Raul Hilberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Raul Hilberg
Narození 2. června 1926
Vídeň
Úmrtí 4. srpna 2007 (ve věku 81 let)
Williston
Příčina úmrtí nádor plic
Alma mater Kolumbijská univerzita
Brooklyn College
Městská universita v New Yorku
Zaměstnavatel University of Vermont
Ocenění Anisfield-Wolf Book Awards (1968)
Viareggio-Versilia International Prize (1997)
Marion-Samuel-Preis (1999)
Geschwister-Scholl-Preis (2002)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Raul Hilberg (2. červen 1926, Vídeň4. srpen 2007, Williston, Vermont) byl rakousko-americký historik. Proslul především svými průkopnickými pracemi o holokaustu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hilberg se narodil do vídeňské židovské rodiny, která opustila Rakousko po Anšlusu v roce 1938. Přes Paříž se dostala na Kubu a 1. září 1939, v den, kdy Hitler přepadl Polsko, se usadila v Brooklynu, New York. Hilberg začal studovat chemii, ale studium nedokončil a pracoval v továrně. Byl odveden do americké armády a vzhledem ke svým jazykovým znalostem byl pověřen zkoumáním archivních dokumentů ohledně druhé světové války. V Mnichově byl koncem války ubytován v "Hnědém domě", ústředí nacistické strany, kde objevil Hitlerovu soukromou knihovnu. Po návratu do USA Hilberg vystudoval politologii a veřejné právo na Columbia University (M.A. 1950, Ph.D 1955) a z jeho disertací o holokaustu vznikla jeho nejznámější kniha.

Záhuba evropských Židů[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 1942 se Hilberg snažil upozornit sionistické funkcionáře v USA na vyvražďování Židů v Evropě a po válce se stal jedním z vůbec prvních historiků Holokaustu. Zejména pro židovské historiky bylo toto téma tak traumatické, že se mu do té doby vyhýbali. Hilberg je zpracoval v třídílné knize The Destruction of the European Jews (Záhuba evropských Židů, 1273 stran). Rukopis odmítla řada významných nakladatelství, často i kvůli záporným posudkům odborníků ...(naopak Hannah Arendtová z knihy cituje a její východiska přijímá, viz Eichmann v Jeruzalémě, str. 158 -159). Kniha poprvé vyšla až roku 1961 v americkém nakladatelství Quadrangle Books, Inc. díky finanční podpoře patnácti tisíc dolarů od Franka Petschka z významné prvorepublikové česko-židovské rodiny pražských bankéřů a severočeských uhlobaronů. Poté vyšla ve dvou dalších autorem přepracovaných a výrazně doplněných vydáních v angličtině a byla přeložena do různých jazyků, včetně italštiny, španělštiny, němčiny, hebrejštiny a polštiny. -Také v Německu ji odmítla řada nakladatelství a poprvé vyšla až roku 1983. V češtině kniha dosud nevyšla.

Kritikové Hilbergovi vytýkali, že jeho výklad Holokaustu jako sice Hitlerovy myšlenky, ale jako díla tisíců a statisíců poslušných pachatelů může posloužit Sovětům jako záminka ke kritice americké spolupráce se Západním Německem, kdežto jiní mu vytýkali, že jeho popis spolupráce Židovských rad s nacisty může podpořit antisemitismus. Proti této jeho "funkcionalistické" metodě stavěli jiní historici "intencionalistický" výklad, podle něhož byl celý Holokaust dílem samého Hitlera.

Od roku 1956 Hilberg učil a bádal na Vermontské univerzitě, kde se stal profesorem politologie, po roce 1991 emeritním. Ačkoli nikdy nekouřil, zemřel na rakovinu plic.[1]

Česky vyšla Hilbergova kniha Pachatelé, oběti, diváci. Židovská katastrofa 1933-1945 (v angličtině ‘Perpetrators, Victims, Bystanders. The Jewish Catastrophe 1933-1945’), kterou přeložila Margarita Troševa. Nakladatelství Argo, Praha, 2002, ISBN 80-7203-472-3.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]