Motorová jednotka 814

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Regionova)
Skočit na: Navigace, Hledání
Motorová jednotka 814 (Regionova; Desná)
Motorová jednotka
Motorová jednotka 814
Motorová jednotka 814
Označení řady 814
Výrobce Vagónka Studénka
reko: Pars nova
Rok výroby 1975–1982
reko: 2005–2012
Vyrobeno kusů 211 ks ČD + 1 ks Železnice Desná (dvouvozová)
26 ks ČD (třívozová)
V pravidelném provozu ano
Míst k sezení/stání 84/105
135/151
Délka přes nárazníky 28 440 mm
42 410 mm
Max. rychlost 80 km/h
Hmotnost 39,6 t resp. 62,3 t
Uspořádání pojezdu A’1’ + 1’1’
A’1’ + 1’1’ + 1’A’
Rozchod koleje 1 435 mm
Motor TEDOM M 1.2C ML 640 SE
TEDOM TD 242 RH TA25
Výkon 242 kW resp. 2×242 kW
Přenos výkonu hydromechanický
Vznik rekonstrukcí z řady 810, 010
Obchodní název Regionova (pouze u Českých drah), Desná (u Železnice Desná)
Přezdívky agropendolino (depo Liberec), hypernova, hyperbouda, regína, regiošuk, Slovácké Pendolino, regiohadra

Motorová jednotka řady 814 se skládá z motorového vozu řady 814 s jedním stanovištěm strojvedoucího, který je na opačné straně pevně spojen s částečně nízkopodlažním řídicím vozem řady 914 opatřeným rovněž stanovištěm strojvedoucího. Modifikací tohoto vozidla je motorová jednotka řady 814.2, skládající se ze dvou motorových vozů řady 814.2 a částečně nízkopodlažního vloženého vozu řady 014. Jednotky vlastněné Českými drahami dostaly obchodní název „Regionova“, trojdílné jednotky jsou pojmenovány „Regionova Trio“. Jednu dvoudílnou jednotku s označením 814.501 vlastní také Svazek obcí údolí Desné, který ji využívá na Železnici Desná pod názvem „Desná“.

Jednotky řady 814 vznikaly modernizací starších motorových vozů řady 810 a přípojných vozů řady 010 v letech 2005–2012 firmou Pars nova v Šumperku.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Interiér motorového vozu řady 814

Motorová jednotka řady 814 vznikla zásadní přestavbou původního motorového vozu řady 810 (v jednom případě motorového vozu řady 809[1]) a přípojného vozu řady 010. Modernizace je realizována ve dvou variantách. Základní a rozšířenější verzí je dvouvozová jednotka, pro kterou je využit jeden původní motorový a jeden přípojný vůz, který je upraven do podoby částečně nízkopodlažního řídicího vozu. Trojvozová varianta je tvořena dvěma původními motorovými a jedním přípojným vozem, jenž je upraven na částečně nízkopodlažní vložený vůz.

Příprava hrubé stavby spočívá v otryskání celého původního vozu řady 810, přičemž tam, kde jsou známky koroze, jsou vyměněny plechy. Během hrubé stavby jsou prováděny konstrukční úpravy na podvozkové části skříně. Původní čela jsou odpálena a nahrazena novými laminátovými, která mírně zvětšují prostor pro strojvedoucího. Za laminátovým čelem je umístěna konstrukce, která oproti řadě 810 zvyšuje z hlediska pevnosti až čtrnáctinásobně[zdroj?] bezpečnost strojvedoucího.

Motorový vůz řady 814 je rozdělen na kabinu strojvedoucího, nástupní prostor, velkoprostorový oddíl pro cestující a druhý nástupní prostor, z kterého lze mezivozovým přechodem přejít do zbytku jednotky. Z interiéru byla odstraněna buňka WC a víceúčelový prostor proti ní, získaná plocha je využita pro sedačky pro cestující. Sedačky jsou uspořádány v řadách 2+2 a jejich podélné rozteče jsou oproti vozu 810 zvětšeny, takže sedačky nekorespondují s okenními sloupky. V šesti fiktivních oddílech tak má vůz 48 sedadel (oproti 50 sedadlům v uspořádání 2+3 plus pěti sklopným ve víceúčelovém prostoru u vozu 810). Původní okna s jednoduchými skly a větrací klapkou v horní části byla nahrazena polospouštěcími okny s dvojitým zasklením.

Motorový vůz obdržel nový vznětový motor od firmy TEDOM a převodovku Voith.

Řídicí vůz řady 914 je použit pouze u dvouvozových jednotek a vznikl přestavbou přípojných vozů řady 010. Nově bylo na jedno čelo vozidla dosazeno stanoviště strojvedoucího (je shodné s motorovým vozem řady 814), za kterým se nachází oddíl pro cestující. Střední část vozu je koncipována jako nízkopodlažní (zvenčí je přístupná jedněmi dvoukřídlými předsuvnými dveřmi v každé bočnici), nachází se zde prostor pro kočárek, invalidní vozík či jízdní kola a bezbariérově přístupná kabina WC. Do zadní části řídicího vozu vedou dva schody a je zde umístěn další velkoprostorový oddíl pro cestující, z kterého lze mezivozovým přechodem přejít do motorového vozu.

