Radíč (zámek)
| Zámek Radíč | |
|---|---|
.jpg) Pohled ze severu | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Poloha | |
| Adresa | Radíč,  Česko |
| Souřadnice | 49°42′53,02″ s. š., 14°24′51,36″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 21219/2-2546 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radíč je zámek v centru stejnojmenné obce na Sedlčansku v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Je chráněn jako kulturní památka.[1].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1949 zámek sloužil jako depozitář Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, v jehož správě zchátral a přišel o vnitřní vybavení. Po roce 1989 se stal předmětem soudního sporu v rámci restitučního řízení. Od roku 2010 byl zámek postupně zpřístupňován veřejnosti a slouží konání společenských a kulturních akcí.[2] Od roku 2020 se je zámek otevřen v návštěvních hodinách a probíhají na něm pravidelné prohlídky.[3]
K bývalým obyvatelům zámku patří např. kněz, filosof a matematik Bernard Bolzano.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Uvnitř zámku jsou ukryty zbytky původní gotické tvrze, jejíž počátky spadají do roku 1333, kdy zde žil Odolen z Radíče. Rytířská tvrz v období raného baroka částečně vyhořela a byla přestavěna na raně barokní čtyřkřídlý zámek, jež uvnitř skrývá arkádové nádvoří. V období raného baroka bylo celé jižní křídlo zámku vyzdobeno nástropními malbami s mytologickými a starozákonními motivy podle renesančních předloh.
V pozdním baroku bylo přestavěno východní křídlo zámku, jehož celou plochu prvního patra zaujímá slavnostní sál. Autorství architektury východního křídla se přisuzuje významnému staviteli Antoniu Portovi.[2] K zámku přiléhá poplužní dvůr rovněž z období baroka, jehož nejvýznamnější stavbou je dvoupatrová sýpka s průjezdem a dvojicemi stodol po stranách. Přestavbu zámku provedl Karel Leopold Hönig roku 1680.
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Roku 1680 byla východně před zámkem postavena Loretánská kaple zasvěcená Černé Matce Boží[4] – mariánská tzv. einsiedelnská kaple Navštívení Panny Marie, jejíž kompletní obnova s respektem k původním historickým prvkům byla dokončena v roce 2011. Před kaplí stojí dvě barokní pískovcové sochy světců svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého z dílny Jana Brokoffa.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled z východu -
Pohled ze západu -
Vstupní průčelí -
Zadní vstup
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-05-31]. Identifikátor záznamu 132091 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Historie zámku [online]. Barokní zámek Radíč [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
- ↑ Aktuality [online]. Barokní zámek Radíč [cit. 2020-08-15]. Dostupné online.
- ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 80-7277-015-2. S. 148.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Radíč na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
