Ramie sněhobílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Ramie)
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Ramie sněhobílá

Sazenice ramie
Sazenice ramie
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: kopřivovité (Urticaceae)
Rod: ramie (Boehmeria)
Binomické jméno
Boehmeria nivea
Gaudich.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramie sněhobílá (Boehmeria nivea) je tropická rostlina z čeledi kopřivovité. Je to řídce větvený keř dorůstající výšky až 1,5 metru. Listy se podobají listům kopřivy a na rubu jsou bíle plstnaté. Rostlina pochází z Asie a pěstuje se pro lýkové vlákno. Nejstarší doklady o pěstování ramie pocházejí z Číny. Při vykopávkách v Hemudu (provincie Zhejiang) byly nalezeny provazy z ramie a listy z této rostliny z období kolem roku 4000 před n.l. (viz Mecheels).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ramie sněhobílá je jednodomý, řídce větvený keř dorůstající výšky 0,5 až 1,5 metru. Větévky, mladší stonky a řapíky jsou hustě chlupaté. Rostliny nejsou žahavé. Listy jsou jednoduché, střídavé, s okrouhlou až široce vejčitou, na bázi klínovitou až srdčitou, 5 až 15 cm dlouhou čepelí. Řapík je 2,5 až 10 cm dlouhý. Žilnatina je od báze trojžilná, se 3 páry postranních žilek. Listy jsou na okraji zubaté, na líci poněkud drsné a řídce srstnaté, na rubu hustě bíle plstnaté. Palisty jsou kopinaté, volné nebo srostlé a pak dvouklanné, 7 až 11 mm dlouhé. Květy jsou jednopohlavné, v jednopohlavných klubkách vyrůstajících na specializovaných úžlabních větévkách. Větévky vyrůstají v páru a jsou bohatě větvené, za plodu často stěsnané. Samčí klubka jsou složená z několika květů, 2 až 4 mm široká. Samčí květy jsou čtyřčetné, přisedlé, asi 1,5 mm velké, s okvětím srostlým asi do poloviny. Samičí klubka jsou mnohokvětá, o průměru 2 až 3 mm. Samičí květy jsou jen 0,6 až 0,8 mm velké, s trubičkovitým okvětím a asi 1 mm dlouhou bliznou. Plodem je vejcovitá nažka asi 0,6 mm dlouhá, obalená vytrvalým okvětím.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh pochází z Asie. Přirozeně se vyskytuje v oblasti od Indie a Číny po Japonsko a Thajsko. Roste na lesních okrajích, podél vodních toků, v křovinách a podél cest.[1]

Pěstování a sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Ze 100 kg nařezaných stonků dospělých rostlin se získá asi 1 kg spřadatelných vláken. Hektarový výnos obnáší při třech sklizních za rok 3 tuny. Oddělování vláken od stonku se provádí chemickými prostředky (rosení jako u jiných lýkových vláken není možné, protože se zde pektiny nedají odbourávat bakteriemi).[2] V roce 2006 se odhadovala celosvětová sklizeň na 280 000 tun, ze kterých naprostá většina pocházela z Číny.[3]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Svazek technických vláken je až 4 metry dlouhý. Elementární vlákna s jemností 15–50 µm dosahují délku 50–250 mm, až 90 cN/tex pevnosti, mohou pojmout až 20 % vlhkosti, jsou jasně bílá, mají hedvábný lesk, poněkud tvrdší omak než bavlna a nechají se snadno barvit.

Zpracování[editovat | editovat zdroj]

Vzorky: Stupně zpracování ramie od stonku až po hotovou tkaninu

Před zpracováním v přádelně se musí vlákna zpravidla krátit.[4] Výrobní postup předení je podobný jako u česané vlny: mykání – posukování – česání – předpřádání – dopřádání. Při spřádání jsou někdy problémy s nízkou tažností vláken (2–4 %). Ramie se spřádá čistá nebo ve směsi s přírodními i umělými vlákny až do jemnosti 17 tex[5] s pevností za sucha až 25 cN/tex a za mokra 30 cN/tex.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Klasické je použití přízí na paličkování a jiné ruční práce.[6] Příze z ramie se také používají na mnoho druhů oděvních tkanin a technických textilií.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JIARUI, Chen; FRIIS, Ib; WILMOT-DEAR, C. Melanie. Flora of China: Boehmeria nivea [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. Biologické odkližování ramie (německy, anglicky): http://e-collection.ethbib.ethz.ch/eserv/eth:22493/eth-22493-01.pdf
  3. Světová produkce ramie v roce 2006 (FAO, anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/others.html
  4. Vlákna ramie: http://beta.nmp.gov.tw/main/04/4-3/purpose/en/img/04/04_01/ramie/ramie_02.jpg
  5. Příze 17 tex z čisté ramie: http://www.made-in-china.com/image/2f0j00dvSaMpqGEUonM/Pure-Ramie-Yarn-60NM-48NM-36NM-24NM-18NM-.jpg
  6. Pletací příze ze směsi vlna/ramie: http://www.woll-insel.at/Wolle_und_Garne/_ramie_lana_grossa_kategorie_wollmischung_.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 573-574
  • Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1, str. 369
  • Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 33

Související články[editovat | editovat zdroj]