Rahel Sanzara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Rahel Sanzara
Rahel Sanzara.jpg
Rodné jméno Johanna Bleschke
Narození 9. února 1894
Jena
Úmrtí 8. února 1936 (ve věku 41 let)
Berlín
Povolání herečka, tanečnice, spisovatelka, divadelní herečka a filmová herečka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rahel Sanzara (také Sansara; rodným jménem Johanna Bleschke; 9. února 1894, Jena - 8. února 1936, Berlín) byla německá tanečnice, herečka a spisovatelka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejstarší ze čtyř dětí v hudebnické rodině. Nejprve navštěvovala dívčí obchodní školu. V roce 1912 se odešla učit knihvazačkou do Blankenburgu. Následujícího roku 1913 odešla do Berlína, kde pracovala v nakladatelství jako písařka a korektorka. Zde se poprvé setkala s lékařem a spisovatelem Ernstem Weissem, který ji povzbuzoval v jejích uměleckých ambicích. Dochováno zůstalo více než 200 dopisů a polních lístků, které jí Weiss napsal z fronty během let 1916-1918. [1] V roce 1914 absolvovala rychlý kurs pro zdravotnické sestry. Současně navštěvovala v letech 1914 - 1915 taneční kursy u Rity Sacchetto. V roce 1916 debutovala ve filmu Der Fall Routt..!. Poté studovala herectví u Otto Falkenberga v Mnichově. Od roku 1921 byla angažována v Hessenském státním divadle v Darmstadtu. V červnu 1923 vystoupila jako host v Praze v inscenaci Leonore od Ernsta Weisse a zaznamenala veliký úspěch (režie: Hans Demetz). Vystupovala rovněž v recitačních večerech z Weissovy poezie.[1] Divadla ale v roce 1924 zanechala a dále se věnovala pouze literatuře.

Její první román Ztracené dítě (Das verlorene Kind) způsobil veliký rozruch pro svůj námět - sexuální násilí v rodině. Kniha byla oceněna Kleistovou cenou, kterou ale autorka odmítla.[2] Vyšla v několika vydáních a byla přeložena do jedenácti jazyků. Někteří kritici ale dílo napadli jako plagiát. Po roce 1933 byla kniha zakázána, jednak pro svůj námět a rovněž proto, že kvůli svému pseudonymu byla autorka považována za Židovku.

Její další literární díla zůstala bez odezvy.

V roce 1927 se provdala za židovského bankovního makléře Waltera Davidsohna. Ten po nástupu nacismu emigroval do Francie. Rahel zůstala v Berlíně, kde zemřela v roce 1936 po dlouhé nemoci. Pohřbena je na hřbitově Wilmersdorfer Waldfriedhof Stahnsdorf v Berlíně.

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • Das verlorene Kind (Ztracené dítě), román, Ullstein, Berlin 1926
  • Die glückliche Hand, román, vyšlo časopisecky v Vossische Zeitung v březnu 1933, knižně pak ve Švýcarsku v roce 1936
  • Hochzeit der Armen., román, nepublikováno, ztraceno

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rahel Sanzara na německé Wikipedii.

  1. a b WICHNER, Ernst; WIESNER, Herbert. Pražská německá literatura - od expresionismu po exil a pronásledování : katalog k výstavě. Překlad Alena Bláhová. Praha: Aula, 1995. S. 119-123. (česky) 
  2. KUSUMA DEWI, Linda. Rahel Sanzara (1894-1936) [online]. www.verbrannte-buecher.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WICHNER, Ernst; WIESNER, Herbert. Pražská německá literatura - od expresionismu po exil a pronásledování : katalog k výstavě. Překlad Alena Bláhová. Praha: Aula, 1995. S. 119-123. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]