Richard Müller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Richard Müller (zpěvák))
O českoněmeckém politikovi z 19. století pojednává článek Richard Müller (politik).
Richard Müller
Richard Müller na koncertě v roce 2023
Richard Müller na koncertě v roce 2023
Základní informace
Narození6. září 1961 (62 let)
Hlohovec Československo
Žánrypop rock
Povolánízpěvák, hudebník
Nástrojehlas
Hlasový oborbaryton
Aktivní roky1984–2006, 2010–současnost
Příbuzná témataBanket
RodičeVladislav Müller
Webwww.muller.sk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Müller (* 6. září 1961 Hlohovec) je slovenský zpěvák a hudebník. Zpívá slovensky i česky. Často své písně textuje, někdy k nim skládá i hudbu. Je synem herce Vlada Müllera a herečky Elišky Müllerové. V ČR a SR se prodalo více než 1 milion jeho alb.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na VŠMU v Bratislavě (1985). Během studia se věnoval zejména publicistické činnosti v časopisech Populár a Gramorevue. V roce 1984 založil hudební skupinu Banket, v roce 1992 začala jeho sólová kariéra. Kromě hudby moderoval rozhlasové pořady a televizní talkshow Müllerád a Promülle.

V 90. letech začal brát drogy, v březnu 2000 při televizním rozhovoru přiznal blahodárný vliv dlouholetého užívání marihuany, užívání kokainu, ale také experimenty s heroinem (včetně nitrožilní aplikace). Za toto vystoupení byl později slovenskou policií obviněn z trestného činu šíření toxikomanie.[2] Negativní kontroverze vzbudilo také jeho vystoupení v březnu 2000 ve Zlíně se skupinou IMT Smile, při kterém v jednom okamžiku vystupoval nahý a dožadoval se pervitinu.[3] Zpěvák také dlouhodobě trpí bipolární afektivní poruchou, k jejímuž propuknutí údajně přispělo i užívání drog.[4] Několikrát se pokusil o sebevraždu.[5]

V roce 1986 se oženil s televizní hlasatelkou Soňou Müllerovou, se kterou má syna Filipa (* 1991) a dceru Emu (* 1994). Rozvedli se v roce 2001, k čemuž údajně přispěly i zpěvákovy drogové excesy. Později žil s českou hudebnicí Ivou Bittovou. Nyní žije s Češkou Vandou Wolfovou, povoláním manažerkou nadnárodní reklamní agentury, s níž má syna Markuse (* 2012).

Existuje podezření, že se za vlády komunistů zapletl s tajnou policií: na seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti je uveřejněn jako agent pod krycím jménem Herec, s evidenčním číslem 25 920.[6]

V roce 2016 měl premiéru česko-slovenský dokumentární film Richard Müller: Nepoznaný v režii Mira Rema.

Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]

Banket[editovat | editovat zdroj]

Jeho první nahrávkou byla píseň Rádio, kterou nahrál se skupinou Burčiak. Povzbuzen jejím úspěchem v roce 1984 založil s Martinem Karvašem hudební skupinu Banket, která se výrazně věnovala elektronické hudbě. Se skupinou absolvoval také v roce 1984 první veřejné vystoupení na Bratislavské lyře (s písničkou Nespoznaný). V roce 1986 skupina vydala úspěšné debutové album Bioelektrovízia (asi největším hitem na něm byla píseň Po schodoch), na kterém spolupracovala s Vašem Patejdlem. Richard Müller kromě zpěvu složil většinu písní a několik jich také otextoval. Poté přišel do skupiny Andrej Šeban, který se také výrazně autorsky podílel na dalším albu Druhá doba?!, vydaném v roce 1988. Richard Müller kromě zpěvu složil asi polovinu písní a několik jich tak otextoval. S písní Aj ty! skupina v roce 1989 vyhrála Bratislavskou lyru. Poslední album Vpred? vydala skupina v roce 1990, Richard Müller se na něm kromě zpěvu autorsky podílel jen na několika písních.

