Růžový sad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Růžový sad a Štefánikova hvězdárna

Růžový sad, dříve zvaný též Švehlův růžový sad, se nachází na hradčanské straně vrcholové pláně kopce Petřína v Praze, v nadmořské výšce 320–328 m n. m. Je chráněný jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na této části Petřína byl původně lesní porost, který byl postupně nahrazován vinnou révou a ovocnými stromy. Růžový sad se nachází na pozemku mezi Hladovou zdí a barokním opevněním ze 17. a 18. století.[2] Od barokní doby byl součástí hradebního pásma příslušejícího k Hradčanům a sloužil až do roku 1932 armádním účelům.[3] Byly zde bastiony opevnění, objekty pracháren a další vojenské budovy.[4]

Po roce 1932 byl postupně upravován na zahradu. Úpravy byly dokončeny v roce 1938. V letech 19921994 se zde provedla velká rekonstrukce. V parku je situovaná horní stanice lanové dráhy na Petřín a hvězdárna M. R. Štefánika.

Zahrada je rozdělena na tři kompoziční části. První z nich je samotné rozárium. Druhou je část mezi stanicí lanovky a cestou k rozhledně, za kterou je pak poslední třetí část s dětským hřištěm a místem na piknik.[2]

Rozárium vznikalo postupně na půdorysu rosety a vějíře podle návrhu, který zpracoval Josef Kumpán. K výsadbě rozária o rozloze cca 2 ha bylo použito 8000 ks růží, darovaných různými pěstitelskými podniky. Od roku 1992 se prováděla obnova Růžového sadu, při které došlo k částečné vyměně rostlin a povrchů cest z asfaltového na betonový. Byly vybudovány i nové rozvody vody a konstrukce, po kterých se pnou růže. Dalším krokem obnovy byly zavlažovací systémy a rekonstrukce trávníkových ploch. V 70. letech 20. století byla provedena i rozsáhlá přestavba hvězdárny.[4]

Citát[editovat | editovat zdroj]

Od Ladronky v Břevnově do Růžového sadu na Petříně vede stará polní cesta. Chodíval jsem tam s Tomanem, který bydlel nedaleko, pokud mu takovou procházku jeho nemocné srdce dovolovalo. Cesta byla nepravidelně vroubena šípkovými keři. Toman je míval rád. Když koncem května rozkvetly, byla to pěkná podívaná.
— Jaroslav Seifert[5]

Sochy v zahradě[editovat | editovat zdroj]

sousoší Polibek

Polibek[editovat | editovat zdroj]

V zahradě je osazeno sousoší Polibek. Autorem je Josef Mařatka a sokl vytvořil Jan Kotěra v roku 1921. Bylo původně umístěné v Letenských sadech a na Petřín bylo přenesené až po roce 1945.[4] Okolo sousoší je záhon půdokryvných růží Red Fairy (Červená víla) se sytě červenými květy lemovaný trvalkou šantou s modrými květy.

Vodník a Rusalka, Touha[editovat | editovat zdroj]

Dalšími plastikami bylo sousoší Vodník a Rusalka – dvě bronzové postavy, které vytvořil Vilém Amort v r. 1899, zdobily jezírko pod Růžovým sadem. Plastiky byly ukradeny a nikdy se nenašly. Jiná socha od stejného autora v Růžovém sadu zůstala. Jedná se o bronzový akt mladé ženy z r. 1907, který dostal jméno Touha.[6]

Milan Rastislav Štefánik[editovat | editovat zdroj]

Poslední sochou v zahradě je dva a půl metru vysoká bronzová plastika Milana Rastislava Štefánika. Vytvořil ji sochař Bohumil Kafka. Původně byla osazena u Bratislavy na Slovensku. V době samostatného Slovenského štátu byla zničena. Model plastiky se dochoval v depozitáři Národní galerie a díky tomu mohla být obnovena. V Růžovém sadu byla slavnostně odhalena 30. srpna 1994.[7]

Sluneční hodiny[editovat | editovat zdroj]

Další zajímavý monument stojí přímo před Štefánikovou hvězdárnou. Jedná se o moderní sluneční hodiny se třemi kulisovými ukazateli a analemou. Zhotovil je v roce 1976 akademický sochař Pavel Vilímek podle návrhu, který vypracoval Oldřich Hlad.

V expozici v budově hvězdárny jsou vystaveny i další – přenosné sluneční hodiny, jejíchž autorem je Jan Engelbrecht. Na témže místě se nacházejí i vzácné, přenosné měsíční hodiny v barokní úpravě s dřevěným stolkem, který slouží i jako přepravní schránka.[8]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památný strom[editovat | editovat zdroj]

U hvězdárny se nacházel památný stromTurecká líska na Petříně.[4] Strom před několika lety zahynul, ale bylo zde ponecháno jeho torzo, které bylo popnuto pnoucí dřevinou loubincem pětilistým (Parthenocissus quinquefolia).

Labyrint[editovat | editovat zdroj]

V centrální části Růžového sadu se nachází namalovaný labyrint. Vytvořila jej skupina nadšenců a je zajímavé, že se jedná o kopii labyrintu v katedrále Notre Dame ve francouzském městě Chartres.[9]

Rosa Generál Štefánik[editovat | editovat zdroj]

Mezi největší rarity v Růžovém sadě patří růže, kterou vyšlechtil v roce 1936 zahradník Jan Böhm. Její jméno je Rosa Generál Štefánik a původně byla vysazena jen v jediném exempláři u sochy M.R. Štefánika[10]. Na jaře roku 2015 byly v blízkosti Štefánikovy hvězdárny, u sochy M.R. Štefanika a na dalších místech Růžového sadu petřínskými zahradníky vysazeny další exempláře této sadové růže.

Na záhonech v Růžovém sadě roste okolo 8000 exemplářů růží mnoha odrůd, barev a tvarů. Jsou zde růže především záhonové, ale také pnoucí, sadové a půdokryvné. Růžové záhony jsou lemovány trvalkou šantou (Nepeta), která svými modrými květy doplňuje barvu, která růžím není dopřána.

Květnice[editovat | editovat zdroj]

Součástí Růžového sadu je trvalková zahrada Květnice, která leží nedaleko Štefánikovy hvězdárny na části jednoho z bastionů mezi Růžovým sadem a Zahradou Kinských. Mezi trvalkovými záhony se prochází po pravoúhlých štěrkových cestičkách a zahrada je pro svou uzavřenost a klid považována za místo téměř meditační. Do Květnice vede jediný vstup skrz zeď, která je popnutá různými pnoucími dřevinami. V zahradě je mnoho druhů trvalek a dřevin, především pak na jaře kvetoucích rododendronů a vřesů. Květnice je volně přístupná v letní sezóně (od dubna do října včetně) přes den. V nočních hodinách a v zimním období je uzavřena, ale je možné jí shlédnout z vyvýšené vyhlídky na hlavní cestě vedoucí od hvězdárny ke strahovským kolejím.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-03-26]. Katalogové číslo 472141 : Růžový sad. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b Růžový sad na Petříně
  3. Petřín – Růžový sad
  4. a b c d Pražské zahrady – Růžový sad
  5. SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. Praha : Československý spisovatel, 1982, str. 389
  6. Pomníky a sochy
  7. Štefánik Milan Rastislav
  8. Praha — Štefánikova hvězdárna - sluneční hodiny
  9. Růžový sad na Petříně – epocha nepety
  10. Růžový sad na Petříně – doba rozkvětu

Souřadnice: 50°4′54″ s. š., 14°23′49″ v. d.