Rebutia kariusiana
Rebutia kariusiana | |
---|---|
Rebutia kariusiana | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | kaktusovité (Cactaceae) |
Rod | rebucie (Rebutia) |
Sekce | Rebutia |
Binomické jméno | |
Rebutia kariusiana Wessner, 1963 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rebutia kariusiana je mimořádně pěkný druh rodu rebucie, nápadný svými cizosprašnými květy zvláštního růžového odstínu, který bývá přirovnáván k barvě peří plameňáků. Pojmenován byl na počest dr. Kariuse z Muggensturmu (Baden-Württembersko).
Rebutia kariusiana Wessn.
[editovat | editovat zdroj]Wessner, Willi; Kakteen und andere Sukkulenten, 14: 149, 1963
Sekce Rebutia, řada Wessneriana
Synonyma:
- Rebutia calliantha Bewer. var. kariusiana (Wessn.) Buin. et Don.; Cactus and Succulent Journal of Great Britain, 27: 41, 1965
- Rebutia minuscula K.Sch. f. kariusiana (Wessn.) Donald, Ashingtonia, 2: 43, 1976
Popis
[editovat | editovat zdroj]Tělo jednoduché nebo málo odnožující, kulovité, až asi 50 mm v průměru, pokožka listově zelená, temeno snížené a otrněné. Žebra spirálovitá, rozložená v hrbolky; areoly dlouho šedohnědě plstnaté, asi 5 mm vzdálené. Okrajových trnů 8 - 10, 3 - 6 mm dlouhé, bílé až světle hnědé, zpočátku světlejší; středové trny 3 - 4, až 6 mm dlouhé, tmavě hnědé, na bázi zesílené.
Květy asi 45 mm dlouhé, 40 mm široké, uvnitř i vně růžové, v barvě intenzívně růžové zbarvených plameňáků; poupata špičatá, světle zelená; lůžko květní bledě až olivově zelené; trubka 12 mm dlouhá, s bledě zelenými šupinami; nitky žluté; čnělka nahoře bílá, dole narůžovělá, blizna žlutá; okvětní lístky špičatě kopinaté, vnější se světle nahnědlým středním proužkem na vnější straně. Plod ve zralosti žlutozelený, 6 mm v průměru. Semena leskle černá, hilum bílé.
Variety a formy
[editovat | editovat zdroj]Rebutia kariusiana projevuje v našich sbírkách jen minimální variabilitu. Barevný odstín květů je velmi jednotný a charakteristický. Drobné rozdíly v odstínu vybarvení trnů jsou zřejmě jen důsledkem rozdílů kultury, případně stáří rostlin. Nově nebyl tento druh asi žádným sběratelem znovu nalezen, žádný sběr alespoň nebyl k tomuto jménu přiřazen.
Výskyt a rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Oblast rozšíření R. kariusiana leží v severní Argentině, v provincii Salta. mezi areály Rebutia violaciflora a Rebutia beryllioides. Podle jiných informací byla původní rostlina (rostliny?) objevena v zásilce R. marsoneri a měla by pocházet z oblasti výskytu tohoto druhu, tedy z provincie Jujuy.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]R. kariusiana byla namnožena a rozšířena W. Wessnerem, který ji také roku 1963 popsal. Nálezcem byl údajně sběratel H. Lembcke, který ji poslal společně s R. senilis a R. marsoneri. Podle polohy naleziště a rovněž některými svými znaky ukazuje R. kariusiana přechodný charakter mezi druhy R. violaciflora a R. wessneriana, jak to také naznačují její zařazení v minulosti. V roce 1965 byla R. kariusiana Buiningem a Donaldem zařazena jako varieta k R. calliantha, kde se zdá vykazovat nejbližší vazby k R. beryllioides. Ve zpracování rodu Rebutia roku 1976 ji Donald zařadil do příbuzenstva R. minuscula jako formu k subsp. violaciflora druhu R. minuscula, což odvozuje ze struktury květů a semen. Naproti tomu značné rozdíly (větší vzrůst s omezeným odnožováním, špičatá světle zelená poupata, žlutozelený plod a cizosprašnost) nesvědčí pro příslušnost R. kariusiana k R. violaciflora, navíc ještě pouze na úrovni formy. Užší vazby lze nalézt k některým formám z příbuzenstva R. wessneriana, tvoří zde spojovací článek k některým světlým a spíše cizosprašným formám R. violaciflora a v širším smyslu i spojovací článek mezi příbuzenskými okruhy R. minuscula a R. wessneriana.
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]R. kariusiana roste dobře i pravokořenná a dobře kvete. Svým otrněním a zejména květy charakteristického zbarvení představuje skutečně zajímavou rostlinu, která by si zasloužila mnohem většího rozšíření do našich sbírek, nabídka je však dosti malá jak v semenech, tak i rostlinách, což je do jisté míry asi způsobeno i její cizosprašností.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Backeberg, Curt; Das Kakteenlexikon, p. 384, 385, 1966
- Donald, John Donald; Ashingtonia, 2: 51, 1975
- Pilbeam, John; Rebutia (ISBN 0-9528302-2-1), p. 50, 1997
- Šída, Otakar; Atlas kaktusů, tab. 67, 1988
- Šída, Otakar; Rod Rebutia (ISBN 80-901383-5-7), p. 34, 1997
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rebutia kariusiana na Wikimedia Commons
- Taxon Rebutia kariusiana ve Wikidruzích
- https://web.archive.org/web/20071019042226/http://rebutia.iglu.cz/sekce1/kar1
- http://hornad.fei.tuke.sk/~suba/Reb/idents/kariusiana.htm Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.