Reverzní farmakologie
V oblasti objevování léčiv, se při reverzní farmakologii,[1][2][3] známé také jako objevování léčiv na základě cíle (target-based drug discovery; TDD),[4] nejprve vysloví hypotéza, že modulace aktivity určitého (proteinového) cíle, o němž se předpokládá, že má vliv na vznik a/nebo průběh onemocnění, bude mít příznivé terapeutické účinky. Poté se pomocí screeningu chemických knihoven malých molekul identifikují sloučeniny, které se k cíli vážou s vysokou afinitou. Hity z těchto screeningů (tj. slibné molekuly mající požadovaný efekt) se pak použijí jako výchozí body pro objevování léčiv. Tato metoda se stala populární po sekvenování lidského genomu, které umožnilo rychlé klonování a syntézu velkého množství purifikovaných proteinů. Tato metoda je dnes při objevování léčiv nejrozšířenější.[5] Na rozdíl od klasické farmakologie (dopředné; "forward pharmacology") se u přístupu reverzní farmakologie v závěrečných fázích objevování léčiv obvykle provádí účinnost in vivo identifikovaných aktivních sloučenin ("lead compounds").
Experimentální metoda, která se nejčastěji používá v přístupu reverzní farmakologie, je high-throughput screening (HTS). Za pomoci robotiky, softwaru pro zpracování dat a citlivých detektorů je možné rychle provádět miliony chemických, genetických a farmakologických testů. Tímto procesem tak lze rychle identifikovat aktivní sloučeniny, protilátky nebo geny, které modulují biomolekulární cestu. Výsledky těchto experimentů poskytují výchozí body pro návrh léčiva a pro pochopení aktivního místa v cíli léčiva.[6]
Související[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reverse pharmacology na anglické Wikipedii.
- ↑ Takenaka T. Classical vs reverse pharmacology in drug discovery. BJU International. Sep 2001, s. 7–10; discussion 49–50. DOI 10.1111/j.1464-410X.2001.00112.x. PMID 11589663.
- ↑ Lazo JS. Rear-view mirrors and crystal balls: a brief reflection on drug discovery. Molecular Interventions. Apr 2008, s. 60–3. DOI 10.1124/mi.8.2.1. PMID 18403648.
- ↑ HACKER, Miles P. Pharmacology : principles and practice. London: Academic 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-369521-5, ISBN 0-12-369521-X. OCLC 429898408
- ↑ Lee JA, Uhlik MT, Moxham CM, Tomandl D, Sall DJ. Modern phenotypic drug discovery is a viable, neoclassic pharma strategy. Journal of Medicinal Chemistry. May 2012, s. 4527–38. DOI 10.1021/jm201649s. PMID 22409666.
- ↑ Swinney DC, Anthony J. How were new medicines discovered?. Nature Reviews. Drug Discovery. Jul 2011, s. 507–19. DOI 10.1038/nrd3480. PMID 21701501. S2CID 19171881.
- ↑ MACARRON, Ricardo; BANKS, Martyn N.; BOJANIC, Dejan. Impact of high-throughput screening in biomedical research. Nature Reviews Drug Discovery. 2011-03, roč. 10, čís. 3, s. 188–195. Dostupné online [cit. 2023-02-08]. ISSN 1474-1776. DOI 10.1038/nrd3368. (anglicky)