Ralph Wade Kittle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ralph Wade Kittle
Narození19. července 1920
Ringgold, Georgie, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí27. března 2001 (ve věku 80 let)
Keswick, Virginie, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Národnostamerická
Povoláníprávník
Znám jakoválečný pilot
právník
Manžel(ka)Cornelia Ely
Děti3
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ralph Wade Kittle (19. července 1920 Ringgold, Georgie, Spojené státy americké27. března 2001 Keswick, Virginie, Spojené státy americké) byl americký vojenský letec a právník.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Ringgoldu, kde jeho otec s partnery vlastnil závod na zpracování dřeva a bavlny. Současně též vlastnil několik domů. Po jeho smrti (roku 1924) pomáhal Kittle své matce a sestrám péčí o kuřata a výběrem nájmů z jejich domů. Následně vystudoval Catoosa County High School, po níž navštěvoval Mercer University v Georgii a studia zakončil roku 1941 na univerzitě ve městě Chattanooga. Během tamních studií si přivydělával v úřadu Tennessee Valley Authority.[1]

Roku 1942 narukoval k letectvu Spojených států (United States Army Air Forces) a navštěvoval leteckou důstojnickou školu v Coloradu Springs. Dne 3. prosince 1944 byl vybrán k posádce bombardéru Lockheed/Vega B-17G-20-VE s/n 42-97542, pojmenovaného „City of Savannah“, jenž se stal jubilejním 5000. letounem tohoto typu dodaným americké armádě. Následně s ním odletěl do Evropy, a sice do Anglie, kde se stali přidělenci k 388. bombardovací skupině (konkrétně 563rd BS, 388th BG, 8th AF, USAAF) mající svou základnu na letišti u Knettishallu.[1]

Odtud se vydávali na nálety na nepřátelské cíle.[1] Stejně tak ráno 5. března 1945. Původně měli namířeno k Ruhlandu, k tamnímu závodu na syntetická paliva. Ovšem vzhledem na aktuální počasí museli své plány změnit a nálet měl mít za cíl města Plavno a Chemnitz.[2] Po svržení bomb na seřaďovací nádraží u prvního z nich ovšem bombardér „City of Savannah“ zasáhl flak[3] a poškozený letoun se pokusil doletět z nepřátelského území do oblastí osvobozených Spojenci, tedy sovětskou Rudou armádou. To se ovšem nepovedlo a letadlo havarovalo u obce Víska nacházející se severně od Liberce ve Frýdlantském výběžku.[4] Osm z devíti letců úspěšně opustilo bombardér na padácích. Poslednímu se ovšem – s ohledem na nízkou výšku letadla nad zemí – při výskoku již nestačil otevřít padák a po dopadu na zem tak zahynul. Přeživší Němci zajali a až do konce války je zadržovali jako válečné zajatce.[3]

Po válce se Kittle dostal domů 21. června 1945. Za svou válečnou činnost získal Záslužný letecký kříž (Distinguished Flying Cross), Leteckou medaili s dubovým listem (Air Medal with an oak leaf cluster) a Purpurové srdce s dubovým listem (Purple Heart with an oak leaf cluster). Vedení armády následně jej spolu s Cary Grantem a Dorothy Lamourovou vyslalo do Kalifornie, aby zde prodávali válečné dluhopisy, z jejichž výtěžku se financovala válka v Tichomoří. Do civilu pak Kittle odešel v říjnu 1945 coby kapitán.[1]

Následně se zapsal do právnické školy University of Virginia School of Law. Tehdy se také oženil s Cornelií Ely a společně se odstěhovali do New Yorku. Během jejich zdejšího pětadvacetiletého pobytu se jim narodily tři děti. Kittlea zaměstnala advokátní kancelář Davis, Polk & Wardwelol. V ní se specializoval na pracovní právo. Roku 1953 se stal poradcem výboru práce amerického Senátu a spolu se senátorem Robertem Alphonso Taftemna sociálním zákonu označovaném jako Taft-Hartley Act. Dalších 32 let jej zaměstnávala společnost International Paper Company, nejprve jako specialistu na pracovní právo, posléze se vypracoval na viceprezidenta zodpovědného za vztahy s federální vládou.[1]

Během své právní kariéry působil v mnoha poradních orgánech Kongresu Spojených států, v nichž se zaměřoval na legislativu. Mezi roky 1968 a 1971 byl členem poradního výboru zaměřeného na znečištění vod, který radil prezidentům Lyndonu B. Johnsonovi a Richardu Nixonovi. Po odchodu ze společnosti International Paper roku 1985 jej zaměstnala právní kancelář McNair Law Firm z Washingtonu. Kittle zemřel koncem března 2001 ve věku osmdesáti let.[1] Pohřben je na hřbitově u kostela v Cismontu v americkém státě Virginie.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g jkurtspence. Ralph Wade Kittle, Sr. [online]. Fold3 by Ancestry.com, 2012-05-30, rev. 2013-07-01 [cit. 2015-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Missions [online]. Eighth Air Force Historical Society [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-11. 
  3. a b LACINA, Vladimír. Havárie B-17 v obci Víska u Višňové v březnu 1945 [online]. Model Ranch, 2015-02-17 [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  4. PROKOPCOVÁ, Milada. Na Frýdlantsku zmapovali dosud nevyjasněnou havárii amerického bombardéru. iDNES.cz [online]. 2015-03-10 [cit. 2015-04-13]. Dostupné online. 
  5. Ralph Wade Kittle [online]. 2007-07-01 [cit. 2015-04-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]