Rafflesiaceae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rafflesiaceae

Rafflesia arnoldii
Rafflesia arnoldii
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: Rafflesiaceae
poupě a starý květ Rhizanthes sp.
Sapria himalayana

Rafflesiaceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpighiotvaré (Malpighiales). Jsou to plně parazitické nezelné byliny, rozšířené v Asii.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Bezlisté a bezkořenné byliny, parazitující na kořenech a kmenech lián z čeledi révovité (Vitaceae). Rostliny jsou dvoudomé (Rafflesia a Sapria) nebo i jednodomé (rod Rhizanthes má samčí, samičí i oboupohlavné květy). Kořeny jsou přeměněny ve vlákna pronikající do cévních svazků hostitelské rostliny a připomínající mycelium hub. Listy zcela chybějí nebo jsou přítomny jen jako listeny na bázi květu. Květy jsou velké, dužnaté, vyvíjejí se jednotlivě přímo z kmene nebo kořenů hostitelské liány. Okvětí je z 5 (Rafflesia), 10 (Sapria) nebo až 16 (Rhizanthes) plátků, na bázi srůstajících v trubku. Cípy okvětí u rodu Rhizanthes mají dlouhé přívěsky. U rodů Sapria a Rafflesia je ve střední části květu vyvinuta manžeta a v jejím středu je otvor nazývaný diafragma. Ve spodní části vnitřku květu jsou u těchto rodů vyvinuty zvláštní, často větvené nebo kyjovité chlupy, které mají funkci nektárií či orodiforů, z nichž se šíří zápach lákající opylovače. Tyčinky u rodu Rafflesia vyrůstají v počtu 5 až mnoho ve spodní části límce, nacházejícího se ve středu květu. U rodu Rhizanthes tvoří množství tyčinek kruh okolo spodního okraje sloupku ve střední části květu. Semeník je spodní, srostlý ze 4 až 8 plodolistů s mnoha vajíčky. U rodu Rhizanthes má jedinou komůrku, u rodu Rafflesia se tvoří množství druhotných komůrek se síťovitou strukturou. Čnělka je sloupkovitá a na vrcholu rozšířena v terč. Plodem je nepukavá nebo nepravidelně pukající bobule.

Čeleď zahrnuje 20 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v Asii od jižní Číny po indonéské ostrovy. Největším rodem je Rafflesia (16 druhů).

Květy jsou opylovány mouchami, lákanými zápachem květů k nakladení vajíček.

Plody rodu Rafflesia jsou pojídány veverkami (Callosciurus) a stromovými rejsky (Tupaia), kteří pravděpodobně také šíří semena. Způsob šíření semen u ostatních dvou rodů není znám.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byla čeleď Rafflesiaceae často dávána do blízkosti čeledi podražcovité (Aristolochiaceae).

Čeleď v dřívějším pojetí zahrnovala celkem 9 rodů parazitických rostlin. V průběhu aktualizací systému APG byla většina těchto rodů přeřazena do 3 jiných čeledí a dokonce i do jiných řádů: rody ozorna (Cytinus) a Bdallophytum do čeledi ozornovité (Cytinaceae) v řádu slézotvaré (Malvales), rod Mitrastema do čeledi Mitrastemonaceae v řádu vřesovcotvaré (Ericales) a rody Apodanthes, Berlinianche a Pilostyles do čeledi Apodanthaceae zatím nejasného taxonomického zařazení.

Podle kladogramů APG je sesterskou skupinou čeledi Rafflesiaceae čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Květy Rafflesia jsou známy jako největší květy v říši rostlin. U druhu Rafflesia arnoldii mohou mít až 1 metr v průměru a vážit až 7 kg.

Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]

Rafflesia, Rhizanthes, Sapria

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]