Relikviář Tří králů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Relikviář Tří králů
Relikviář Tří králů
Relikviář Tří králů
Základní informace
Jiný názevDer Dreikönigenschrein
AutorMikuláš z Verdunu
Vznik1180 až 1225
PůvodSvatá říše římská
Typrelikviář
Hnutíkřesťanství
Vlastnosti
Mediumdřevo, stříbro
zlato, drahokamy
šperky, kameje
gemy korálky
Délka220
Šířka110
Výška153
Stavrestaurovaný
Umístění
UmístěníKatedrála svatého Petra
Status
VlastníkNěmecko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Převoz ostatků Tří králů do Kolína nad Rýnem v roce 1164
Detail relikviáře Tří králů
Mikuláš z Verdunu na čelní straně relikviáře

Relikviář Tří králů také Hrobka Tří králů[1] (německy Dreikönigsschrein či Der Dreikönigenschrein[2][3]) je relikviář, o kterém se tradičně věří, že obsahuje kosti Tří králů, známých také jako Tři mudrci.[4][5] Relikviář je velký pozlacený a zdobený trojitý sarkofág umístěný nad hlavním oltářem katedrály svatého Petra v Kolíně nad Rýnem. Vyroben byl přibližně v letech 1180 až 1225, přičemž je považován za vrchol románského umění a největší relikviář v západním světě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Relikvie tří králů podle legendy nalezla svatá Helena, která je přivezla do Konstantinopole.[6] Císař Konstantin I. Veliký v roce 314 je pak daroval milánskému biskupovi Eustorgiu, který je převezl na volském povozu do Milána. O osm století později,[7] v roce 1164, když Milán dobyl císař Svaté říše římské Fridrich I. Barbarossa, tak relikvie Tří králů z kostela Svatého Eustorgia v Miláně převezl Rainald z Dasselu do Kolína nad Rýnem, jako kořist a dar arcidiecézi kolínské. Relikvie od té doby přitahovaly do Kolína nad Rýnem velké množství poutníků a tak pro ně byl navržen relikviář.

„ „Za vlády arcibiskupa Filipa, který nahradil Reinalda, byla pro ně vyrobena schránka... jak nám řekli, kteří byli přítomni jejich přesunu...“ “
— Vita Eustorgii[8]

Části relikviáře navrhl slavný středověký zlatník Mikuláš z Verdunu, který na něm začal pracovat v roce 1180 či 1181. Relikviář má detailně propracované zlaté sochy proroků a apoštolů s výjevy z Kristova života. Relikviář byl dokončen kolem roku 1225. Kolem roku 1199 dal král Ota IV. tři zlaté koruny, údajně vyrobené pro tři krále, jako dar kolínskému kostelu. Vzhledem k důležitosti relikviáře a kostela pro pozdější rozvoj města byly do erbu Kolína nad Rýnem doplněny tři koruny symbolizující Tři krále. Pro relikviář s ostatky Tří králů byla v roce 1248 zahájena stavba současné kolínské katedrály. Dokončení katedrály trvalo 632 let a nyní je největší gotickou katedrálou v severní Evropě. 20. července 1864 byl relikviář otevřen, uvnitř relikviáře byly lidské ostatky a mince Filipa z Heinsbergu, kolínského arcibiskupa. Zpráva očitého svědka:

„ „Ve zvláštní části relikviáře se zbytky starověkých hnijících obvazů, pravděpodobně byssu, spolu s kousky aromatické pryskyřice a podobných látek, byly objeveny četné kosti tří osob, které s pomocí přítomných odborníků mohly být uspořádány do téměř kompletních těl: jedno z raného mládí, druhé v rané dospělosti a třetí tělo spíše ve stáří. Přiloženy byly dvě mince, brakteáty ze stříbra a ražené pouze z jedné strany. Jedna mince, prokazatelně z dob Filipa z Heinsbergu, ukazuje kostel,[pozn. 1] druhá zobrazuje kříž, na jedné straně s mečem jurisdikce, na druhé biskupskou berlu“[10] “

Popis[editovat | editovat zdroj]

Relikviář Tří králů je přibližně 110 cm široký, 153 cm vysoký a 220 cm dlouhý. Má tvar baziliky, přičemž dva sarkofágy stojí vedle sebe, a třetí sarkofág spočívá na hřebenech jejich střech. Kraje jsou zcela zakryté, takže mezi sarkofágy není vidět žádný prostor. Základní konstrukce je vyrobena ze dřeva, se zlatým a stříbrným překrytím zdobeným filigránem, smaltem a více než 1000 drahokamy a korálky. Vše je doplněno velkým množstvím portrétů z kamejí a gemy, některé z nich pocházejí z předkřesťanského období.

