Rüthi
Rüthi | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°17′40″ s. š., 9°32′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 431 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | St. Gallen |
Rüthi | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 9,33 km² |
Počet obyvatel | 2 447 (31.12.2021) |
Hustota zalidnění | 262,3 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 9464 |
Označení vozidel | SG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rüthi (do roku 1994 oficiálně Rüthi (Rheintal)) je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na východě kantonu, nedaleko hranic s Rakouskem. Žije zde asi 2 500 obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec Rüthi leží na úpatí hory Hoher Kasten v údolí Rýna mezi Altstättenem a Buchsem. Kromě samotného Rüthi k politické obci patří také vesnice Büchel, Hirschensprung a jižní část vesnice Rehag, k níž v letech 1798–1831 patřil také Kobelwald a v letech 1803—1831 Lienz.
Na východě tvoří hranici obce Rýn, který je zde zároveň státní hranicí s Rakouskem. Na severu obec sousedí s Oberrietem a na jihu s Lienzem, exklávou obce Altstätten.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrobové nálezy svědčí o tom, že oblast obce byla osídlena již v neolitu. Od 7. století se v oblasti usadili Alamani, kteří vykáceli lesní plochy, aby z nich udělali ornou půdu. Odtud pochází název místa (ze středohornoněmeckého riute).[1]
První doložená zmínka o obci se nachází v listině kláštera St. Gallen z 5. června 820. Od roku 1292 byl majitelem obce klášter Pfäfers. V roce 1392 získali Pfäferští panství od hrabat z Werdenbergu-Heiligenbergu a v roce 1484 vydali Rüthi dokumentaci o právech a povinnostech. V té době byly Rüthi a Plona farnostmi Rankweilu, Lienz pak Altenstadtu u Feldkirchu. V roce 1529 byla Rüthi dočasně reformována pod vedením opata Johanna Jakoba Russingera, v roce 1532 se však vrátila ke staré víře. Po soudních sporech s konfederačními městy, která Rüthi v roce 1490 jako součást rheintalského újezdu převedla pod svou správu, prodali Pfäferští v roce 1538 příslušníkům dvora Rüthi pozemkovou rentu, desátky, dvůr a církevní právo. Současně byla kaple svatého Valentina, zmiňovaná v roce 1287, povýšena na farní kostel. Ještě na počátku 21. století jsou Lienz, Plona a Hirschensprung farnostmi Rüthi, ale mají vlastní kaple.[1]
Vedle zemědělství na orné půdě mělo až do 20. století na obecních alpách mimořádný význam pěstování trávy a mlékařství, zatímco vinařství zůstávalo na okraji zájmu. V roce 1803 se Rüthi stala politickou obcí nového kantonu St. Gallen a až do roku 2002 patřila do okresu Oberrheintal. Největším vlastníkem půdy je stále místní obec, která do roku 1900 zajišťovala také sociální péči. V roce 1858 bylo Rüthi napojeno na železniční trať Rorschach–Chur. Obec byla často postihována opakujícími se povodněmi, zejména v letech 1762, 1868, 1871 a 1890. V letech 1887 a 1890 ji také postihly velké požáry. Po regulaci Rýna představoval čas od času nebezpečí svými záplavami pouze kanál Rheintaler Binnenkanal (Vnitrozemský kanál v údolí Rýna), který protíná obec Rüthi. Z tohoto důvodu byl v letech 2006–2008 realizován projekt protipovodňové ochrany a renaturace úzkého kanálu. Od 60. let 20. století se Rüthi mění ze zemědělské obce na obchodně-průmyslové město (továrna na baterie), kde je 72 % pracovních sil zaměstnáno v sekundéru (2005).[1]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel[1] | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 2000 | 2010 | 2019 | ||
Počet obyvatel | 1500 | 1193 | 1570 | 1475 | 1967 | 2046 | 2412 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rüthi na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d VOGEL, Johannes. Rüthi (SG) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-01-25 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rüthi na Wikimedia Commons
- (německy) [1] Archivováno 1. 1. 2022 na Wayback Machine. – oficiální stránky