Vystoupení Richarda Müllera v divadle Hybernia v rámci turné Čierna labuť, biela vrana v prosinci 2024

Sólová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Již během hraní s Banketem se Richard Müller věnoval i sólovým projektům. V roce 1988 nazpíval na album V penziónu Svět autorské dvojice Hapka a Horáček dvě písně v češtině – Rozeznávám a Štěstí je krásná věc. Po rozpadu Banketu se Richard Müller plně věnoval své sólové kariéře. První album Neuč vtáka lietať vydal v roce 1992, kromě zpěvu složil i všechny písně a napsal většinu textů. O dva roky později začala na albu 33 jeho dlouholetá autorská spolupráce s Jarem Filipem. Dále spolu vydali tři úspěšná alba L.S.D. (1996), Nočná optika (1998) a Koniec sveta (1999).

V roce 2000 vydal česky zpívané album ... a hosté, na kterém se však autorsky podílel jen minimálně. Při jeho tvorbě se však seznámil Ivanem Táslerem, se kterým po smrti Filipa vydal v roce 2001 album ’01. V roce 2003 pobýval Richard Müller v New Yorku, kde také s místními hudebníky nahrál album Monogamný vzťah, na které složil všechnu hudbu i napsal všechny texty. I další výrazně autorské album 44 nahrál v New Yorku, bylo to v roce 2005 a za účasti špičkových amerických instrumentalistů – na bubny hrál Omar Hakim, na baskytary Anthony Jackson a Will Lee, na kytaru pak Hiram Bullock. V této sestavě vyrazili v prosinci 2005 turné do České a Slovenské republiky.

V roce 2006 oznámil konec kariéry a odehrál poslední turné.[7] O dva roky později se však začal vracet na scénu, když odehrál jeden koncert na trenčínském festivalu Pohoda, v roce 2009 již několik koncertů.[5] Roku 2010 pak vydal album Už ve spolupráci s hudebníky ze skupiny B3 a následující rok vydal album Ešte, na kterém spolupracoval s Ivanem Táslerem.

Vystoupení Richarda Müllera v divadle Hybernia v rámci turné Čierna labuť, biela vrana v prosinci 2024

Další projekty[editovat | editovat zdroj]

Je autorem či spoluautorem scénické hudby k filmům, např. Kúpeľňový hráč (1988), divadelním inscenacím a muzikálu Baal (1991, s Andrejem Šebanem) podle Bertholda Brechta. Zpíval v projektu P.P.F. s hudebníky Andrejem Šebanem, Oskarem Rózsem a Marcelem Buntajem. Složil také texty pro alba Jara Filipa Cez Okno a Ten čo hrával s Dežom. S Milanem Lasicou vydal album Müller spieva Lasicu, Lasica spieva Müllera, Müller a Lasica spievajú Filipa, na album Citová investice autorské dvojice Hapka a Horáček nazpíval dvě písně. Jako literární postava se objevil v románu Petra Maděry Černobílé rty (mj. je zde popsán Müllerův první sólový koncert v pražské Lucerně).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za svou kariéru získal na Slovensku sedm cen Aurel a dva Zlaté sláviky. V anketě 100 nejlepších slovenských alb deníku Nový čas se umístila dvě alba Banketu – Bioelektrovízia (na třetím místě) a Druhá doba, dále čtyři sólová alba – Nočná optika, 33, ’01 a 44.[8] V anketě Top 25 česko-slovenských alb dekády (2000–2010) serveru musicserver.cz skončilo album ’01 na devátém místě.[9]

Nejznámější písně[editovat | editovat zdroj]

