Radouň (Štětí)
| Radouň | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Štětí |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°28′46″ s. š., 14°23′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 240 (2021)[1] |
| Katastrální území | Radouň u Štětí (6,38 km²) |
| PSČ | 411 08 |
| Počet domů | 81 (2011)[2] |
  Radouň | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 138657 |
| Kód k. ú. | 738654 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radouň (německy Radaun) je vesnice v okrese Litoměřice. Patří k městu Štětí, od kterého je vzdálena asi čtyři kilometry. Vsí protéká potok Obrtka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka pochází z roku 1057.[3] Podle historických pramenů byla Radouň rozdělena na tři části a byla zde tvrz, po které není nyní ani stopy. Hlavní radouňská ulice ústí do rozlehlé návsi, dnes s parkovou skupinou vysokých stromů, rybníčkem a kaplí. Kaple svatého Floriána pochází z roku 1767, je pozdně barokní a byla rekonstruována v letech 1866 a 1930. Po roce 2000 byla obnovena vnější omítka a střecha. Radouňská škola byla postavena roku 1876 a od počátku měla německý vyučovací jazyk. Po roce 1945, po odsunu německého obyvatelstva se zde učilo česky až do konce 70. let, kdy byla ves přiřazena k městu Štětí a škola zanikla. Následně byla budova využívána zemědělským družstvem a nyní je po odprodeji městem Štětí v soukromých rukou.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 609 | 667 | 629 | 564 | 562 | 577 | 623 | 307 | 347 | 293 | 222 | 171 | 197 | 222 |
| Domy | 122 | 125 | 130 | 131 | 130 | 132 | 144 | 108 | 86 | 81 | 63 | 68 | 69 | 81 |
Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]
Počátek židovského osídlení v Radouni se datuje k 18. století. V 19. století byla ve vesnici postavena synagoga, která stávala v ulici vedoucí z návsi na Čakovice. Budova byla stržena v 80. letech 20. století[5] z důvodu havarijního stavu a místo po ní zůstává nadále prázdné. Na kopci severozápadně nad Radouní se nachází částečně zachovaný židovský hřbitov z roku 1789, který sloužil pro pohřby židů ze širokého okolí (např. Dubá, Štětí, Hoštka). Čítá na 200 náhrobků různého stylu a stáří. Součástí hřbitova je novorománská obřadní síň s betonovou kupolí.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Domy če. 15, 18, 24 a čp. 79, 87, 92
- Smuteční síň
- Kaple svatého Floriána
- Socha svatého Floriána
- Pískovcový podstavec kříže
- Židovský hřbitov
V radouňském katastru jsou dvě naleziště vstavače vojenského v chráněném přírodním útvaru Radouň I. a Radouň II.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Wilhelm Eckstein (1851–1925), český optik, podnikatel, mecenáš
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300.
- ↑ http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=17212
- ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 344.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radouň na Wikimedia Commons
