Redernové

Redernové (původně také Rederové z Rederu) byli slezský šlechtický rod, který roku 1558 získal frýdlantské panství a vládl na něm až do svého nuceného exilu po bitvě na Bílé hoře.

Historie

Redernové byli původně severoněmecký rytířský rod, který měl majetek ve Slezsku již někdy ve 12. století. Další rodové državy měli v Braniborsku, Anhaltsku a Horní Lužici. Jejich rodovým hradem se stal Ruppersdorf blízko Vratislavi. Do Čech přišli v 16. století.

Bedřich z Redernu se stal prezidentem slezské komory, v roce 1558 koupil od krále hrad Frýdlant a město Liberec, povýšil do panského stavu. Zplodil šest synů. Jan velel královskou jízdu v bojích s Turky, proti kterým bojoval i bratr Melichar.

Melichar (Melchior) (1555-1600) studoval v Heidelbergu a Míšni, studia literatury nedokončil a vstoupil do armády, bojoval ve Francii, Itálii, Prusku a Polsku. Vešel ve známost díky obhajobě varaždínské pevnosti před Turky. Císař Rudolf jej za to pasoval na rytíře a daroval mu dvacet tisíc tolarů. Melichar poté působil jako prezident válečné rady, stal se vrchním velitelem uherské armády.

Melicharův syn Kryštof se účastnil stavovského povstání, stál na straně vzbouřenců i po prohrané bitvě na Bílé hoře. Odsoudili jej k zabavení majetku a trestu smrti. Zkonfiskovaný majetek získal Albrecht z Valdštejna. Poté emigroval do Slezska, kde si naverboval pluk rejtarů a vrátil se do Čech, kde vedl proti novému vlastníkovi svých panství soukromou válku. Prohrál, odtáhl do Polska, kde se oženil a natrvalo usadil.

V roce 1669 povýšila slezská linie do stavu říšských hrabat a natrvalo se usadila v Prusku. Posledním příslušníkem žijícím v Čechách byl pravděpodobně Kryštof.

V současnosti členové rodu žijí mimo české země.

Významní členové rodu

• Bedřich z Redernu († 1564) zakoupil od krále Ferdinanda I. v roce 1558 Frýdlantsko.
• Melchior z Redernu (1555 – 1600), polní maršál a císařský rada Rudolfa II.
• Kateřina z Redernu, rozená Šliková († 1617), Melchiorova manželka a po jeho smrti správkyně redernských držav za svého nezletilého syna Kryštofa II.
• Kryštof II. z Redernu (1591-1641), za podporu stavovského povstání poslán do exilu.

Erb

Původním erbem rodu bylo stříbřité kolo o osmi pístech na modrém poli, zopakované v klenotu, kde ovšem bylo položené na paví kytku. Roku 1562 byl tento znak rozhojněn o štěpené pole – vpravo červené se stříbrným břevnem a zkříženými ostrvemi a vlevo zlaté s polovinou černé orlice. Druhý klenot erbu tvořily šest červeno-bílo-červených praporků na dlouhých kopích.

Příbuzenstvo

Spojili se s Šliky či Parchvici.

Související články

• Seznam českých šlechtických rodů

Odkazy

Literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Redernové, s. 124-125. 
• KARPAŠ, Roman, a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Redernové na Wikimedia Commons
• Krátký text na serveru maturita.cz