Ramie sněhobílá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ramie)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRamie sněhobílá
alternativní popis obrázku chybí
Sazenice ramie
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď kopřivovité (Urticaceae)
Rod ramie (Boehmeria)
Binomické jméno
Boehmeria nivea
Gaudich.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramie sněhobílá (Boehmeria nivea) je tropická rostlina z čeledi kopřivovité. Je to řídce větvený keř dorůstající výšky až 1,5 metru. Listy se podobají listům kopřivy a na rubu jsou bíle plstnaté. Rostlina pochází z Asie a pěstuje se pro lýkové vlákno. Nejstarší doklady o pěstování ramie pocházejí z Číny. Při vykopávkách v Hemudu (provincie Zhejiang) byly nalezeny provazy z ramie a listy z této rostliny z období kolem roku 4000 před n.l. (viz Mecheels).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ramie sněhobílá je jednodomý, řídce větvený keř dorůstající výšky 0,5 až 1,5 metru. Větévky, mladší stonky a řapíky jsou hustě chlupaté. Rostliny nejsou žahavé. Listy jsou jednoduché, střídavé, s okrouhlou až široce vejčitou, na bázi klínovitou až srdčitou, 5 až 15 cm dlouhou čepelí. Řapík je 2,5 až 10 cm dlouhý. Žilnatina je od báze trojžilná, se 3 páry postranních žilek. Listy jsou na okraji zubaté, na líci poněkud drsné a řídce srstnaté, na rubu hustě bíle plstnaté. Palisty jsou kopinaté, volné nebo srostlé a pak dvouklané, 7 až 11 mm dlouhé. Květy jsou jednopohlavné, v jednopohlavných klubkách vyrůstajících na specializovaných úžlabních větévkách. Větévky vyrůstají v páru a jsou bohatě větvené, za plodu často stěsnané. Samčí klubka jsou složená z několika květů, 2 až 4 mm široká. Samčí květy jsou čtyřčetné, přisedlé, asi 1,5 mm velké, s okvětím srostlým asi do poloviny. Samičí klubka jsou mnohokvětá, o průměru 2 až 3 mm. Samičí květy jsou jen 0,6 až 0,8 mm velké, s trubičkovitým okvětím a asi 1 mm dlouhou bliznou. Plodem je vejcovitá nažka asi 0,6 mm dlouhá, obalená vytrvalým okvětím.[1]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh pochází z Asie. Přirozeně se vyskytuje v oblasti od Indie a Číny po Japonsko a Thajsko. Roste na lesních okrajích, podél vodních toků, v křovinách a podél cest.[1]

Pěstování a sklizeň[editovat | editovat zdroj]

Ze 100 kg nařezaných stonků dospělých rostlin se získá asi 1 kg spřadatelných vláken. Hektarový výnos obnáší při třech sklizních za rok 3 tuny. Oddělování vláken od stonku se provádí chemickými prostředky (rosení jako u jiných lýkových vláken není možné, protože se zde pektiny nedají odbourávat bakteriemi).[2] V roce 2006 se odhadovala celosvětová sklizeň na 280 000 tun, ze kterých naprostá většina pocházela z Číny.[3]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Svazek technických vláken je až 4 metry dlouhý. Elementární vlákna s jemností 15–50 µm dosahují délku 50–250 mm, až 90 cN/tex pevnosti, mohou pojmout až 20 % vlhkosti, jsou jasně bílá, mají hedvábný lesk, poněkud tvrdší omak než bavlna a nechají se snadno barvit.

Zpracování[editovat | editovat zdroj]

Vzorky: Stupně zpracování ramie od stonku až po hotovou tkaninu

Před zpracováním v přádelně se musí vlákna zpravidla krátit.[4] Výrobní postup předení je podobný jako u česané vlny: mykání – posukování – česání – předpřádání – dopřádání. Při spřádání jsou někdy problémy s nízkou tažností vláken (2–4 %). Ramie se spřádá čistá nebo ve směsi s přírodními i umělými vlákny až do jemnosti 17 tex[5] s pevností za sucha až 25 cN/tex a za mokra 30 cN/tex.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Klasické je použití přízí na paličkování a jiné ruční práce.[6] Příze z ramie se také používají na mnoho druhů oděvních tkanin a technických textilií.Sušené a na prášek rozdrcené listy ramie se používají v čínské a vietnamské kuchyni jako zdrooj zeleného potravinářského barviva, tato přísada dodává zelenou barvu a lehce trávovou příchuť například vietnamskému moučníku bánh gai.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JIARUI, Chen; FRIIS, Ib; WILMOT-DEAR, C. Melanie. Flora of China: Boehmeria nivea [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  2. Biologické odkližování ramie (německy, anglicky): http://e-collection.ethbib.ethz.ch/eserv/eth:22493/eth-22493-01.pdf
  3. Světová produkce ramie v roce 2006 (FAO, anglicky): http://www.naturalfibres2009.org/en/fibres/others.html
  4. Vlákna ramie: http://beta.nmp.gov.tw/main/04/4-3/purpose/en/img/04/04_01/ramie/ramie_02.jpg
  5. Příze 17 tex z čisté ramie: http://www.made-in-china.com/image/2f0j00dvSaMpqGEUonM/Pure-Ramie-Yarn-60NM-48NM-36NM-24NM-18NM-.jpg
  6. Pletací příze ze směsi vlna/ramie: http://www.woll-insel.at/Wolle_und_Garne/_ramie_lana_grossa_kategorie_wollmischung_.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 573-574
  • Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1, str. 369
  • Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 33

Související články[editovat | editovat zdroj]