • Ritchie (prosinec 1959)
  • In Concert at Pacoima Jr. High (1961)

Kompilační alba[editovat | editovat zdroj]

  • Ritchie Valens Memorial Album (prosinec 1962)
  • Ritchie Valens...His Greatest Hits Volume 2 (1964)
  • History of Ritchie Valens (1981)
  • The Best of Ritchie Valens (1987)
  • La Bamba '87 (1987)
  • The Ritchie Valens Story (1993)
  • Rockin' All Night – The Very Best of Ritchie Valens (1995)
  • Come On, Let's Go! (1998)

Singly[editovat | editovat zdroj]

  • „Come On, Let's Go“ / „Framed“ (1958)
  • „Donna“ / „La Bamba“ (1958)
  • „Fast Freight“ / „Big Baby Blues“ (1959)
  • „That's My Little Suzie“ / „In A Turkish Town“ (1959)
  • „Little Girl“ / „We Belong Together“ (1959)
  • „Stay Beside Me“ / „Big Baby Blues“ (1959)
  • „The Paddiwack Song“ / „Cry, Cry, Cry“ (1960)
  • „La Bamba '87“ / „La Bamba“ (původní verze) (1987)
  • „Come On, Let's Go“ / „La Bamba“ (1998)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ritchie Valens na anglické Wikipedii.

  1. Ritchie Valens – the Pioneer of Rock and Roll. www.efi-news.com. EF News International. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]