Richard Tesařík (generál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Richard Tesařík
Busta v Aleji hrdinů na Dukle
Busta v Aleji hrdinů na Dukle
Narození3. prosince 1915 nebo 15. listopadu 1915
Praha
Úmrtí27. března 1967 (ve věku 51 let)
Ústí nad Labem
Místo pohřbeníHrob Richarda Tesaříka
NárodnostČeši
Povolánívoják a voják
Oceněnímedaile Za vítězství nad Německem
Řád Bílého lva
Československý válečný kříž 1939
Řád Slovenského národního povstání
Sokolovská pamětní medaile
… více na Wikidatech
DětiRichard Tesařík
Vladimír Tesařík
PříbuzníŠtěpán Tesařík (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Busta Richarda Tesaříka v Příbrami od Miloše Hrušky
Náhrobek na Městském hřbitově v Příbrami

Richard Tesařík (* 3. prosince 1915 Praha27. března 1967 Ústí nad Labem) byl československý generálmajor, Hrdina Sovětského svazu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Za svého dětství byl Richard Tesařík vychováván ve vlasteneckém duchu a věnoval se několika druhům sportu v Sokole. První vojenskou zkušenost získal v boji proti Maďarům na Slovensku v roce 1939. V létě téhož roku měl konflikt s německými vojáky, kteří obsadili zbytek okleštěné republiky, a emigroval do Polska. Tam bojoval po invazi do Polska proti Němcům u protiletadlové obrany, na počátku roku 1942 se přihlásil do nově se rodící československé vojenské jednotky v Buzuluku.

Již v bitvě u Sokolova prokázal své vynikající vojenské schopnosti a za hrdinství v bitvě o Kyjev byl vyznamenán spolu s Antonínem Sochorem a Josefem Buršíkem titulem Hrdina Sovětského svazu.

V soukromém životě pro Tesaříka nastala změna. Dne 24. 6. 1944 se oženil se zdravotnicí rtm. Markétou Olšanovou, kterou poznal již v době před boji u Sokolova.

V bitvě o Dukelský průsmyk byl jako velitel tankového praporu těžce zraněn. V polní nemocnici lékaři udělali vše pro to, aby mu zachránili život, ale nemohli zachránit jeho levé oko. Po vyléčení se vrátil 29. 11. 1944 do služby u 3. tankového praporu a po doplnění výzbroje prapor útočil v druhé fázi Ostravské operace. Kapitána Tesaříka vystřídal ve velení kapitán Emanuel Šrámek a on sám byl jmenován velitelem čestné stráže prezidenta republiky Edvarda Beneše v Košicích. Ke svým tankistům se vrátil až na samém konci války a zúčastnil se zajištění slezských hranic jako velitel tankového praporu v Karviné.

Po válce v říjnu 1945 odešel studovat na tankovou akademii v Moskvě. Po návratu ze SSSR byl jako člen KSČ rozladěn skutečnými poměry, které v Československu panovaly, a dostal se do konfliktu s ministrem národní obrany Alexejem Čepičkou. Byl přemístěn na nižší funkci na Slovensko a poté byl tajně uvězněn. Československá vláda se snažila vyžádat od SSSR souhlas k odejmutí titulu Hrdiny SSSR, ovšem to bylo sovětskou stranou odmítnuto. Byl z vězení propuštěn a v roce 1954 velel tankové divizi. Stal se zástupcem velitele nového vojenského okruhu a roku 1959 odešel na studia Akademie generálního štábu SSSR do Moskvy. Zde měl na banketu konflikt s důstojníkem Národní lidové armády NDR, kterého Tesařík nazval fašistou. Zanedlouho byl za „nevhodné chování“ ze studií odvolán, v listopadu 1960 byl vyloučen z KSČ (členem od roku 1946) a propuštěn z armády.

Odešel do civilu a začal studovat práva. Kvůli podlomenému zdraví studium přerušil. Do roku 1966 pracoval jako dispečer autobusové dopravy ČSAD, poté jako bezpečnostní technik v AVIA-Letňany. Na infarkt 27. března roku 1967 zemřel. Byl pohřben na Městském hřbitově v Příbrami[1][2].

Ocenění a tituly[editovat | editovat zdroj]

Sovětská státní ocenění a tituly[editovat | editovat zdroj]

  • Hrdina Sovětského svazu Hrdina Sovětského svazu, udělen 21. prosince 1943
  • Leninův řád Leninův řád, udělen 21. prosince 1943
  • Řád rudé hvězdy Řád rudé hvězdy udělen 2× 1943, 1945
  • Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941–1945“ Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941–1945“[3]
  • Medaile „Za osvobození Prahy“ Medaile „Za osvobození Prahy“[4]

Československá státní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Ocenění v jiných zemích[editovat | editovat zdroj]

Památka[editovat | editovat zdroj]

  • busta R. Tesaříka v aleji Hrdinů Dukly
  • busta Gen. R. Tesaříka v Jiráskových sadech v Příbrami
  • ulice Gen. R. Tesaříka v Příbrami u nemocnice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тесаржик, Рихард na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]