Rajhrad (železniční zastávka)
| Rajhrad | |
|---|---|
 Výpravní budova v roce 2013 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Rajhrad |
| Souřadnice | 49°5′7,08″ s. š., 16°36′19,31″ v. d. |
  Rajhrad | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 358150 |
| Trať | Břeclav–Brno |
| Nadmořská výška | 198 m n. m. |
| V provozu od | 1839 |
| Dopravní koleje | 2 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Zastávka MHD a linkových autobusových spojů |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rajhrad je železniční zastávka ve městě Rajhrad na trati Břeclav–Brno. Původní stanice byla roku 2000 zrušena a nahrazena zastávkou. V roce 2021 byla jižně od zastávky, již v katastru Holasic, zprovozněna odbočka Rajhrad.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První odbočná trať Severní dráhy císaře Ferdinanda vedla z Břeclavi do Brna. Jako první byl provizorně zprovozněn úsek mezi Rajhradem a Brnem, na němž v roce 1838 vykonala první zkušební jízdu 11. listopadu 1838 lokomotiva Moravia, kterou řídil vrchní inženýr stavby Karl Ghega.[1] Ve dnech 15. a 16. prosince téhož roku bylo provedeno několik propagačních jízd s cestujícími mezi Brnem a Rajhradem.[2] Celý úsek mezi Břeclaví a Brnem byl uveden do pravidelného provozu 7. července 1839.[3]
Stanice[editovat | editovat zdroj]
Průjezdnou stanici Rajhrad (německy Raigern)[4] projektoval architekt Antonín Jüngling. Po stranách výpravní budovy se nacházela vodárna a strážní domek. Při výstavbě I. tranzitního koridoru byla stanice 29. března 2000 změněna na zastávku.[5]
Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]
Výpravní budova byla přízemní, fasáda členěná půlkruhovými slepými arkádami s hladkými pilastry, střední část budovy byla zdobená tříosým v horní části bosovaným rizalitem se třemi oblouky.[4] Nad průčelím byla rovná atika. Ve středním oblouku byla dočasně situována výtopna pro jeden parní stroj. Naproti vjezdu byla točna. První lokomotivy Moravia a Herkules byly po jednotlivých dílech dovezeny povozy a na místě smontovány. Oblouk byl později zazděn a prostor adaptován na čekárnu a dopravní kancelář.[6][7]
Vodárna[editovat | editovat zdroj]
Vodárna je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na tratích SDCF. Jedná se o patrovou jednoosou věž s valbovou střechou s přízemními bočními křídly po stranách. Nároží bylo členěno mělkou bosáží.[4]
Poskytované služby[editovat | editovat zdroj]
V zastávce jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, výdej In Karet (ČD), čekárna.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Internetová encyklopedie Brna. První příjezd vlaku do Brna (Zkušební jízda Rajhrad–Brno). Dostupné online.
- ↑ BUTSCHEK, Alan. Propagační jízdy vlaků z Brna do Rajhradu [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2016-06-01 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.
- ↑ 8. Nádraží a první jízda vlakem v roce 1838. www.mikroregion-rajhradsko.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 171.
- ↑ NOHEL, Petr. Ukončení existence stanice Rajhrad. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2000 [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv. 160 let železnice v Brně, 1839–1999. Brno 1999, s. 51–52
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 41.
- ↑ Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rajhrad na Wikimedia Commons
