Rajhrad (zastávka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rajhrad
Výpravní budova v roce 2013
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Město Rajhrad
Souřadnice
Rajhrad
Rajhrad
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 358150
Tratě 250
Nadmořská výška 198 m n. m.
V provozu od 1839
Dopravních kolejí 2
Nástupišť (hran) 2 (2)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Zastávka MHD a linkových autobusových spojů
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaBezbariérové WCČekárna pro cestujícíPlatba v Eurech

Rajhrad (německy: Raigern)[1] je železniční zastávka na trati 250, odbočné trati z Břeclavi do Brna původní c. k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První odbočná trať SDCF vedla z Břeclavi do Brna. Jako první byl mezi Rajhradem a Brnem postaven krátký úsek, na němž v roce 1838 vykonala první zkušební jízdu 11. listopadu 1838 lokomotiva Moravia, kterou řídil vrchní inženýr stavby Karl Ghega.[2] Ve dnech 15. a 16. prosince téhož roku bylo provedeno několik propagačních jízd s cestujícími mezi Brnem a Rajhradem.[3] Úsek mezi Brnem a Břeclaví byl zprovozněn 7. července 1839.[4]

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Průjezdnou stanici projektoval architekt Antonín Jüngling. Po stranách výpravní budovy se nacházela vodárna a strážní domek. Při výstavbě I. tranzitního koridoru byla stanice na přelomu 20. a 21. století změněna na zastávku.

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

Výpravní budova byla přízemní, fasáda členěná půlkruhovými slepými arkádami s hladkými pilastry, střední část budovy byla zdobená tříosým v horní části bosovaným rizalitem se třemi oblouky.[1] Nad průčelím byla rovná atika. Ve středním oblouku byla dočasně situována výtopna pro jeden parní stroj. Naproti vjezdu byla točna. První lokomotivy Moravia a Herkules byly po jednotlivých dílech dovezeny povozy a na místě smontovány. Oblouk byl později zazděn a prostor adaptován na čekárnu a dopravní kancelář.[5][6]

Vodárna[editovat | editovat zdroj]

V pravém rohu budova bývalé vodárny z roku 1839

Vodárna je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na tratích SDCF. Jedná se o patrovou jednoosou věž s valbovou střechou s přízemními bočními křídly po stranách. Nároží bylo členěno mělkou bosáží.[1]

Služby ve stanici[editovat | editovat zdroj]

V železniční stanici jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), možnost platit v eurech, platba platební kartou, bezbariérové WC, výdej In Karet (ČD), čekárna.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 171. 
  2. Internetová encyklopedie Brna. První příjezd vlaku do Brna (Zkušební jízda Rajhrad–Brno). Dostupné online.
  3. BUTSCHEK, Alan. Propagační jízdy vlaků z Brna do Rajhradu [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2016-06-01 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. 
  4. 8. Nádraží a první jízda vlakem v roce 1838. www.mikroregion-rajhradsko.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 
  5. Kolektiv. 160 let železnice v Brně, 1839–1999. Brno 1999, s. 51–52
  6. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 41. 
  7. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]