V jednotce Regionova Trio je použit i vložený vůz řady 014, který je shodný s řídicím vozem řady 914 ve dvouvozové jednotce, až na přední čelo vozu, kde nebylo vytvořeno stanoviště strojvedoucího, ale zvětšený oddíl pro cestující se vstupem do mezivozového přechodu (stejné řešení jako v zadním čele).

Varianty jednotek řady 814:

  • ČD: dvouvozová jednotka „Regionova“ – motorový vůz ř. 814 + nízkopodlažní řídicí vůz ř. 914
  • ČD: trojvozová jednotka „Regionova Trio“ – motorový vůz ř. 814.2 + nízkopodlažní vložený vůz ř. 014 + motorový vůz ř. 814.2
  • Železnice Desná: dvouvozová jednotka „Desná“ – motorový vůz ř. 814.5 + nízkopodlažní řídicí vůz ř. 914.5 (téměř shodná s jednotkou ČD Regionova)

Náklady na přestavbu jedné dvouvozové jednotky se pohybují kolem 20 milionů korun, trojvozové pak 37 milionů korun, což je zhruba třetinová cena oproti novým vozidlům pro zhruba obdobný počet cestujících. Třetí vylepšená série dvouvozových jednotek z listopadu 2010 vychází již na cca 26 milionů korun (bez DPH),[2] což je poloviční cena oproti též objednaným novým rychlejším motorovým vozům Regio-Shuttle firmy Stadler[3] o dvojnásobném měrném výkonu. Životnost této rekonstrukce by měla být 15–20 let.[4]

Obdobné modernizace provádí také slovenská firma ŽOS Zvolen. Jednotky řady 813.1 mají vyšší výkon motoru než Regionovy, jsou tišší a klimatizované.[5]

Vývoj, výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

Jednotka Regionova Trio ve složení 814.240+014.020+814.239 v Kuřimi

České dráhy vyhlásily na podzim roku 2004 veřejnou soutěž na dodávku prototypu motorové jednotky pro regionální osobní dopravu s cílem využít 30 let starých motorových vozů řady 810 a přípojných vozů řady 010. České dráhy očekávaly od provozu jednotky především energetickou úsporu, kterou měl zajistit nový agregát s vyšším výkonem. Nová souprava měla také umožnit lepší využití maximálních traťových rychlostí a tím zkrácení jízdních intervalů na provozovaných trasách. Soutěž vyhrála se svou jednotkou 814 + 914 společnost Pars nova, která při projektu využila zkušeností z prototypové soupravy motorového vozu řady 812 a řídicího vozu řady 912 (od roku 2011 řada Bfbdtanx792).

Prototypová jednotka složená z vozů 814.001 + 914.001 byla dokončena koncem léta 2005 a začátkem října toho roku byla vystavena na Mezinárodní strojírenském veletrhu v Brně, kde byla oceněna Zlatou medailí MSV a Cenou redakce Technického týdeníku. Následovaly prototypové zkoušky a prezentační jízdy po celé republice. Do provozu s cestujícími poprvé vyjela 23. listopadu 2005 v Pardubicích, pro pravidelný provoz byla ale přeložena do Rakovníka. V roce 2006 byla zahájena sériová výroba Regionov. Roku 2007 byla vyrobena jediná jednotka Desná určená pro Železnici Desná (trať 293), kterou vlastní Svazek obcí údolí Desné. Jednotky Desná je téměř shodná s jednotkami Regionova, liší se pouze odlišným informačním systémem a radiostanicí.[6]

Na konci roku 2006 proběhlo výběrové řízení na dodávku 26 trojvozových jednotek, jenž opět vyhrála společnost Pars nova.[7] První jednotka 814.201 + 014.201 + 814.202 byla dokončena na jaře 2007, ještě v roce 2007 ji následovalo dalších šest jednotek Regionova Trio.

Šumperská Pars nova vyhrála v roce 2009 nově vypsané výběrové řízení na dalších 68 částečně nízkopodlažních jednotek.[8] I tyto jednotky nesou označení řady 814 a obchodní název Regionova, technické řešení některých komponentů ale bylo změněno, aby se zvýšila spolehlivost jednotek a komfort cestujících.[9] V červenci 2010 vyhrála Pars nova zakázku na dodávku dalších 62 Regionov.[10]

Na začátku ledna 2010 bylo v provozu 101 jednotek Regionova, 20 jednotek Regionova Trio a 1 jednotka Desná, v srpnu 2012 to bylo 194 Regionov, 26 Regionov Trio a jedna jednotka Desná.[1][11] Dne 12. prosince 2012 převzaly České dráhy poslední jednotku. Celkem jich v letech 2005–2012 odebraly 237, z toho 211 dvouvozových a 26 třívozových.[5] Všechny zakázky na dodávku byly zadány buď nepřímo nebo byla Pars nova v soutěži jediným uchazečem.[5] Cena v jednotlivých soutěžích postupně stoupla z 20 na 25 milionů Kč za jednotku, celková cena byla přes 6 miliard Kč.[5] Koncem roku 2012 zajišťovaly Regionovy 30 % všech jízd Českých drah.[5]

