Rdest dlouholistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRdest dlouholistý
alternativní popis obrázku chybí
Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné - (Liliopsida)
Řád žabníkotvaré (Alismatales)
Čeleď rdestovité (Potamogetonaceae)
Rod rdest (Potamogeton)
L.
Binomické jméno
Potamogeton praelongus
Wulfen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus Wulfen) je druh jednoděložných rostlin z čeledi rdestovité (Potamogetonaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se vodní rostlinu se silným oddenkem [2], turiony se nevytváří[3]. Patří mezi tzv. širokolisté rdesty. Lodyha je do 210 cm dlouhá, víceméně oblá, často v uzlinách lomená. Listy jsou jen ponořené, vzplývající na hladině se nevytváří. Ponořené listy jsou jednoduché, přisedlé, střídavé, čepele jsou kopinatě až podlouhle vejčité, až 20 cm dlouhé a 4,5 cm široké, 11-23 žilné. Báze čepele je zaokrouhlená až široce klínovitá, často poloobjímavá.[4],[5] Palisty jsou vyvinuty, tvoří okrově bílý až zelenavě bílý jazýček. Květy jsou v květenstvích, v 2-4 cm dlouhých klasech na 5-25 cm dlouhých stopkách. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, zelenavých až hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené z 4 plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je 4,2-5,8 mm dlouhá zelená nažka, na vrcholu s krátkým zobánkem[5].

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Rdest dlouholistý patří k severněji rozšířeným rdestům, roste v severnější Evropě a Asii (zvláště Sibiř), v Grónsku a Severní Americe a Mexiku[3],[6].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR je to v současnosti vzácný a kriticky ohrožený druh (kategorie C1). V minulosti se vyskytoval vzácně v severních, východních a jižních Čechách[5]. Ve druhé polovině 20. století vlivem likvidace stanovišť a díky intenzivímu chovu ryb vymizel. V současnosti je známá jediná lokalita, a to v mrtvém rameni Orlice u Stříbrného rybníka u Malšovy Lhoty u Hradce Králové. V roce 2003 byl pro tento druh schválen záchranný program [7].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]
  2. Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
  3. a b http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000300
  4. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=222000276
  5. a b c Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743
  6. http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/potamogetona/potam/potaprav.jpg
  7. http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2235&spec=rostliny