Račí mor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Račí mor je plísňové onemocnění napadající raky, především pak evropské raky rodu Astacus. Způsobuje je oomyceta hnileček račí, Aphanomyces astaci.

Nemoc pochází ze Severní Ameriky, v průběhu 19. století se pravděpodobně s balastní vodou z lodní dopravy a následně se zavlečenými druhy amerických raků objevila v Evropě a zde se začala rychle šířit. Na přelomu 19. a 20. století způsobila v Evropě vyhynutí značné části do té doby velmi početných račích populací a i v současnosti patří k velmi významným negativním faktorům ovlivňujícím výskyt původních raků.

Jako přenašeči u ní figurují především zavlečené severoamerické druhy raků z čeledi Cambaridae.

Rozšíření, přenašeči, oběti[editovat | editovat zdroj]

Rak signální (Pacifastacus leniusculus), jeden z přenašečů.

Nemoc byla původně omezena na severoamerický kontinent, v polovině 19. století se ale objevila v Evropě a zde se začala rychle šířit. V řadě evropských zemí, včetně České republiky, způsobila obrovskou decimaci domácích raků rodu Astacus a Austropotamobius, neboť ti jsou vůči ní velice citliví. Situaci ještě zhoršuje šíření do Evropy zavlečených amerických druhů raků, kteří jsou vůči původci imunní a působí tedy jako jeho přenašeči.[1]

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

Do českých zemí pronikla nemoc někdy v průběhu 19. století, patrně přenesená rybami,[2] a někdy na počátku 20. století doslova zmasakrovala domácí druhy raků (rak říční, rak kamenáč), které přivedla na pokraj vyhynutí. V současné době tvoří původní druhy pouze zlomek české račí populace, kterou ovládly zavlečení rak signální a rak pruhovaný, vyznačující se větší rozmnožovací schopností[3] a vysokou odolností k račímu moru, jehož jsou bezpříznakoví přenašeči.[4] Obětí račího moru se stává i rak bahenní, zavlečený k nám z východní Evropy.[5]

Na podzim 2011 byl račí mor potvrzen na Litavky na Příbramsku, kde začal decimovat zdejší populaci raků.[6]

Průběh nemoci[editovat | editovat zdroj]

Rak říční (Astacus astacus), jedna z obětí.

Plíseň parazituje jen na racích. Zatímco severoameričtí raci z čeledí Astacidae a Cambaridae jsou vůči nemoci imunní, u evropských raků z čeledi Astacidae, východoasijských raků z čeledi Cambaridae a všech raků z čeledi Parastacidae propuká račí mor plnou silou. Napadá jejich nervovou soustavu, paralyzuje je, případně způsobuje křeče, při kterých si až ulamují končetiny. Umírající potácející se jedince lze snadno nalézt i ve dne (normálně je rak noční živočich a ve dne je zalezlý). Nemoc je takřka stoprocentně smrtelná.[5]

K přenosu dochází ve vodě a bahně - spory se šíří ze svlečeného krunýře či mrtvého raka, celé roky mohou přežívat v klidovém stádiu v bahně. Spory a choroba jsou diagnostikovány analýzou DNA, která se u nás provádí pouze v Praze.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Adam Petrusek, Eva Kozubíková, Lenka Filipová: Výskyt, ekologie a negativní vlivy nepůvodních druhů raků a račího moru ve střední Evropě, 2008; dostupné: https://portal.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/raci (navštíveno 19. 8. 2008)
  2. Ty onemocnět nemohou, ale plíseň může být rozšiřována sporami přilepenými na rybím těle; viz Jaromír Šlosar: Račí mor na Ingema.net, 15. ledna 2008, dostupné: http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=892 (navštíveno 19. 8. 2008)
  3. České raky ohrožují nepůvodní druhy, které přenášejí račí mor, in Ekolist.cz 31. července 2008; dostupné: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2106132 (19. 8. 2008)
  4. Adam Petrusek, Eva Kozubíková, Lenka Filipová: Výskyt, ekologie a negativní vlivy nepůvodních druhů raků a račího moru ve střední Evropě, prezentace projektu Katedry Ekologie; dostupné: https://portal.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/raci (navštíveno 19. 8. 2008)
  5. a b c Jaromír Šlosar: Račí mor na Ingema.net, 15. ledna 2008, dostupné: http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=892 (navštíveno 19. 8. 2008)
  6. HUTR, Karel. Potvrzeno: na Litavce je račí mor! [online]. Příbramský deník, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]