Kotevnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Rhexia)
Jak číst taxoboxKotevnice
alternativní popis obrázku chybí
Kotevnice Rhexia alifanus
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďmelastomovité (Melastomataceae)
Rodkotevnice (Rhexia)
Gronov., 1754
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotevnice[1] (Rhexia) je rod rostlin z čeledi melastomovité. Jsou to vzpřímené vytrvalé byliny nebo polokeře s jednoduchými vstřícnými listy a čtyřčetnými květy. Rod zahrnuje 13 druhů a vyskytuje se v Severní Americe a Karibiku. Na rozdíl od všech ostatních rodů čeledi melastomovité má těžiště rozšíření v mírném pásu. Květy jsou navštěvovány včelami a čmeláky a mají zajímavý způsob opylování.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kotevnice jsou vytrvalé rostliny, každoročně znovu vyrůstající z polodřevnatého vzpřímeného stonku (kaudexu), z horizontálního oddenku nebo výjimečně z hlízy (R. virginica). Semenáče mají rychlý růst a často kvetou již prvním rokem. Listy jsou jednoduché, vstřícné, křižmostojné, přisedlé nebo krátce řapíkaté, lysé nebo chlupaté. Žilnatina je u většiny druhů tvořena 3 od báze jdoucími, obloukovitými hlavními žilkami, řidčeji je hlavních žilek více nebo naopak jen jedna. Listy jsou téměř celokrajné nebo na okraji pilovité.

Květy jsou čtyřčetné, pravidelné (s výjimkou tyčinek), přisedlé nebo krátce stopkaté, uspořádané ve vrcholičnatých květenstvích, zpravidla v jednoduchých nebo složených vidlanech, u některých druhů redukovaných na jediný květ. Češule je válcovitá až lahvicovitá. Kališní lístky jsou trojúhelníkovité. Koruna je čtyřčetná, korunní lístky jsou široce podlouhlé až téměř okrouhlé. Koruna brzy opadává, u některých druhů již první den. Tyčinek je 8. Semeník je spodní, obsahuje 4 komůrky s mnoha vajíčky a nese jedinou čnělku. Plodem je pouzdrosečná tobolka obklopená vytrvalou češulí.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod kotevnice zahrnuje 13 druhů.[3] V rámci čeledi melastomovité je tento rod unikátní tím, že se vyskytuje převážně v mírném pásu.[4] Je rozšířen ve východní polovině Severní Ameriky a na Karibských ostrovech. Společně s Tetrazygia bicolor, rostoucí na jižní Floridě, je to jediný rod čeledi melastomovité zastoupený v USA. Převážná většina druhů se vyskytuje na pobřežních pláních jihovýchodu USA. Pouze jediný druh (R. virginica) zasahuje na sever do Kanady do provincií Ontario a Nové Skotsko. Směrem na jih zasahuje mimo území USA pouze druh R. cubensis, který se vyskytuje i na Karibských ostrovech Kuba, Dominikánská republika a Portoriko.[5][2]

Kotevnice rostou na chudých, kyselých, písčitých až rašelinných půdách. Nejčastěji se vyskytují na bažinách, v příkopech, savanách a vlhkých borových lesích (pine flatwoods). Většina druhů roste spíše na narušených místech a v pozdějších sukcesních stádiích mizí.[2]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květy kotevnic jsou opylovány různými druhy včel a čmeláky, sbírajícími pyl. Je u nich podobně jako u řady jiných melastomovitých vyvinut specializovaný způsob opylování, známý jako buzz-pollination. Prašníky se v horní části otevírají pórem a k uvolnění pylu je třeba aktivní činnosti opylovače. Ten je přilákán žlutou barvou prašníků, simulující hojnou nabídku pylu. V pozdějších stádiích vývoje květu se prašníky barví do červena a pro opylovače již nejsou lákavé. V plně otevřeném květu jsou tyčinky obloukovitě zvednuté, směřují všechny jedním směrem a pod nimi je umístěna tuhá, esovitě prohnutá čnělka. Hmyz dosedlý na květ se zachytí na konci tyčinek a začne v rychlé frekvenci vibrovat, přičemž vytřásá pyl z jednoho prašníku po druhém a shromažďuje jej na zadních nohách a spodní straně zadečku.[6] Některé druhy jsou samosprašné, jiné cizosprašné.[7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Rhexia je v rámci čeledi melastomovité řazen do podčeledi Melastomoideae a tribu Rhexieae.[7] Blízce příbuzným rodem je Arthrostemma, rod rozšířený v Mexiku, Střední a Jižní Americe a na Havaji.[8]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Rhexia virginica je někdy pěstována jako hlíznatá rostlina. Vyžaduje plné slunce a písčitou půdu s obsahem humusu.[9] Listy tohoto druhu jsou jedlé a je možno je použít do salátu.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c KRAL, R.; BOSTICK, P.E. The genus Rhexia (Melastomataceae). SIDA, Contributions to Botany. Nov. 1969, čís. 23(6). Dostupné online. 
  3. NESOM, Guy L. Infrageneric classification of Rhexia (Melastomataceae). Phytoneuron. 2012, čís. 15. Dostupné online. ISSN 2153-733X. 
  4. IONTA, Gretchen M. et al. Phylogenetic relationships in Rhexia (Melastomataceae): Evidence from DNA sequence data and morphology. International Journal of Plant Sciences. Sep. 2007, čís. 168(7). Dostupné online. 
  5. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  6. LARSON, Brendon M.H.; BARRETT, Spencer C.H. The pollination ecology of buzz-pollinated Rhexia virginica (Melastomataceae). American Journal of Botany. 1999, čís. 86(4). 
  7. a b JAMES, Charles W. A revision of Rhexia (Melastomataceae). Brittonia. July. 1956, čís. 8(3). 
  8. CLAUSING, G.; RENNER, S.S. Molecular phylogenetics of Melastomataceae and Memecylaceae: Implications for character evolution. American Journal of Botany. 2001, čís. 88(3). 
  9. BRYAN, John E. Bulbs. Portland: Timber Press, 2002. Dostupné online. (anglicky) 
  10. MEDSGER, Oliver Perry. Edible wild plants. [s.l.]: Oliver Press, 2007. ISBN 978-1406764543. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]