RWD-9

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z RWD 9)
RWD-9
RWD-9S, pilot Jerzy Bajan, vítěz Challenge 1934
RWD-9S, pilot Jerzy Bajan, vítěz Challenge 1934
Určenísportovní letoun
Původdruhá Polská republika
VýrobceDWL
ŠéfkonstruktérStanisław Rogalski a Jerzy Drzewiecki
První let4. prosince 1933
Zařazeno1934
UživatelPolsko, Československo
Španělsko, Francie
Výroba1933-1934
Vyrobeno kusů8 (4 s motorem Walter Bora, 4 s motorem GR-760)
Vyvinuto z typuRWD-6
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RWD-9 byl polský sportovní letoun z roku 1934, postavený týmem RWD.

Vznik a užití[editovat | editovat zdroj]

Letoun RWD-9 byl dalším pokračováním úspěšného letounu RWD-6, který zvítězil v mezinárodní soutěži, v III. ročníku Challenge de Tourisme 1932. Oproti typu RWD-6 bylo podstatně zesíleno křídlo. RWD-9 byl speciálně navržen pro IV. ročník mezinárodní soutěže Challenge International de Tourisme, která se konala ve Varšavě na přelomu srpna a září 1934. Postavili ho Stanisław Rogalski a Jerzy Drzewiecki z týmu RWD v dílnách DWL ve Varšavě. Pro splnění nových pravidel soutěže bylo nové letadlo navrženo jako čtyřmístné, se zvýšenou hmotností, výkonem motoru a ještě lepšími schopnostmi pro krátký start a přistání.

Zahajovací ceremoniál Challenge 1934 (zleva: polský tým s RWD-9 a PZL.26, uprostřed československý tým s RWD-9W a dvěma Aero A-200), vpravo - německý tým s Bf 108, Klemm Kl 36, Fieseler Fi 97. Italský tým dorazil později.)

První prototyp RWD-9 byl dokončen v říjnu 1933 ještě s motorem Menasco o výkonu 195 kW/265 koní a poprvé vzlétl 4. prosince 1933. V lednu 1934 byl vybaven československým devítiválcovým hvězdicovým motorem Walter Bora (vzletový výkon 162 kW/220 koní) a na jaře 1934 s nově postaveným polským hvězdicovým motorem Škoda GR-760 (vzletový výkon 213 kW/290 koní), který vytvořil Stanisław Nowkuński z továrny Zakłady Škoda ve Varšavě. V roce 1934 bylo postaveno 8 RWD-9: 4 RWD-9W s motorem Walter Bora (registrace: SP-DRA, SP-DRB, OK-AMC, OK-AMD) a 4 RWD-9S s motorem Škoda GR-760 (registrace: SP-DRC -DRD, -DRE, -DRF). RWD-9W měl slabší výkon ve srovnání s RWD-9S.

RWD-9W s motorem Walter Bora, pilot Anderle (Challenge 1934, OK-AMD)

Polský tým pro soutěž Challenge využil celkem pět letounů RWD-9, zbývající dva si objednal československý tým prostřednictvím Ministerstva veřejných prací (OK-AMC, OK-AMD). Oba byly zapsány do leteckého rejstříku ve stejný den, necelý měsíc před soutěží (10.8.1934).[1] Československý letoun OK-AMC (pilot kpt. Pavel Pochop, st. č. 53) při tréninku na soutěž havaroval a před soutěží již stroj nebyl opraven. V samotné soutěži Challenge, která se konala ve dnech 28. srpna - 16. září 1934, obsadila polská RWD-9S první (pilot Jerzy Bajan, SP-DRD, st. č. 71) a druhé místo (pilot Stanisław Płonczyński, SP-DRC, st. č. 75). Poláci vyhráli mimo jiné proti německým celokovovým jednoplošníkům Messerschmitt Bf 108 a Fieseler Fi 97. Další polští piloti se stroji RWD-9 obsadili 7. (pilot Buczynski, RWD-9S, st. č. 72) a 15. místo (pilot Skrzypiňski, RWD-9W, SP-DRB, st. č. 76). Československý RWD-9W (OK-AMD) obsadil 8. místo (pilot Jan Anderle, st. č. 54). Polský letoun RWD-9W (pilot Florjanowicz, SP-DRA) soutěž nedokončil. Letouny RWD-9 obsadily na této soutěži 1., 2., 7., 8. a 15. místo, což z 34 startujících a 19, kteří soutěž dokončili, byl výborný výsledek.[2][3]

RWD-9W s motorem Walter Bora, pilot Skrzypinski (Challenge 1934, SP-DRB)