  • Prečo vy ľudia XX. storočia máte vždy zachmúrené obočia?, Müller/Mikletič, vyšlo jen jako singl
  • Po schodoch, Patejdl/Mikletič, vyšlo na albu Bioelektrovízia
  • Štěstí je krásná věc, Hapka/Horáček, vyšlo na albu V penzionu Svět
  • Aj Ty, Müller/Peter, vyšlo na albu Vpred ?
  • Nebude to ľahké, Müller/Müller, vyšlo na albu Neuč vtáka lietať
  • Milovanie v daždi, Filip/Müller, vyšlo na albu 33
  • Cigaretka na 2 ťahy, Filip/Müller, vyšlo na albu LSD
  • Srdce jako kníže Rohan, Tásler/Horáček, vyšlo na albu ... a hosté
  • Baroko, Tásler/Horáček, vyšlo na albu ... a hosté
  • Nahý II., Tásler/Müller, vyšlo na albu ’01

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Se skupinou Banket[editovat | editovat zdroj]

  • 1984 Nespoznaný – Opus, SP
  • 1985 Prečo vy ľudia XX. storočia/Štrbina lásky v grafikóne ... – Opus, SP
  • 1986 Espreso tón / Namyslená – Opus, SP
  • 1986 Niet čím ťa klamať – Opus, SP
  • 1986 Bioelektrovízia – Opus, LP
  • 1988 Up the stairs (anglická verzia Bioelektrovízie) – Opus, LP
  • 1989 Druhá doba? – Opus, LP
  • 1989 Aj ty!/Trik – Opus, SP
  • 1990 Vpred ? – Opus,
  • 1991 BANKET 1984–1991 – Opus, CD
  • 2005 Banket Gold – Opus, CD

Studiová alba[editovat | editovat zdroj]

Koncertní alba, Best Of[editovat | editovat zdroj]

Kompilace, ostatní projekty[editovat | editovat zdroj]

  • 1988 V penziónu svět – písně Petra Hapky na slova Michala Horáčka – Supraphon, LP (reedice (CD): B&M Music, 1995, 1998, Supraphon 2007) – 01. Štěstí je krásná věc/02. Rozeznávám
  • 1995 BAAL – BMG Ariola, MC, CD
  • 1996 Hapka, Horáček – Citová investice – 02. Pod plynárnou/07. Kurt Vonnegut
  • 1998 Jaro Filip – Ten čo hrával s Dežom – Opus, CD
  • 1998 Domáce Vianoce – PolyGram, CD – 12. Marika Gombitová, Richard Müller, Janko Lehotský a Vašo Patejdl – Snehové sypané
  • 2000 Koniec dobrý, všetko dobré II – Universal Music, MC, CD – 01. Richard Müller a hostia – Baroko/11. Richard Müller – Láska v sieti
  • 2005 SK HITY 1 – Brjan Music, CD – 13. E + F
  • 2007 Vianoce Gold – Opus, CD (edícia Gold) – 13. Vianočná
  • 2008 Müller spieva Lasicu, Lasica spieva Müllera, Müller a Lasica spievajú Filipa – Sony BMG, CD

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Literární Noviny: Richard Müller oslavuje ve velkém stylu. www.literarky.cz [online]. [cit. 2012-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-25. 
  2. ↑ Müller obviněn z šíření toxikomanie. iDNES.cz [online]. 2000-03-14 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ Richard Müller zpíval ve Zlíně nahý, údajně pod drogami. iDNES.cz [online]. 2000-03-03 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Müller pravděpodobně trpí maniodepresivní psychózou. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Richard Müller překonal deprese a závislost na drogách, vrací se. Lidovky.cz [online]. 2009-08-05 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Necenzurované noviny, 04/2000, str. 56
  7. ↑ Richard Müller bude potřetí otcem. Lidovky.cz [online]. 2011-10-21 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ Exkluzívny rebríček: 100 najlepších slovenských albumov. Nový Čas [online]. 2007-09-22 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ PUBLICISTIKA: Top 25 česko-slovenských alb dekády (15-6). musicserver.cz [online]. [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nositelé Krištáľového krídla – Rock – Pop – Jazz

Fragile a Richard Müller (2013) • Korben Dallas (2014) • Szidi Tobias (2015) • Igor Timko (2016) • Celeste Buckingham (2017)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Richard_Müller&oldid=23637747“