Ragnachar
| Ragnachar | |
|---|---|
 Po vítězné bitvě, kde Chlodvík I. společně s Ragnacharem porazili římského vládce Syagriuse, je Syagarius v Soissons předveden před Chlodvika I. | |
| Narození | 5. století |
| Úmrtí | 509 |
| Povolání | panovník |
| Rod | Merovejci |
| Příbuzní | Rignomer (sourozenec) |
| Funkce | franský král |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ragnachar nebo Ragnarius (465?[1] - 509) byl jeden z drobných sálských franských králů, který vládl franskému území kolem dnešního města Cambrai. Podle Historia Francorum Řehoře z Tours, "byl tak krutý a bezohledný, že neměl slitování ani pro své vlastní blízké příbuzné". Jeho kruté vlastnosti korespondovaly s jeho příbuzným a soudobým franským králem Chlodvikem I.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
V roce 486 se Ragnachar spojil s Chlodvikem I., který byl franským králem Sálských Franků, po té společně napadli Syagria, římského vládce království Soissons v bitvě u Soissons.[3] V roce 496 Chlodvik přijal křest, čímž se stal křesťanem, ale asi polovina z 6000 franských bojovníků se odmítli k němu připojit, přičemž došlo i k rozkolu mezi ním a Ragnacharem, který se držel stále tradičního pohanství.[4] Arcibiskup Hincmar z arcidiecéze v Remeši v 9. století ve své biografii svatý Remigius napsal: Nakonec mnoho z armády Franků, kteří ještě nepřistoupili k víře, žilo nějaký čas za řekou Somme...[5] Chlodvík všechny dary a jídlo, které získal, dělil mezi svého poradce jménem Farro s rčením: "Dost pro mě a Farra". Řehoř z Tours napsal, že tato praxe rozzuřila ostatní Franky natolik, že když se v roce 509 vrátili Ragnacharovi zvědové z pozorování bojovníků Chlodvika I. zalhali mu, že je "dostatečné opevněn on i Farro".[2] Chlodvik I. využil jejich nespokojenosti a podplatil Ragnacharovi vojenské následovníky a jeho leudes (z latiny leudēs - franští lidé) sponami a pásy, které byly vyrobeny tak, aby se podobaly zlatu, ale byly pouze pozlacené, vyrobené z bronzu. Vše udělal tak, aby oklamal jeho spojence a připravil ho o vojenskou podporu.[4] Poté proti němu šel do války.
V následujícím střetnutí byl Ragnachar a jeho bratr Ricchar zajat při útěku z poražené bitvy[6] a předveden s rukama svázanýma za zády před Chlodvika. Řehoř z Tours napsal, že Chlodvik Ragnacharovi řekl: "Proč jste ponížil naši rodinu, že musí být k vám předvedena svázaná? Bylo by pro vás lepší zemřít."[2] Chlodvík pak Ragnachara zabil sekerou a předtím než zabil Ricchara stejným způsobem mu řekl "Pokud byste nepomáhal svému bratrovi, on by nebyl svázán"[2] Ragnachar měl ještě jednoho bratra jménem Rignomer. I ten byl později na rozkaz Chlodvika I. v Le Mans zabit. Po jejich smrti všechno bohatství a Ragnacharovo království kolem Cambraie převzal Chlodvik I.[2] Hincmar napsal, že leudes ho následovali a nechali se pokřtít. Frankové v Saint Remigius viděli novou víru a přijali křest. Chlodvík stejně jako Ragnachar dosáhl vítězství podlosti a vyvražděním nepohodlných Franků i lidí z vlastních řad, včetně příbuzných.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BACHRACH, Bernard. Merovingian Military Organization, 481–751. Minneapolis: University of Minnesota Press, 1972. 157 s. Dostupné online. ISBN 0-8166-0621-8.
- BACHRACH, Bernard S. Procopius and the Chronology of Clovis's Reign [online]. 1971-01-01 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. DOI 10.1484/J.VIATOR.2.301706.
- DILL, Samuel. Roman Society in Gaul in the Merovingian Age. [s.l.]: Allen & Unwin Dostupné online. (anglicky)
- TOURS, Gregory of. A History of the Franks. [s.l.]: Penguin Publishing Group Dostupné online. ISBN 978-0-14-044295-3. (anglicky)
- Monumenta Germaniae Historica. [s.l.]: Hermann Bohlaus Nachfolger, Hermann Bohlaus Nachfolger. Dostupné online. (latinsky) Vita Remigii episcopi Remensis.
- KURTH, Godefroid. Clovis. [s.l.]: Рипол Классик Dostupné online. ISBN 978-5-87286-138-6. S. en.
- WALLACE-HADRILL, John Michael. The Long-haired Kings: And Other Studies in Frankish History. [s.l.]: Methuen, 1962. Dostupné online. ISBN 978-0-416-25520-1. (anglicky)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ragnachar na anglické Wikipedii.
- ↑ Ragnachar King of the Salian Franks at C486-509 Cambrai. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Archivováno 5. 11. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d e The History of the Franks, II, 42.
- ↑ BACHRACH, Bernard S. Procopius and the Chronology of Clovis's Reign [online]. 1971-01-01 [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. DOI 10.1484/J.VIATOR.2.301706.
- ↑ a b BACHRACH, Bernard S. Merovingian Military Organization, 481-751. [s.l.]: U of Minnesota Press Dostupné online. ISBN 978-0-8166-5700-1. (anglicky) Řehoř z Tours, II, 31, napsal, že "více než tři tisíce bojovníku z armády Chlodvika bylo pokřtěno" (De exercito vero eius baptizati sunt amplius tria milia).
- ↑ a b BACHRACH, Bernard S. Merovingian Military Organization, 481-751. [s.l.]: U of Minnesota Press Dostupné online. ISBN 978-0-8166-5700-1. (anglicky) Archibiskup Hincmar, 15: Multi denique de Francorum exercitu, necdum ad fidem conversi, sum regis parente Ragnario ultra Sumnam fluvium aliquandiu deguerunt, donec, Christi gratia cooperante, gloriosis potitus victoriis, eundem Ragnarium, flagitiis turpitudinum inservientem, vinctum a Francis sibi traditum, rex Hludowicus occidit et omnem Francorum populum per beatum Remigium ad fidem converti et baptizari obtinuit..
- ↑ BACHRACH, Bernard S. Merovingian Military Organization, 481-751. [s.l.]: U of Minnesota Press Dostupné online. ISBN 978-0-8166-5700-1. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (anglicky) European Kingdoms The Franks