Zkušenosti z provozu a hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Motorová jednotka řady 814 při odjezdu ze železniční stanice Opava východ

Ve sklonově náročných úsecích tratí se za špatných adhezních podmínek (např. déšť, rosa, apod.) negativně projevuje zvolená koncepce pohonu jednotky, tj. pouze jedna, navíc vnější, hnací náprava (platí pouze v případě dvouvozových jednotek). V takových situacích dochází k prodlužování jízdních dob a zpoždění vlaku.[12]

Při příležitosti dodání posledního kusu, které proběhlo 12. prosince 2012, shrnující komentář v tisku citoval mluvčího ČD Petra Šťáhlavského, který uvedl, že šlo o ideální cestu a rozumný kompromis mezi dodací dobou, cenou, disponibilními prostředky i existujícím rozsahem vozového parku, přičemž nasazení regionov znamenalo po roce 2005 podstatné zlepšení vnímání regionální železniční dopravy u zákazníků. Dále citoval prezidenta odborové organizace Federace strojvůdců Jindřicha Hlase, který označil tyto jednotky za „z nouze ctnost“, ale domnívá se, že se lidem líbí. Předseda Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka označil Regionovu za největší omyl české železnice za posledních 10 let, za nejhorší v současné době vyráběný vlak, „oplechovaný trabant“, který se vůbec ani neměl začít vyrábět. Připomněl také, že způsob zamykání toalet je pro cestující nezvyklý, takže se někteří cestující nedokáží uzamknout. Tomáš Ignačák, předseda představenstva Pars nova, řekl, že modernizace znamenala smysluplnou obnovu vozového parku Českých drah a kromě finančních úspor dopravce měla pozitivní vliv i na zaměstnanost v regionu, protože dodávky Regionov znamenaly práci pro zhruba pět set lidí ve firmě a u dodavatelů na Šumpersku. Komentátor kromě kladného hodnocení nízkopodlažní koncepce či pohodlnějších sedaček též upozornil na vysokou hodnotu hluku a zmíněné horší využití adheze dané tím, že jedinou hnací nápravou je krajní náprava.[5]

Regionova jako součást reklamní kampaně[editovat | editovat zdroj]

Regionova je také součástí uceleného konceptu na propagaci kraje, turistického ruchu a ekologické železniční dopravy nazvaný Regionovou Vaším krajem. Ten byl poprvé uplatněn v Karlovarském kraji. V rámci této kampaně je každá jednotka upravena pro jednotlivé kraje:

  • Jednotky jsou označeny logotypem kraje a jejich název je doplněn názvem kraje např. Karlovarská Regionova, Středočeská Regionova, atd. Interiéry jsou doplněny stojany na propagační materiály.
  • V případě externího zbarvení se počítá se zachování základní koncepce barevného řešení, nicméně jednotlivé barvy se mohou lišit podle krajů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dislokace motorových jednotek řady 814.2 + 014 + 814.2. Stav ke dni 22.7.2012 [online]. Regionovy.cz, [cit. 2012-09-17]. Dostupné online.  
  2. http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-8754/
  3. http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-5965/
  4. Irena Pospíšilová: Rozhovor s ing. Jiřím Kolářem, náměstkem GŘ ČD, Týdeník ČD - Železničář, 2007/28
  5. a b c d e f Jan Sůra: Invaze hlučných regionov na koleje končí. Dráhy dostaly poslední kus, iDnes.cz, 13. 12. 2012
  6. Obecný popis jednotky Desná [online]. Parsnova.cz, [cit. 2009-03-06]. Dostupné online.  
  7. ZLINSKÝ, Zbyněk. Motorové jednotky na našich kolejích: řada 814 [online]. Vlaky.net, 2008-08-28, [cit. 2009-07-29]. Dostupné online.  
  8. Dráhy kupují další 'oblečené mrtvoly' za 1,7 miliarady [online]. Lidové noviny, 2009-05-28, [cit. 2010-06-10]. Dostupné online.  
  9. George_Couser. Pars dodá 68 vylepšených jednotek Regionova [online]. Zelpage.net, 2009-05-28, [cit. 2009-07-29]. Dostupné online.  
  10. jih, mediafax. Dráhy pošlou na tratě další Regionovy za 1,55 miliardy korun [online]. Mladá fronta a.s., 2010-07-07, [cit. 2011-01-13]. Dostupné online.  
  11. Dislokace motorových jednotek řady 814 + 914. Stav ke dni 19.8.2012 [online]. Regionovy.cz, [cit. 2012-09-17]. Dostupné online.  
  12. Pavel Vlček. Adhezní zkoušky motorových vozů [online]. Železniční společnost Tanvald, 2006-05-12, [cit. 2011-02-22]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BITTNER, Jaromír, a kol. Malý atlas lokomotiv 2007. Praha : Gradis Bohemia, 2006. ISBN 80-86925-02-1.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]