Richard Lestock

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Admirál Richard Lestock
Richard Lestock.jpg
Narození22. února 1679
Portsmouth
Úmrtí17. prosince 1746 (ve věku 67 let)
Portsmouth
Povolánívoják
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Lestock (22. února 1679, Portsmouth, Anglie17. prosince 1746, Portsmouth, Anglie) byl britský admirál. Od dětství sloužil u námořnictva a zúčastnil se válek v Evropě a v koloniích. Vyšších hodností dosáhl až za války o rakouské dědictví, od roku 1743 byl viceadmirálem. Po bitvě u Toulonu (1744) byl spolu se svým nadřízeným admirálem Mathewsem předvolán před válečný soud. Na rozdíl od Mathewse se rozhodnutím soudu mohl vrátit do aktivní služby (1746), zemřel však krátce poté.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny s tradiční službou v námořnictvu, jeho otec Richard Lestock (†1713) velel obchodním lodím, ale zúčastnil se také bitev za války o španělské dědictví. Richard vstoupil do námořnictva pod velením svého otce již v roce 1690, na počátku války o španělské dědictví byl povýšen na poručíka (1701) a zúčastnil se námořních tažení ve Středomoří, mimo jiné v bitvě u Malagy. Bojoval pod velením admirálů C. Shovella a G. Bynga, v roce 1706 dosáhl hodnosti kapitána. Na cestě z Alicante do Lisabonu v dubnu 1709 byl donucen vzdát se francouzské přesile. Byl postaven před válečný soud za ztrátu lodi, ale byl osvobozen. V letech 1710–1712 sloužil v Karibiku, do konce války o španělské dědictví byl pak mimo aktivní službu. Znovu byl povolán za války Aliance čtyř a s admirálem Byngem vybojoval vítěznou bitvu u mysu Passaro (1718).

Přes přízeň vlivného admirála Bynga byl v letech 1718–1728 opět mimo aktivní službu, poté pod Charlesem Wagerem sloužil ve Středomoří. V roce 1732 byl jmenován velitelem na Jamajce, ale kvůli nepřízni počasí nevyplul a nakonec nahrazen Chalonerem Ogle. Ve 30. letech Lestockova kariéra stagnovala a v povyšování jej přeskakovali služebně mladší kapitáni, nakonec se v roce 1739 připojil k Oglovi v Karibiku a pod velením Edwarda Vernona se zúčastnil bitvy u Cartageny. Na počátku války o rakouské dědictví byl převelen do Středomoří a po onemocnění admirála N. Haddocka byl jmenován dočasným vrchním velitelem středomořské flotily. V rychlém sledu byl povýšen na kontradmirála (1742) a viceadmirála (1743), ale oficiálně se vrchním velitelem stal nakonec admirál Thomas Mathews. Napjaté vztahy mezi oběma admirály vedly ke špatné koordinaci operací během bitvy u Toulonu v únoru 1744. Bitva skončila sice nerozhodně, ale v dobovém kontextu byla vnímána jako britská porážka. Mathews a Lestock byli povoláni do Londýna před válečný soud, před nímž se navzájem obviňovali z neschopnosti. Lestock se nakonec díky vlivným přátelům udržel ve svém postavení, zatímco Mathews byl vyškrtnut ze seznamu námořních důstojníků a odeslán do penze. Lestock se díky rozhodnutí válečného soudu mohl v roce 1746 vrátit do aktivní služby, zemřel však ještě téhož roku.

Richard Lestock byl ženatý a je známo, že měl syna Richarda narozeného v roce 1723, ale další informace o něm nejsou, takže pravděpodobně zemřel v mládí. Svůj majetek odkázal londýnskému lékárníkovi Williamu Monkemu, ve své závěti pamatoval také na Henryho Foxe, který byl jeho patronem v době válečného soudu v roce 1744.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019 419 s. ISBN 978-80-7557-176-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]