Permské vlastivědné muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Regionální muzeum v Permu)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Permské vlastivědné muzeum
Perm asv2019-05 img26 Monastyrskaya11.jpg
Logo
Perm Regional Museum Logo.svg
Údaje o muzeu
Město Perm
Založeno 1890
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Permské vlastivědné muzeum, také Permské regionální muzeum, (rusky Пе́рмский краеве́дческий музе́й) je muzeum, které se nachází ve městě Perm, v Permském kraji v Rusku. Bylo založeno v roce 1890 a je nejstarším a největším muzeem v Permu. Pořádá řadu stálých a dočasných výstav a je turistickou atrakcí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1870 založila skupina ruských intelektuálů Uralskou společnost milovníků přírodních věd v Jekatěrinburgu.[1] Společnost se věnovala studiu přírodních věd, zejména všemu, co souviselo s přírodními dějinami Uralu a okolí. Pokračovala v rozšiřování svých oblastí studia a členství a nakonec zřídila komise v několika městech. V listopadu 1890 se v Permu uskutečnilo první zasedání nové komise a toto datum je považováno za datum založení moderního muzea v Permu. Komise začala pracovat na založení veřejného muzea v Permu a tato první budova byla otevřena pro veřejnost 25. ledna 1894.[2]

V roce 1897 se muzeum přestěhovalo na nové místo v Petropavlovské ulici. Tento krok byl základem nové společnosti a muzeum bylo přejmenováno na Permské vědecké a průmyslové muzeum. Nové muzeum nabídlo bezplatné vzdělávací kurzy a přednášky významných vědců. V roce 1901 sponzorovalo program (Pojízdné muzeum výukových materiálů) na pomoc místním školám při výuce pedagogické literatury. Podle muzea to byla jediná instituce vysokoškolského vzdělávání v Permu až do založení Permské státní univerzity v roce 1916.[2]

Po ruské revoluci a vzniku Sovětského svazu v roce 1919 zůstalo muzeum otevřené. V roce 1920 však bylo jeho státní financování výrazně sníženo, takže muzeum mělo peníze jen na údržbu budovy a její vytápění. V sovětské éře také několikrát došlo k přesunu muzea, nejprve, v roce 1920, do bývalé biskupské rezidence, v roce 1931 do bývalé továrny na galanterii a v roce 1941 do ubytovny bývalého lékařského ústavu. Byly mu však postupně přidělovány nemovitosti, včetně zastavěných budov a pozemků, které dříve patřily ke kostelu. Kromě toho muzeum dokázalo udržet většinu svých sbírek neporušených a dokázalo získat nové artefakty. V roce 1957 bylo přejmenováno na Permské regionální muzeum.[2]

Muzeum se v pozdější sovětské éře nadále rozšiřovalo, znovu získalo některé ze svých starších nemovitostí a sloučilo se několika menšími muzei v regionu.

Instituce přežila rozpad Sovětského svazu a v Ruské federaci vzkvétala. Ve spolupráci se Státním historickým muzeem v Moskvě uspořádala v roce 2000 velkou výstavu o Permu. Muzeum získalo své současné jméno v roce 2007 a v listopadu téhož roku byla jeho hlavní budova přestěhována do historického Meškovova domu.[2][3]

Sbírka[editovat | editovat zdroj]

Muzeum si během své staleté historie postupně budovalo svoji sbírku. Muzeum získalo řadu archeologických a kulturních artefaktů (některé darovali významní místní obyvatelé), stejně jako rozsáhlou sbírku fosilií a kostí.[2] Kromě hlavní sbírky v hlavní budově muzea provozuje muzeum dalších devět poboček ve městě Permu a okolí.[4]

Fotografie ze sbírek muzea[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Perm Regional Museum na anglické Wikipedii.

  1. Ural Society of Natural Science Lovers (UOLE). Yekaterinburg: Encyclopedia. 2002. Jekatěrinburg: Akademkniga Publishing House, 2002. 728 s. ISBN 5-93472-068-6. S. 606 až 607. 
  2. a b c d e Пермский краеведческий музей - Музей - История музея. museum.perm.ru [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  3. Perm Museum of local lore | Permian [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KAMA. 125 years of Perm Museum of Local Lore. kamastudio.ru [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]