Ricardo Piglia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ricardo Emilio Piglia Renzi
Ricardo Piglia.jpg
Narození24. listopadu 1941
Adrogué
Úmrtí6. ledna 2017
Buenos Aires
Příčina úmrtíamyotrofická laterální skleróza
Povoláníspisovatel, novinář, scenárista a literární kritik
StátArgentinaArgentina Argentina
Vzděláníhistorik
Alma materNárodní univerzita La Plata
Žánrpróza
Významná dílaUmělé dýchání (kniha)
Plata quemada
OceněníGuggenheimovo stipendium (1989)
Premio Iberoamericano de Letras José Donoso (2005)
Roger Caillois Prix (2008)
Premio Rómulo Gallegos (2011)
Cena José Maríi Arguedase (2012)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Beba Eguía
PříbuzníCarlota Pedersonová
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ricardo Piglia (celým jménem Ricardo Emilio Piglia Renzi[1][2]; 24. listopadu 1941[3], Adrogué, provincie Buenos Aires6. ledna 2017, Buenos Aires) byl argentinský spisovatel, esejista, scenárista a literární kritik.[4]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Ricardo Piglia pocházel z rodiny italského původu.[5] Jeho otec byl perónista, po vojenském převratu v roce 1955 byl zatčen, po jeho propuštění z vězení se rodina přestěhovala do města Mar del Plata.[6]

Již jako 16letý chlapec si započal vésti deník (celkem 327 sešitů),[7][8] který si vedl až do svojí smrti. Studoval historii na Universidad Nacional de La Plata (UNLP).[9] Posléze získal zaměstnání v nakladatelství Tiempo Contemporáneo. V letech 1971–1975 byl vydavatelem časopisů Literatura y Sociedad a Los Libros. Od roku 1986 pobýval převážně ve Spojených státech amerických, vyučoval zde na Harvardově univerzitě a byl také emeritním profesorem[10] hispanistiky a lusitanistiky na Princetonské univerzitě.[11][12][13] V prosinci roku 2011 se navrátil zpět do vlasti.[14]

V roce 2013 mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza (ALS), na jejíž následky také o čtyři roky později v Argentině zemřel.[15][16]

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Respiración artificial (1980)
  • La ciudad ausente (1992)
  • Plata quemada (1997)
  • Blanco nocturno (2010)
  • El camino de Ida (2013)

Povídky[editovat | editovat zdroj]

  • La invasión (1967)
  • Nombre falso (1975)
  • Prisión perpetua (1988)
  • Cuentos morales (1995)
  • El pianista (2003)
  • Los casos del comisario Croce (2018)

České překlady ze španělštiny[editovat | editovat zdroj]

  • Umělé dýchání (orig. Respiración artificial, 1980). 1. vyd. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2014. 199 S. Překlad: Jan Hloušek.
  • Za Idou (orig. El Camino de Ida, 2013). Brno: Host, 2021. 264 str. Překlad: Veronika Štefanová.

Ocenění (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Za svůj život obdržel několik literárních ocenění, např.:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ricardo Piglia na německé Wikipedii.

  1. GUTIÉRREZ, Vicente. Ricardo Piglia escribió hasta la muerte. www.eleconomista.com. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. (španělsky) 
  2. CSELIK, Ágnes. El secreto del prisma: la Ciudad ausente de Ricardo Piglia. [s.l.]: Akademiai Kiado 142 s. Dostupné online. ISBN 9789630579544. (španělsky) Google-Books-ID: eEmgriE9hqwC. 
  3. SOTO, Ángel. Ricardo Piglia: un genio contemporáneo del español. Milenio. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. (španělsky) 
  4. MCNBIOGRAFIAS.COM. Piglia, Ricardo (1941-2017). » MCNBiografias.com. www.mcnbiografias.com [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. LOCKHART, Darrell B. Latin American Mystery Writers: An A-to-Z Guide. [s.l.]: Greenwood Publishing Group 272 s. Dostupné online. ISBN 9780313305542. (anglicky) Google-Books-ID: f3cvQ6tMGSEC. 
  6. Introducción a la literatura de Ricardo Piglia. Culturamas, la revista de información cultural. 2017-01-24. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. (španělsky) 
  7. INGENDAAY, Paul. Zum Tod von Ricardo Piglia: Mensch aus Wörtern. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2017-01-08. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  8. Ricardo Piglia: "La literatura es una relación con la experiencia donde uno está al mismo tiempo viviendo y registrando". www.lanacion.com.ar. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. 
  9. ESCRITORES.ORG. Piglia, Ricardo. www.escritores.org [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. EFE, Milenio Digital y. Murió el escritor argentino Ricardo Piglia. Milenio. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. (španělsky) 
  11. Princeton Alumni Weekly, Svazek 102. [s.l.]: princeton alumni weekly 542 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: JCJbAAAAYAAJ. 
  12. ŠTEFANOVÁ, Veronika. Piglia, Ricardo. iLiteratura.cz. 2015-09-22. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. 
  13. LECTURALIA.COM. Ricardo Piglia: libros y biografía autor. Lecturalia [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  14. GARZON, Raquel. Ricardo Piglia: adiós a un escritor de vanguardia que supo escribir para todos. www.clarin.com [online]. [cit. 2017-07-03]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. REDACCIÓN. Murió el escritor Ricardo Piglia, considerado un clásico de la literatura argentina contemporánea. BBC Mundo. 2017-01-07. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. (anglicky) 
  16. Murió el escritor Ricardo Piglia. http://www.lanacion.com.ar. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. 
  17. SABOGAL, Winston Manrique. La pasión de la vida y la literatura de Ricardo Piglia llegan a Formentor. EL PAÍS. 2015-09-26. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. (španělsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]