Ragnachar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ragnachar
Narození 5. století
Úmrtí 509
Po vítězné bitvě, kde Chlodvik I. společně s Ragnacharem porazili římského vládce Syagriuse, je Syagarius v Soissons předveden před Chlodvika I.

Ragnachar nebo Ragnarius (465?[1] - 509) byl jeden z drobných sálských franských králů, který vládl franskému území kolem dnešního města Cambrai. Podle biskupa a historika šestého století Řehoře z Tours, "byl tak krutý a bezohledný, že neměl slitování ani pro své vlastní blízké příbuzné". Jeho kruté vlastnosti korespondovaly s jeho příbuzným a soudobým franským králem Chlodvikem I.[2]

V roce 486 se Ragnachar spojil s Chlodvikem I., který byl franským králem Sálských Franků, po té společně napadli Syagriuse, římského vládce království Soissons v bitvě u Soissons.[3] Později v roce 496 byl Chlodvik pokřtěn, tím se stal křesťanem, ale asi polovina z 6000 fránských bojovníků se odmítli připojit k němu, přičemž došlo i k rozkolu mezi ním a Ragnacharem, který se držel stále tradičního pohanství.[4] Arcibiskup Hincmar z arcidiecéze v Remeši v 9. století napsal ve svém životopise Saint Remigius (křest Chlodvika I.) "Konečně, mnoho z armády Franků, dosud nepřevedeny na víru následovali krále Ragnachara přes Somme"[5]

Všechny dary a jídlo, které získal, dělil mezi svého poradce jménem Farro s rčením: "Dost pro mě a Farra". Řehoř z Tours napsal, že tato praxe rozzuřila ostatní Franky natolik, že když se v roce 509 vrátili Ragnacharovi zvědové z pozorování pohybů bojovníků Chlodvika I. zalhali mu, že je "dostatečné opevněn on i Farro".[2] Chlodvik I. po té využil jejich nespokojenosti a podplatil Ragnacharovi vojenské následovníky a jeho leudes (z latiny leudēs - fránští lidé) sponami a pásy, které byly vyrobeny tak, aby se podobaly zlatu, ale byly pouze pozlacené, vyrobené z bronzu. Vše udělal tak, aby oklamal jeho spojence a připravil ho o vojenskou podporu.[6] Poté proti němu šel do války.

V následujícím střetnutí byl Ragnachar a jeho bratr Ricchar zajat při útěku z poražené bitvy.[7] Přivezli je s rukama svázanýma za zády ke Chlodvikovi. Řehoř z Tours napsal, že Chlodvik Ragnacharovi řekl: "Proč jste se ponížil naši rodinu, že musí být k vám vázáni? Bylo by to pro vás lepší zemřít."[2] Pak ho zabil sekerou a předtím než zabil Ricchara stejným způsobem mu řekl "Pokud byste nepomáhal svému bratrovi, on by nebyl vázán"[2] Ragnachar měl ještě jednoho bratra, jmenoval se Rignomer. I ten byl později zabit v Le Mans na rozkaz Chlodvika I. Po jejich smrti všechno bohatství a Ragnacharovo království kolem Cambraie převzal Chlodvik I.[2] Hincmar napsal, že leudes ho následovali, nechali se pokřtít. Frankové v Saint Remigius viděli novou víru a přijali křest. Stejně jako Ragnachar dosáhl vítězství podlosti a vražděním lidí z vlastních řad Franků a i příbuzných.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ragnachar King Of The Salian Franks At C486-509 Cambrai (465 - 509)
  2. a b c d e The History of the Franks, II, 42.
  3. Bachrach - Procopius and the Chronology of Clovis's Reign (1972), 4.
  4. Bachrach (1972), 9. Řehoř z Tours, II, 31, napsal, že "více než tři tisíce bojovníku bylo pokřtěno z armády Chlodvika" ( De exercito vero eius baptizati sunt amplius tria milia).
  5. a b Bachrach (1972), 9; Archibiskup Hincmar, 15: Multi denique de Francorum exercitu, necdum ad fidem conversi, sum regis parente Ragnario ultra Sumnam fluvium aliquandiu deguerunt, donec, Christi gratia cooperante, gloriosis potitus victoriis, eundem Ragnarium, flagitiis turpitudinum inservientem, vinctum a Francis sibi traditum, rex Hludowicus occidit et omnem Francorum populum per beatum Remigium ad fidem converti et baptizari obtinuit..
  6. Bachrach (1972), 31; Řehoř z Tours, II, 42.
  7. Bachrach (1972), 13.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ragnachar na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]