Rakovnická radnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rakovnická radnice
Rak radnice DSCN1397.JPG
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba1734–1738
Poloha
AdresaHusovo náměstí 27
269 01 Rakovník, Rakovník I, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky35820/2-2712 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rakovnická radnice stojí v jižní řadě domů na západní straně hlavního Husova náměstí. Spolu se svou hodinovou věží je jednou z dominant Rakovníka, sídlí v ní městský úřad a je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Dřívější radnice[editovat | editovat zdroj]

První rakovnická radnice byla od roku 1444 umístěna v Herdynkově domě v Zákostelí (u kostela sv. Bartoloměje). Až v roce 1515 byla z rozhodnutí radních postavena mistrem Janem na současném místě samostatná radniční budova, kterou dokončil věží s hodinami mistr Souček.[2] V patře měla kromě kanceláře a archivu městského písaře velkou zasedací místnost, pozdně gotické štíty byly zdobeny malbami od rakovnického malíře Daniela a ve dvoře se nacházel obecní pivovar a kamenná kašna[3] (později byla městská kašna s chrličem ve tvaru lva umístěna na náměstí přímo před radnicí, ale v roce 1831 byla odstraněna[4]).

Radnice se několikrát opravovala a došlo i k opakované výměně hodin na věži, když po větší rekonstrukci roku 1598 byl vsazen nekvalitní hodinový stroj. Během třicetileté války byla během drancování města v letech 1631, 1634 a 1639 značně poničena a zpustošena. Poté byla sice v roce 1679 mistrem Mikulášem Hofmannem z Kolešovic obnovena, ale její definitivní konec znamenal velký požár města v roce 1733, kdy celá shořela.[2]

Současná radnice[editovat | editovat zdroj]

Následující rok tak začala výstavba prakticky nové, již barokní radnice, přestože v jejím jádru se zachovaly gotické a renesanční části té původní. Stavbu včetně nové věže prováděl Tomáš Horák a dokončil ji v roce 1738. Bohatě členěné průčelí ale muselo být po dalším požáru roku 1753 obnoveno a sama radnice pak v následujících letech (1849, 1865, 1878, 1894, 1906) prošla ještě několika opravami.[2]

Jde o řadovou jednopatrovou budovu se sedlovou střechou, jejíž střední rizalit přechází nad hlavní římsou s balustrádovou atikou do výrazné, 39 metrů[3] vysoké zvonice, rámované pilastry, která nese hodiny a je ukončena osmibokou cibulovitou bání s lucernou. Fasáda radnice je bílá, zejména v patře výrazně zdobená štuky v cihlové barvě. Na kartuši ve středu průčelí v úrovni atiky je vyobrazen znak města a o patro níž byla umístěna kamenná pamětní deska s reliéfem Sixta z Ottersdorfu, rakovnického rodáka. Hlavní vstup s dvoukřídlými dveřmi a půlkruhovým portálem se nachází na západní straně průčelí. V interiéru radnice se také zachovala bohatá štuková dekorace a nástěnné malby, např. nad hlavním dvouramenným schodištěm je nástropní malba z 18. století znázorňující pohled na nebe, přičemž při spodním okraji je zobrazeno město Rakovník.[1][5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-06]. Identifikátor záznamu 147637 : radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c CECHNER, Antonín. Soupis památek, 39. Politický okres rakovnický, II. díl. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Rakovník – Radnice, s. 203–206. Dále jen „Soupis památek“. 
  3. a b CHLUM, Jiří. Rakovník: Schodiště nabízí pohled na nebe. Veřejná správa. 2017, čís. 17, s. 30. Dostupné online. 
  4. Soupis památek, kapitola Rakovník – Zaniklé památky v městě, s. 250.
  5. ČECH, Jaroslav. Rakovník – radnice. Rakovník: Rabasova galerie, 1995. 15 s. ISBN 80-85868-02-4. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]