Rdest maličký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRdest maličký
alternativní popis obrázku chybí
Rdest maličký (Potamogeton pusillus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné - (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď rdestovité (Potamogetonaceae)
Rod rdest (Potamogeton)
L.
Binomické jméno
Potamogeton pusillus
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rdest maličký (Potamogeton pusillus L.) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).

Taxonomická poznámka[editovat | editovat zdroj]

Druh Potamogeton pusillus s. l. je taxonomicky problematickou skupinou. V Evropě jsou v současnosti většinou rozlišovány 2 druhy z okruhu a to rdest maličký (Potamogeton pusillus s. str.) a rdest Berchtoldův (Potamogeton berchtoldii). Tyto druhy jsou si velice podobné a jediným spolehlivým znakem je charakter palistů. Rdest maličký má palisty (nutno sledovat na mladých v horní části lodyhy) vzájemně srostlé na straně přivrácené i odvrácené od listu, zatímco rdest Berchtoldův je má na straně odvrácené od listu volné. Tento znak se dá spolehlivě hodnotit jen pomocí mikroskopu. Z determinačních důvodů (či praktických důvodů) proto někteří botanici tyto 2 druhy nerozlišují a píší potom Potamogeton pusillus s.l[2]. V Severní Americe jsou rozlišovány 3 poddruhy: Potamogeton pusillus subsp. gemmiparus, Potamogeton pusillus subsp. pusillus a Potamogeton pusillus subsp. tenuissimus[3].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se vodní rostlinu s jednoletou lodyhou, bez oddenku[4],[5], přezimuje pomocí turionů[6]. Patří mezi tzv. úzkolisté rdesty. Lodyha je až 130 cm dlouhá, polooblá. Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou velmi úzké, úzce čárkovité, nejčastěji 2,3-6,3 (v proudící vodě až 8) cm dlouhé a 0,6-2 mm široké. Listy jsou většinou 3-žilné, ale postranní žilky jsou patrné, prostřední žilka není na rozdíl od rdestu vláskovitého tak silná a i dole zabírá jen cca 1/5 šířky čepele. Palisty jsou vyvinuty, mladé palisty jsou i na odvrácené od listu srostlé a objímají lodyhu (na rozdíl od velmi podobného rdestu Berchtoldova, starší palisty však i u tohoto druhu pukají, jsou asi 0,5-1,8 cm (v prudící vodě až 3,2 cm) dlouhé, Jedná se o jednodomou rostlinu s oboupohlavnými květy. Květy jsou v květenstvích, ve klasech na cca 1-4 cm dlouhé stopce, klasy jsou skoro kulovité až válcovité, obsahují jen 2-3 přesleny květů. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, zelenavých až hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené nejčastěji ze 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu s krátkým zobánkem.

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Rdest maličký (v širším pojetí) roste ve velké části Evropy, Asie, Afriky, v Severní Americe a v Mexiku[7].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR k hojnějším druhům rdestů, roste na většině území od nížin až do podhůří. Díky taxonomickým problémům se však některé nálezy mohou vztahovat i k rdestu Berchtoldovu[8]. Roste hlavně v rybnících a různých zatopených jámách.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. Kaplan Z. (2002): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky IV. P. pusillus s.l. a P. trichoides; Preslia, Praha, 74, 345-371, 2002
  3. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200024700
  4. Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
  5. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200024700
  6. Kaplan Z. (2002): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky IV. P. pusillus s.l. a P. trichoides; Preslia, Praha, 74, 345-371, 2002
  7. http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potapusv.jpg
  8. Kaplan Z. (2002): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky IV. P. pusillus s.l. a P. trichoides; Preslia, Praha, 74, 345-371, 2002
  9. Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743