Dekorace[editovat | editovat zdroj]

Celá vnější strana relikviáře je pokryta propracovaným dekorativním překrytím. Je zde celkem 74 vysokých reliéfních postav ve stříbrno-zlaceném provedení, nepočítaje v to menší doplňkové postavy v pozadí. Po stranách relikviáře zdobí spodní část obrazy proroků, zatímco obrazy apoštolů a evangelistů zdobí horní část. Na předním konci relikviáře jsou obrazy Klanění tří králů, Panny Marie trůnící s Ježíškem a Křest Krista, v horní části je Kristus trůnící na trůnu Posledního soudu. Odnímatelný filgrovaný panel odhaluje mřížku se jmény Caspar, Melchior a Balthasar. Když je mříž odstraněna, zobrazí se lebky Tří králů s korunami. Na druhém konci relikviáře jsou výjevy z pašije: bičování Krista a jeho ukřižování ve spodní části, nahoře jsou pak výjevy se vzkříšeným Kristem. Na této straně uprostřed je také busta Rainalda z Dasselu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ „Stejně jako mince Filipa v Hartzheimu, Historia Rei Nummariæ Coloniensis Tabulka 3 č. 14, 16, (1754),[9] avšak bez ohraničení. Druhá (mince) je ve čtvercovém tvaru, zobrazuje uprostřed kříž, doplněný mečem jurisdikce a berlou (biskupský křivák), také bez přepisu, jistě není mladší a lze předpokládat, že se jedná o minci Rainalda (z Dasselu)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shrine of the Three Kings na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Objects, images, and the word: art in the service of the liturgy. Princeton, NJ: Index of Christian Art, Dept. of Art and Archaeology, Princeton University in association with Princeton University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0691115397. 
  2. ↑ KREMER, Bruno P. Wenige Tage nach Weihnachten – Die Heiligen Drei Könige kommen. S. 17–33. Weihnachtsbaum und Osterhase : Unsere Jahresfeste – biologisch betrachtet [online]. Springer, 2017 [cit. 2023-01-21]. S. 17–33. Dostupné online. DOI 10.1007/978-3-662-54769-4_2. (německy) 
  3. ↑ BOCH, Clemens. Der Dreikönigenschrein im Kölner Dom. Theologische Aspekte der Darstellung. München: [s.n.] ISBN 9783668048782. (německy) 
  4. ↑ Frank Leslie's Pleasant Hours. [s.l.]: F. Leslie Publishing Company Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SALIBI, Kamal S. A history of Arabia. Delmar, N.Y.: Caravan Books ISBN 9780882060361. 
  6. ↑ VENUTA, Marek. Kolín nad Rýnem střeží ostatky Tří králů - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZÁGORA, Marek. Kolín nad Rýnem (Köln): Výstava ke 850. výročí převezení ostatků sv. Tří králů z Milána do Kolína (Die Heiligen Drei Könige. Mythos, Kunst und Kult) - stavitele-katedral.cz. stavitele-katedral.cz [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Latinský originál:
    "Temporibus domini Philippi episcopi, qui successit Reinoldo, fabricata est eis capsa ... sicut nobis narraverunt qui presentes erant eorum translatoni ... " (Floss Heinrich Joseph, Dreikoenigenbuch, 1864, S 116-122 (latinsky); copy in MGH 25, 108)
  9. ↑ HARTZHEIM, Josephus. 'Historia Rei Nummariæ Coloniensis, Et Dissertationes De Eadem : Pars prima, De Nummis Archiepiscoporum Coloniensium, Pars Secunda, De Nummis Ducum Juliacensium & Montensium, & Agnatorum Genti Juliacensi, Pars Tertia. De Nummis Civitatis Coloniensis' - Viewer MDZ. [s.l.]: Bayerische Staatsbibliothek Dostupné online. OCLC 243454536 (latinsky) 
  10. ↑ německý originál:
    "In einer besonderen Abteilung des Schreins zeigten sich nun mit den Resten uralter vermoderter Binden, wahrscheinlich Byssus, nebst Stuecken aromatischer Harze und aehnlicher Substanzen die zahlreichen Gebeine dreier Personen, die mit Beihilfe der anwesenden Sachverstaendigen sich zu fast vollstaendigen Koerpern ordnen liessen: der eine aus erster Jugendzeit, der zweite im ersten Mannesalter, der dritte bejahrt. Zwei Muenzen, Bracteaten von Silber und nur auf einer Seite gepraegt, lagen bei; die eine, erweislich aus den Tagen Philipps von Heinsberg, zeigt eine Kirche, die andere ein Kreuz, das Jurisdictionsschwert an der einen, den Bischofsstab an der anderen Seite. (Floss, Dreikoenigenbuch, 1864, page 108)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Relikviář_Tří_králů&oldid=22435531“