Raroh proměnlivý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxRaroh proměnlivý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsokoli (Falconiformes)
Čeleďsokolovití (Falconidae)
Rodraroh (Falco)
Binomické jméno
Falco berigora
Vigors & Horsfield, 1827
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raroh proměnlivý (Falco berigora) je dravý pták z čeledi sokolovitých. Vědecký druhový název berigora pochází z jazyka domorodých Austrálců.[2]

Vědecká synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Plioaetus furcillatus De Vis, 1906
  • Asturaetus furcillatus De Vis, 1906

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • F. b. novaeguineae (Nová Guinea a severní pobřeží Austrálie)
  • F. b. berigora (zbytek Austrálie a Tasmánie)

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žije na Nové Guineji, v Austrálii a na okolních ostrovech včetně Tasmánie.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dosahuje délky 41–51 cm, rozpětí křídel má 88–115 cm, samci váží 320–590 g a samice až 860 gramů.[3] Vyskytuje se v různých formách lišících se odstíny hnědého až rezavého zbarvení.

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Sušší oblasti, otevřené a polootevřené biotopy.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Potravou raroha proměnlivého jsou obratlovci (hlodavci, králíci, drobní ptáci, ještěrky, hadi) i různí bezobratlí (hmyz aj.). Živí se také na mršinách. Hnízdo nestaví, ke hnízdění využívá stará stromová hnízda jiných ptáků, hnízdí také v nejrůznějších dutinách. Období rozmnožování trvá od června do listopadu. Samice snáší 2–4 vejce, jejichž inkubace je 31–36 dní. Mladí ptáci opouštějí hnízdo ve věku 5–6 týdnů.

České pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Jméno raroh vzniklo již v praslovanštině[4], motivace pojmenování však nevznikla na českém jazykovém území, ale mimo ně.[5] Na základě postavení raroha v mytologii soudí Machek,[6] že jméno je přejato z východu, a dokládá to na staroíránském varagna- (jméno pro druh sokola). Je to jedna z podob, do níž se vtěluje bůh Vrthragna-, který vyniká silou, rychlostí, odvahou a krásou.[7]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Bylo pozorováno, že raroh proměnlivý roznáší doutnající větvičky a pomáhá tak šířit lesní požáry. Chování (opakovaně hlášené, ale nezdokumentované) je vysvětlováno tím, že živočichové prchající před ohněm jsou pro raroha snadnou kořistí.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Brown Falcon. In: Avibase – Databáze světových ptáků [online]. Dec 2021 [cit. 19. 1. 2022]. Dostupné z: https://avibase.bsc-eoc.org/species.jsp?lang=EN&avibaseid=9F5AA09D9FE2C13C
  3. a b POŘÍZ, Jindřich. Raroh proměnlivý Falco berigora. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2022 [cit. 19. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id137225/
  4. FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 10. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.
  5. FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 114. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.
  6. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3. vyd. z r. 1971. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 1997, s. 508. ISBN 80-7106-242-1.
  7. FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 35. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.
  8. MIHULKA, Stanislav. Australští draví ptáci si možná zahrávají s ohněm. Úplně doslova! 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 17.01.2016 [cit. 19. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/australsti-dravi-ptaci-si-mozna-zahravaji-s-ohnem-uplne-doslova

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURNIE, David et al. Ptáci: obrazová encyklopedie ptáků celého světa. Praha: Knižní klub, 2008. 512 s. ISBN 978-80-242-2235-6. 
  • FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace.
  • SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. ISBN 978-80-7291-246-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]