Rinjani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rinjani
Erupce Rinjani v roce 1994.
Erupce Rinjani v roce 1994.

Vrchol 3 726 m n. m.
Prominence 3 726 m ↓ Jávské moře
Izolace 1 601 km → Kinabalu
Seznamy Ultraprominentní hory
Poloha
Světadíl Asie
Stát IndonésieIndonésie Indonésie
Souřadnice
Rinjani
Rinjani
Typ stratovulkán
Erupce září 2016
Hornina andezit, čedič, latit, dacit, ryolit
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rinjani je aktivní stratovulkán na indonéském ostrově Lombok. S nadmořskou výškou 3 726 metrů se po Kerinci jedná o druhou nejvyšší indonéskou sopku.[1][2][3]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

ostrov Lombok se sopkou Rinjani

Rinjani je sopka v ostrovním oblouku Malých Sund. Ostrovní oblouk byl vytvořen subdukcí oceánské kůry indoaustralské desky. Sopky sundského ostrovního oblouku mají vysokou sopečnou aktivitu. Nedaleko od sopky se nachází na ostrově Sumbawa v Mount Tambora, která v roce 1815 měla sílu sopečné erupce dle indexu vulkanické aktivity VEI 7.

Založením národního Gunung Rinjani National Parkná v roce 1997 se hora dostala pod ochranu. Správa národního parku organizuje přístup do kráteru. Kráter má rozměry 6×8,5 km a nachází se v něm 230 metrů hluboké kráterové jezero Segara Anak. Obyvateli více než 20 vesnic kolem v okolí je sopka uctívána jako posvátná hora. Mezi řeky, které na Rinjani pramení, patří například Jangkok.

Sopečné erupce[editovat | editovat zdroj]

Mapa sopek v Indonésii

Dle výzkumu mezinárodního týmu vědců je erupce sopky Salamas, ve vulkanickém komplexu Rinjani, v roce 1257 zodpovědná za špatné léto následující roku 1258 v Evropě.[4] Vědci označuji rok 1258, stejně jako rok 1816 rokem bez léta. Toto bylo potvrzeno analýzou vrtných jader z Grónska a Antarktidy, které dokládají mohutné vulkanické erupce v polovině 13. století. Porovnáním materiálu vrtaných jader jádra s usazeninami okolo sopky byla erupce přiřazena Mount Samalas. Podle údajů z letokruhů stromu byl rok 1259 třetí nejchladnější ze severní polokoule za posledních 1000 let.[5]

V normanských kronikách z Coutance se lze dočíst, že tohoto roku prakticky nebylo léto. Počasí bylo čas sklizně bylo velmi deštivé a studené, sklizeň obilí a sklizeň hroznů nebyla dobrá.[5] V Anglii zhoršila erupce potravinovou krizi.[6] V důsledku sopečné erupce byl podle kroniky Babad Lombok Pamatan, hlavní města království Lombok, zcela zničeno.

Výbuch měl sílu VEI 7 a je datován do období od května do října 1257. Výška sloupce kouře byla 43 kilometrů, a objem pyroklastických sedimentů byl až 100 krychlových kilometrů.[4][7] Pravděpodobně žádná jiná sopečné erupce za posledních 2000 let neoslabila více záření ze Slunce emisemi kysličníku siřičitého.[8] Tato erupce a několik následných erupcí mělo zpětné účinky a dlouhodobém horizontu přispělo k chladnější epizoda v severní polokouli, tzv. malé době ledově.[9]

Poslední velké erupce sopky byla v květnu 2009, květnu 2010,[10] září 2016.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rinjani na německé Wikipedii.

  1. Malay-Indonesian Archipelago Island High Points - Peakbagger.com. www.peakbagger.com [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. 
  2. https://www.volcanodiscovery.com/rinjani.html
  3. https://www.volcanodiscovery.com/rinjani.html
  4. a b LAVIGNE, Franck; DEGEAI, Jean-Philippe; KOMOROWSKI, Jean-Christophe. Source of the great A.D. 1257 mystery eruption unveiled, Samalas volcano, Rinjani Volcanic Complex, Indonesia. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2013-09-27, s. 201307520. PMID: 24082132. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. ISSN 0027-8424. DOI:10.1073/pnas.1307520110. PMID 24082132. (anglicky) 
  5. a b GUILLET, Sébastien; CORONA, Christophe; STOFFEL, Markus. Climate response to the Samalas volcanic eruption in 1257 revealed by proxy records. Nature Geoscience. 2017-01-23, roč. 10, čís. 2, s. 123–128. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. ISSN 1752-0894. DOI:10.1038/ngeo2875. (anglicky) 
  6. CAMPBELL, Bruce M. S. GLOBAL CLIMATES, THE 1257 MEGA-ERUPTION OF SAMALAS VOLCANO, INDONESIA, AND THE ENGLISH FOOD CRISIS OF 1258*. Transactions of the Royal Historical Society. 2017/12, roč. 27, s. 87–121. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. ISSN 0080-4401. DOI:10.1017/S0080440117000056. (anglicky) 
  7. Kälteeinbruch im Jahr 1258: Forscher legen Lösung für Vulkan-Rätsel vor. Spiegel Online. 2013-10-01. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. 
  8. SIGL, M.; WINSTRUP, M.; MCCONNELL, J. R. Timing and climate forcing of volcanic eruptions for the past 2,500 years. Nature. 2015-07, roč. 523, čís. 7562, s. 543–549. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. ISSN 0028-0836. DOI:10.1038/nature14565. (anglicky) 
  9. MILLER, Gifford H.; GEIRSDÓTTIR, Áslaug; ZHONG, Yafang. Abrupt onset of the Little Ice Age triggered by volcanism and sustained by sea-ice/ocean feedbacks. Geophysical Research Letters. 2012-01, roč. 39, čís. 2, s. n/a–n/a. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. ISSN 0094-8276. DOI:10.1029/2011gl050168. (anglicky) 
  10. Rinjani | Vulkane Net Newsblog. Vulkane Net Newsblog [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související stránky[editovat | editovat zdroj]