Ramil Safarov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ramil Safarov
Narození 25. srpna 1977 (40 let)
Cəbrayil
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ramil Safarov (ázerbájdžánsky Ramil Sahib oğlu Səfərov, * 25. srpna 1977 Džebrail) je ázerbájdžánský důstojník, který v únoru 2004 zavraždil svého arménského kolegu Gurgena Margarjana.

Narodil se v Džebrailu, odkud jeho rodina v době války o Náhorní Karabach uprchla do Baku, jeho rodné město obsadili Arméni a připojili k Náhorně-karabašské republice. Vstoupil do ázerbájdžánské armády, studoval na istanbulské akademii Kara Harp Okulu a získal hodnost poručíka.

Začátkem roku 2004 byl vyslán na školení pro důstojníky členských zemí programu Partnerství pro mír, které hostila Národní univerzita obrany Mikuláše Zrinského v Budapešti. V noci z 18. na 19. února vstoupil na ubytovně do pokoje arménského účastníka kursu Margarjana a zasadil mu šestnáct ran sekyrou, kterými téměř oddělil jeho tělo od hlavy. Pak se vydal zabít dalšího arménského vojáka Hajka Makučjana, ale dveře jeho pokoje byly zamčené. Safarov se pokusil rozbít dveře sekyrou, ale probudil tím ostatní spící vojáky, kteří ho odzbrojili a přivolali policii.

Safarov byl postaven před soud, kde svůj čin vysvětlil nenávistí k Arménům, kteří okupovali jeho rodiště. V dubnu 2006 byl vynesen rozsudek: Safarov byl za vraždu a pokus o vraždu odsouzen k doživotnímu odnětí svobody s tím, že o propuštění může požádat až po uplynutí třiceti let. Rozhodnutí soudu vyvolalo v Ázerbájdžánu rozsáhlé protesty a ombudsmanka Elmira Sulejmanovová požádala o vydání Safarova do vlasti. V roce 2012 se maďarská vláda rozhodla na základě Štrasburské konvence z roku 1983 o výměně vězněných osob žádosti vyhovět a předat Safarova k odpykání zbytku trestu do Ázerbájdžánu. Poté, co 31. srpna 2012 přiletěl Safarov do Baku, byl přivítán jako národní hrdina, prezident Ilham Alijev ho omilostnil, povýšil ho na majora, přidělil mu státní byt a vyplatil vysoké finanční odškodné za dobu strávenou ve vězení. Tento krok vyvolal ve světě četné demonstrace, postup ázerbájdžánských úřadů odsoudilo Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických, Rusko, Evropská unie i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Arménie přerušila diplomatické styky s Maďarskem, maďarská opozice kritizovala premiéra Viktora Orbána, že ho k vydání Safarova motivovala vidina lepších vztahů s Ázerbájdžánem, který je významným vývozcem ropy.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]