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sportovní a turistický letoun RWD-9 byl čtyřmístný hornoplošník smíšené konstrukce. Dřevěná křídla byla na každé straně vyztužena jedním párem vzpěr ve tvaru V. V trupu svařeném z ocelových trubek a potaženém plátnem byla prostorná kabina pro 4 osoby, po dvou vedle sebe. Kabina měla troje dvířka, otevíratelná okénka, topení, větrání, regulovatelná sedadla s pneumatickým polštářováním, elektrické osvětlení. Před předními sedadly bylo zdvojené řízení. Za kabinou byl prostor pro zavazadla. Odpérovaný, kapotovaný podvozek byl brzděn brzdami Bendix.[4]

Motor Walter Bora byl namontován na motorovém loži s gumovými tlumiči a byl zakrytován prstencem Townend. Vrtule Letov byla kovová, na zemi stavitelná. Benzínové nádrže byly umístěny v křídlech a v trupu za kabinou.[5]

RWD-9W s motorem Walter Bora pilot Florjanowicz (Challenge 1934, SP-DRA)

Použití po roce 1934[editovat | editovat zdroj]

Po Challenge 1934 byl letoun RWD-9 používán sportovním letectvím. V roce 1935 byly dva z nich (SP-DRA, -DRB) prodány do Španělska a třetí SP-DRE do francouzského institutu CEMA (Centre d'Essais de Matériels Aériens, Testovací centrum pro letecká zařízení), ve Villacoublay (označení: F-AKHE). Letoun s imatrikulací SP-DRC 16. července 1936 narazil v Gdaňském zálivu na hladinu Baltského moře při nízkém letu. Posádka zahynula, pilot kpt. Aleksander Łagiewski, generál Gustaw Orlicz-Dreszer a fotbalista Polonie Warszawa Stefan Loth. Zbývající dva polské RWD-9S byly použity v polském Aero Clubu (SP-DRF později havaroval). Španělské letadlo bylo používáno jako spojovací letadlo na straně republikánské armády během španělské občanské války.

Letouny s československou imatrikulací byly využívány do prosince 1937 (OK-AMD) resp. do října 1939 (OK-AMC), kdy byly vymazány z leteckého rejstříku.[6][7]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (s motorem Walter Bora)[editovat | editovat zdroj]

Údaje podle[4][5]

RWD-9W (skica)

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Typ: turistický sportovní hornoplošník
  • Osádka: 2+2
  • Rozpětí: 11,64 m
  • Délka: 8,0 m
  • Výška: 2,03 m
  • Nosná plocha: 16,0 m²
  • Plošné zatížení: 58,0 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 560 kg
  • Celková hmotnost za letu: 930 kg
  • Pohonná jednotka: vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Walter Bora
  • Jmenovitý výkon motoru: 200 k (147 kW)
  • Vrtule: dvoulistá, na zemi stavitelná, elektronová vrtule Letov[8]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 240 km/h
  • Cestovní rychlost: 200-210 km/h
  • Minimální rychlost: 55,6 km/h
  • Dolet: 750 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků RWD 9 na anglické Wikipedii a RWD-9 na polské Wikipedii.

  1. ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 292. 
  2. ↑ HOF, Emanuel dr. Challenge 1934 ve světle čísel. Letectví. Září 1934, roč. 14. (1934), čís. 9, s. 316–322. Dostupné online. 
  3. ↑ PEŠEK, R. ing. Challenge 1934 a letadla soutěžící. Letectví. Září 1934, roč. 14. (1934), čís. 9, s. 308–316. Dostupné online. 
  4. ↑ a b SCHMID, J. ing. Polské letadlo RWD 9 s motorem Walter Bora. Letectví. Září 1934, roč. 14. (1934), čís. 9, s. 328–330. Dostupné online. 
  5. ↑ a b R.W.D. 9 - Walter Bora. Bulletin Walter. Září 1934, roč. 1934, čís. IX-1934, s. 20. 
  6. ↑ RUSEK, Tomáš. RWD-9 W - OK-AMD [online]. http://www.cs-letectvi.cz, 25.04.2019 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ RUSEK, Tomáš. RWD-9 W - OK-AMC [online]. http://www.cs-letectvi.cz, 25.04.2019 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kovové vrtule "Letov" v letošním mezinárodním závodu turistických letadel. Letectví. Září 1934, čís. 9, s. 330–331. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CYNK, Jerzy B. Polish Aircraft 1893-1939. 1st. vyd. London, UK: Putnam & Co, Ltd., 1971. Dostupné online. ISBN 0-370-00085-4. .

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RWD-9&oldid=22190180“