Radkov (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Radkov
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0632 587761
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Jihlava (CZ0632)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Telč
Historická země Morava
Katastrální území Radkov u Telče
Katastrální výměra 6,29 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 252 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 488 m n. m.
PSČ 588 56
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Radkov 12
58856 Telč
Starosta Miroslav Mareček
Oficiální web: www.radkov.cz
Email: radkov@ji.cz
Radkov
Radkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Radkov (německy Radkau[2]) se nachází v okrese JihlavaKraji Vysočina. Leží 5,5 km jihovýchodně od Telče. Žije zde 252[1] obyvatel. Nadmořská výška 488 m. Železniční zastávka je v místě, pošta v Telči, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost v místě, ale spravována z Telče.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno vzniklo přivlastňovací příponou -ov k osobnímu jménu Radek, které je podobou některého ze složených osobních jmen s částí Rad-. Názvy obce v pramenech: 1377 Radekuow, 1590 ves Radkow, 1611 ves Radkuw, 1612 ves Radkuow, 1640 Rattkau, 1672 in Ratkow, 1720 Ratkau, 1850 Račková (!), 1881 Ratkov, 1894 Ratkau, Radkov.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358,[4] kdy se podle ní psal Ctibor z Radkova, roku 1367 jsou uváděni bratři Jaroslav Morava a Čéč z Radkova. Během 14. století se na Radkově vystřídali různí majitelé vladyckých rodů z okolí. Kolem roku 1366 patřil svobodný dvůr v Radkově Vlčkovi z Radkova. V roce 1481 bratři Hynek a Oldřich z Marejže prodali Radkov Jindřichovi z Hradce k Telči. V roce 1580 je zde uváděna rychta, pod kterou náležely vsi Radkov, Strachoňovice, Černíč a Slaviboř. Součástí telčského panství byl Radkov až do roku 1849. Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Radkově 18 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 16 a 2 zpustly. Do r. 1671 se podařilo znovu osadit 1 usedlost. Desátky se odváděly panství Telč a faře v Urbanově. Z Radkova se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče.[3]

Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byl místní částí Telče, 1. ledna 1992 se stal opět samostatnou obcí.[5]

Správní začlenění obce od roku 1850[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 byl Radkov součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 18501855 podléhal politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 18551868 podřízen Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž, v soudnictví pak pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci roku 1949 připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 připadl pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1980 byla pod Radkov připojena obec Strachoňovice a roce 1986 byl Radkov připojen pod město Telč, od roku 1992 je Radkov opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny roku 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.[3]

Hospodářský vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 612 ha. Živnosti v roce 1911: 1 hostinský, 1 kovář a podkovář, 1 kramář, 1 obuvník. K roku 1924 se uvádí dvůr velkostatku Telč Podstatských – Lichtenštejnů. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1936.[3]

JZD vzniklo v 50. letech 20. století, v 70. letech bylo sloučeno s JZD Strachoňovice a Černíč, čímž vzniklo JZD Podyjí Radkov, které bylo roku 1978 sloučeno do JZD Telč.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Radkov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jižně od Telče, 3 km jihozápadně od Zvolenovic a 4 km od Vystrčenovic, 3,5 km západně od Dolní Vilímče, 2 km severozápadně od Strachoňovic, 9 km severně od Dačic a 2,5 km od Černíče a 1,5 km od Slaviboře, 2,5 km východně od Myslůvky a 3,5 km od Kostelní Myslové. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejích podcelků Dačická kotlina Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 488 metrů.[7] Nejvyšší bod, Hlavní vrch (583 m n. m.), leží v severovýchodním cípu katastru obce. Radkov se nachází v údolí Moravské Dyje, do níž se v jižní části obce vlévá Rybníčkový potok, na němž se rozkládá rybník Hřebílko.[8] Nápadný vrch Ostrážka, severně od Radkova, se zvedá nad povrch svahů Brtnické vrchoviny.[zdroj?]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1850 měla 215 obyvatel, obec s českým obyvatelstvem, katastr obce měl v roce 1900 výměru 628 ha. V roce 1880 měla obec 37 domů a 297 obyvatel, roku 1900 41 domů a 286 obyvatel, roku 1921 43 domů a 284 obyvatel, roku 1930 48 domů a 248 obyvatel, roku 1947 56 domů a 259 obyvatel, roku 1950 58 domů a 233 obyvatel, roku 1970 59 domů a 271 obyvatel, roku 1982 60 domů a 240 obyvatel.

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 48 domech 248 obyvatel. 246 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 244 římských katolíků a 3 evangelíci.[9]

Vývoj počtu obyvatel Radkova[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 237 297 295 286 280 284 248 233 274 271 240 206 229 227

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na katastrálním území Radkov u Telče a je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Miroslav Mareček.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 175 68,00 7 3 SNK III
2 SNK I
2 SNK II
Miroslav Mareček
2006–2010 185 69,73 7 4 SNK II
3 SNK I
Miroslav Mareček
2010–2014 197 64,47 7 5 SNK I
2 SNK II
Miroslav Mareček
2014–2018 203 43,35 7 7 SNK I Miroslav Mareček

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Telč a VROS stavební s.r.o.[10] Obcí prochází silnice III. třídy č. 40618 ze Strachoňovic do Telče a č. 40619 ze Slaviboře a železniční trať č. 227 z Kostelce do Slavnic.[11] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Telč, Černíč, Myslůvka a Řásná.[12] a vlaky ve směrech Kostelec a Slavonice.[13] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5123 ze Zvolenovic do Slaviboře a zeleně značená turistická trasa z Telče do Slaviboře.

Školství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

V 18. století se zde mělo vyučovat po domech místními obyvateli, teprve roku 1785, po obnovení zdejší farnosti, mohlo být jednáno v roce 1788 o zřízení stálé školy. Původně jednotřídní škola byla roku 1886 rozšířena na dvoutřídní. Roku 1896 bylo zavedeno industriální vyučování a škola se přestěhovala do nové budovy, postavené nákladem 12.000 K na starém místě, poblíž fary. Základní škola byla zrušena v roce 1977 a žactvo bylo převedeno do Telče. Nyní je v budově školy muzeum „Obecná škola“.

Mateřská škola Radkov je příspěvková organizace zřizovaná obcí Radkov. Má kapacitu 22 dětí.[14] Sbor dobrovolných hasičů Radkov vznikl v roce 1923.[15] Obec nechala vystavěn sportovní areál s tanečním parketem a hřištěm na nohejbal a volejbal.[16]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Bartoloměje z počátku 19. století
  • V obci a okolí dvoje boží muka a osm křížů
  • Pomník padlým v první světové válce z 20. let 20. století
  • Pamětní deska divizního generála Václava Kopala z 30. let 20. století
  • Stopy po hrádku jsou zachovány nad řekou Dyjí na skalnaté lokalitě zvané Kočičí hrádek, kde je kruhový areál o průměru 15 m, chráněný valem a příkopem vytesaným ve skále
  • Fara
  • Dům čp. 31
  • Boží muka směrem na Telč

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 951 - 954. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 75. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 440. 
  6. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. 
  7. Radkov [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. 
  8. Radkov [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
  10. Radkov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  11. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  12. Radkov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  13. Radkov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  14. O nás [online]. MŠ Radkov, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 
  15. Historie [online]. SDH Radkov, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 
  16. Výstavba a opravy v obci - Výstavba sportovního areálu 2005-2007 [online]. Obec Radkov, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 951-954. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]