Radunica
Radunica[pozn. 1] je ve východoslovanském pravoslaví svátek zemřelých, respektive cyklus svátků takzvaného radunického týdne, tedy druhého týdne po Velikonocích.[pozn. 2] Obřady spadají především na neděli, pondělí a úterý tohoto týdne a zahrnují návštěvu předků na hrobech, kde se zapalují svíčky, pokládají květiny, obětují pokrmy, přičemž v minulosti se na hrobech i hodovalo. Typickou obětinou jsou především červená vejce. Radunice je poprvé zmiňována v Novgorodském čtvrtém letopise z 15. století, u zápisu k roku 1372.[1][2][3]
V pondělí či čtvrtek radunického týdne se také slavil „den zemřelých“ či „den navů“, [pozn. 3] který však nebyl oficiálním církevním svátkem a zanikl v 19. století. Začátek radunické týdne je také dnem oslavy počátku jara zvaného Krásnaja gorka.[3]
Radunica patří mezi bohatou skupinu východoslovanských svátků zemřelých, které spadaly také na Maslenici, Velký čtvrtek, čtvrtek Světlého týdne, Duchovu sobotu[pozn. 4] a soboty před svátky Dmitrije Soluňského (26. 10.), Kuzmy a Demjana (1. 11) a Michaela (8. 11.) Věřilo se, že o těchto dnech se zemřelí vrací mezi živé a je jim třeba přichystat pohoštění.[1]
Karel Jaromír Erben uvádí jako možný den velikonoční neděli, pondělí i úterý[pozn. 5] a zmiňuje různé lokální a alternativní názvy: ukrajinské mohylky, hrobky, Provody a babský svátek; z okolí Rjazaně pak „umrlčí den“ nebo „zemřelí příbuzní“. Domnívá se, že podobné zvyky existovaly v předhusitských dobách i v Česku.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ rusky Радуница Radunica, Радоница Radonica, ukrajinsky Гробки Hrobky, Могилки Mohylky, bělorusky Дзяды Dzjady, Радаўнiца Radavnice a další
- ↑ Také nazýván Tomášovský týden, s ohledem na jeho začátek Tomášovskou nedělí, v katolickém prostředí známou jako Bílá neděle.
- ↑ rusky Навий день navij den, Навская Пасха navskaja pascha, ukrajinsky Навiй/Навськй день, navij/navskij den, Рахманьский Великдень Rachmaňskyj Velykdeň, bělorusky Наўскі/Шопшы Вялікдзень Navski/Šopšy Vjalikden
- ↑ sedmá sobota po Velikonocích, tedy před Letnicemi
- ↑ není jasné zda má na mysli dny Svatého, Světlého či Tomášova týdne
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 DYNDA, Jiří. Slovanské pohanství ve středověkých ruských kázáních. Červený Kostelec: Scriptorium, 2019. ISBN 978-80-88013-87-7. S. 139–140.
- ↑ IVANITS, Linda J. Russian Folk Belief. [s.l.]: M. E. Sharpe, 1989. Dostupné online. ISBN 0-87332-422-6. S. 6, 9. (anglicky)
- 1 2 PLISKOVÁ, Monika. Východoslovanské pohřební rituály a památky zemřelých. Brno, 2012 [cit. 2. 11. 2025]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Monika Ševečková. s. 39–44. Dostupné online.
- ↑ ERBEN, Karel Jaromír. Slovanské bájesloví. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2009. ISBN 80-85927-85-3. S. 135–136.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radunica na Wikimedia Commons
