Raimund (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Raimund
Fragment plášťové hradby
Fragment plášťové hradby
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba 1342–1347
Zánik 1. polovina 15. století
Stavebník Jan z Donína
Další majitelé Jan z Vartenberka
Poloha
Adresa 3,5 km jihozápadně od obce, Bílý Kostel nad Nisou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Raimund
Raimund
Další informace
Rejstříkové číslo památky 42103/5-4180 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raimund (též Roimund) je zřícenina hradu v severozápadní části Ještědsko-kozákovského hřbetu, asi pět kilometrů jihozápadně od Chrastavyokrese Liberec. Staveništěm hradu se stala ostrožna, která vybíhá ze severní strany hřbetu Vápenný v nadmořské výšce přibližně 565 metrů.[1] Hrad si na konci první poloviny čtrnáctého století založil Jan z Donína. Později se jej zmocnili Vartenberkové, kteří jej využívali jako opěrný bod při svých sporech s lužickým Šestiměstím. Jako pustý je Raimund uveden již roku 1453 a jeho pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název hradu vznikl z francouzských slov roi a mont ve významu královská hora. Je možné, že se tak stalo na počest krále Karla IV., který se v době založení hradu oženil s Blankou z Valois a opakovaně pobýval v Žitavě.[3] V písemných pramenech se hrad uvádí také jako Roynungen, Ronnenburg, Roymunth a Roimund.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavbu hradu povolil na přelomu let 1342 a 1343 Janovi z Donína markrabě Karel[4] na pozemcích oddělených z panství hradu Grabštejn[5] a samotná výstavba proběhla v letech 1342–1347.[6] Jan z Donína zemřel nejspíše roku 1363 a zanechal po sobě syny Bedřicha a Jana, kteří okolo roku 1390 raimundské panství prodali svým strýcům Jindřichovi a Vilémovi z Donína na Grabštejně. Noví majitelé se vzápětí rozdělili o majetek tak, že Raimund připadl Vilémovi. Roku 1414 hrad získal Jan z Vartenberka, manžel Markéty z Donína, která snad byla Vilémovou sestrou. Jan z Vartenberka poté podnikal loupeživé výpady proti lužickému Šestiměstí, které trvaly až do počátku husitských válek. Od roku 1424[6] Lužičané na hradě, podobně jako na blízkém Falkenburku, udržovali posádku padesáti mužů.[5]

Část příkopu a valu na severovýchodní straně
Terénní nerovnosti v místech, kde stával palác

Roku 1427 se stal, se souhlasem Jana z Vartenberka, hejtmanem hradu Hans Foltch z Torgavy, který o rok později požadoval 335 kop grošů na udržení hradu v rukou Šestiměstí. Ve stejném roce hejtman zajal příbuzného purkmistra města Zhořelce a jejich spor pomáhala řešit rada města Žitavy. Při dalších jednáních, která měla zabránit, aby Hans Foltch hrad vydal husitům, již nebyla uváděna žádná práva Jana z Vartenberka ani jeho potomků, kteří do roku 1433 vymřeli. Dědicem se tak stal Jan Hlaváč z Donína, který hrad prodal Venčovi z Donína na Grabštejně.[5]

Kdy hrad zanikl není jasné. Je možné, že ho pobořili Lužičané ještě předtím, než jej vydali Jan Hlaváčovi z Donína.[5] Roku 1453 byl hrad uveden jako pustý[6] a o rok později se již uváděl pouze vrch Raimund.[5]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednodílný hrad měl oválný půdorys a svou stavební dispozicí patřil k hradům s plášťovou zdí. Staveniště chránil s výjimkou západní strany příkop a před ním ještě val. Obrana hradu spočívala na plášťové hradbě obehnané parkánem, v jehož severní části se nacházela cisterna. Palác stával v severní části hradního jádra.[6]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu je volně přístupná po žlutě značené turistické trase, která spojuje modře značenou trasu z Hrádku nad NisouHamrštejnu s červeně značenou trasou z Jítravy do Noviny.[1] Asi pět set metrů jižně a jihovýchodně od hradu vede linie lehkého československého opevnění K3 Dlouhá hora II. armádního sboru.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-30]. Identifikátor záznamu 154252 : Hrad Raimund, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Roimund, s. 578. 
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Roimund – hrad, s. 400–401. 
  5. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek X. Boleslavsko. Praha: František Šimáček, 1895. 462 s. Dostupné online. Kapitola Raimund hrad, s. 234–235. 
  6. a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Raimund, s. 472–473. 
  7. Interaktivní mapa československého opevnění [online]. opevneni.cz [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]