Rezavec šikmý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRezavec šikmý
alternativní popis obrázku chybí
Inonotus obliquus
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Podkmen (Agaricomycotina)
Třída stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleď kožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rod rezavec (Inonotus)
Binomické jméno
Inonotus obliquus
(Ach. ex Pers.) Pilát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rezavec šikmý (Inonotus obliquus) je víceletá dřevokazná houba z čeledi kožovkovitých. Běžně roste na břízách a dalších listnatých stromech. Patří mezi škůdce, napadené stromy začnou hnít. Především v Rusku se z ní vyrábějí odvary, jenž prý mají povzbuzující účinky, avšak ty žádnými studiemi nebyly prokázány.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

V češtině je rezavec šikmý známý také pod označením sibiřská čaga. Toto označení, stejně jako anglické chaga, pochází z ruského „чага“, tento název však není rozšířen ve všech jazycích. Například finština ho označuje slovem pakurikääpä, norština pak kreftkjuke, což je překládáno jako ‚rakovinový polypór‘. Norský výraz pro tuto houbu tedy pravděpodobně odkazuje k jejímu vzhledu nebo k léčivým vlastnostem, které jsou jí někdy přičítány.

Popis[editovat | editovat zdroj]

V přírodě nacházíme plodnice rezavce šikmého dvou typů: plodnice nedokonalé neboli imperfektní a plodnice dokonalé.

Dokonalé plodnice se vyskytují v období od července do listopadu na mrtvých kmenech listnatých stromů v místech poranění a v dutinách. Nejčastěji jde o břízy, často ale také o buk, topol, dub nebo olši. Plodnice tohoto typu jsou jednoleté a bývají větší než nedokonalé, dorůstají do délky i několika metrů a zabírají až polovinu obvodu kmene stromu, na kterém parazitují. Jejich podhoubí má žlutohnědou barvu, která je patrná na lemu plodnic. Na stromech tvoří velké souvislé plochy i menší oddělená pole o různé velikosti. Rostou pod kůrou napadeného stromu a způsobují její nadzvedávání a odpadávání.

Rourky dokonalých plodnic jsou velmi křehké. Rostou rovnoběžně až do délky půl centimetru a je pro ně typická hnědá až tmavě hnědá barva. Póry jsou u mladých plodnic bílé až okrově žluté, u starších hnědé.

Nedokonalé plodnice se vyskytují po celý rok a jsou víceleté, mohou se dožít až 20 let. Tyto plodnice bývají 10 až 35 centimetrů velké a vyznačují se nepravidelným polokulovitým až podlouhlým tvarem. Jejich povrch má šedou až hnědozelenou barvu, později i šedozelenou až rezavě hnědou, a je rozpraskaný.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rezavec šikmý se vyskytuje v lesích severní Evropy a Ruska, dále také v oblastech Asie a Severní Ameriky vyznačujících se nižšími teplotami.

Sklizeň a příprava[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň houby, která probíhá v období od července do listopadu, znesnadňuje fakt, že se plodnice často nacházejí v až sedmimetrové výšce. Po sklizení se houba užívá v lidovém léčitelství – v Rusku je tradičně strouhána na jemný prášek, ze kterého se připravuje nápoj podobný kávě či čaji. Toto použití je založeno na metodě extrakce pomocí horké vody, rusky nazývané zavarka. Pro medicinální účely a vědecké výzkumy jsou používány vysoce koncentrované extrakty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pakurikääpä na finské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]