Rùm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rùm
Rùm (skotská gaelština)
Ostrov Rùm na satelitním snímku NASA
Ostrov Rùm na satelitním snímku NASA
Lochaber UK relief location map.jpg
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
•  Skotsko
• volební obvod Skotského parlamentu Skye, Lochaber and Badenoch
• správní oblast (unitary authority) Highland
Topografie
Rozloha 104 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrchol Askival  (812 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel 22 (2011)
Hustota zalidnění 0,2 obyv./km²
Největší sídlo Kinloch
Používané jazyky skotská gaelština, angličtina
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rùm (Rùm ve skotské gaelštině, v poangličtělé verzi Rum nebo Rhum, ve staré severštině Rõm-øy) je největší z tzv. Small Isles (Malých ostrovů) v souostroví Vnitřní Hebridy u západního pobřeží Skotska. Ostrov Rùm leží v Hebridském moři uprostřed spojnice mezi jižním pobřežím ostrova Skye a poloostrovem Ardnamurchan, který je nejzápadnějším výběžkem Skotska.

Geografie, geologie a ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Ostrov, který se nalézá v severovýchodní části Atlantského oceánu, je vulkanického původu. Ostrovu dominuje pohoří Cuilin s nejvyššim vrcholem sopkou Askival (812 m n. m.). Horský reliéf ostrova byl vymodelován během zalednění v období pleistocénu. Rùm je známým nalezištěm různých druhů minerálů, mezi nimi i vzácných, jako například platiny. Také z geologického a petrografického hlediska oplývá řadou zajímavostí, takže odborníci jej právem mohou nazývat "Aladinovou jeskyní petrografických zázraků".[1] Ostrov Rùm je součástí Geoparku Lochaber, který byl založen v roce 2006 a později byl začleněn do Sítě evropských geoparků a v letech 2007 - 2011 též do Globální sítě geoparků UNESCO.[2][3]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Na ostrově a v jeho blízkosti žije řada zajímavých druhů živočichů, jako jsou jeleni (tzv.Red Deer), vydry, tuleni, mořští orli a kajky. Počátkem léta na ostrově hnízdí až 100 000 buřňáků severních. Ještě v 15. století na Rùmu údajně existovali také vlci.

Pohled na ostrovy Eigg a Rùm z Moidartu na západním pobřeží Skotska

Skotský přírodovědec Robert Furness popsal, že místní jeleni napadají v hnízdech mláďata buřňáka severního a vyjídají jim morek z kostí. Doplňují si tím životně důležité minerální látky, kterých je v chudé pastvě na ostrově nedostatek.[4]

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

V roce 1957 skotský orgán ochrany přírody, tehdejší Nature Conservancy Council (později známý jako Scottish Natural Heritage), zakoupil od vdovy po majiteli panství Georgi Buloughovi za 23 000 liber celý ostrov a proměnil jej v chráněnou přírodní rezervaci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prehistorické období[editovat | editovat zdroj]

Podle archeologických nálezů byl ostrov obydlen lidskou populací již v 8. tisíciletí př. n. l. a je dokladem jednoho z nejstarších osídlení na území dnešního Skotska. V okolí zámku Kinloch na východním pobřeží se našly pozůstatky tábořiště a ohnišť mezolitických lovců a sběračů z doby kolem let 6600 - 6500 př. n. l.[5] a také zbytky loveckých pastí a doklady o pravěkém rybolovu. Z místního druhu jaspisu - heliotropu - si tito lidé pravděpodobně zhotovovali potřebné nástroje.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Z období, kdy na ostrov přicházeli Keltové a vikingští osadníci z území Skandinávie, se zachovalo jen nepatrné množství archeologických a písemných dokladů. Z období let 600 - 700 n. l. existují doklady o pronikání vlivů raného křesťanství (nálezy křížů v zátoce Cave’s Bay, gaelsky Bagh na h-Uamha). V 7. století v lokalitě Papadil (podle některých zdrojů) žil jako poustevník svatý Beccan z Rumu († 677).[5] Z téže doby pocházejí kamenné sloupy v Kilmory a Bagh na h-Uamha. V letech 833 až 1266 byl ostrov součástí zdejšího normanského panství, poté se ve vlastnictví ostrova střídali představitelé okolních skotských klanů, zejména příslušníci rodu MacLeanů z nedalekého ostrova Coll.

Novověk a moderní doba[editovat | editovat zdroj]

Od 17. století se na Rùmu více rozvíjelo zemědělské hospodářství (pěstování ječmene a brambor, lov ryb, chov dobytka a ovcí, jejichž vlna byla vyvážena do Glasgowa). Na ostrově bylo zřízeno několik loveckých revírů. Stoupal počet obyvatel a jejich aktivity přivedly v 2. polovině 18. století k zániku původní populaci zdejších jelenů (Cervus elaphus). V první polovině 19. století, za hospodaření Lachlana Macleana, byl ostrov proměněn v pastvinu pro 8000 ovcí. Lachlan Maclean však později zkrachoval a ostrov koupil markýz ze Salisbury, který jej opět proměnil v lovecký revír.

Zámek Kinloch Castle

Po pánech ze Salisbury se vystřídalo několik dalších majitelů ostrova, než v roce 1891 koupil Rùm George Bullough, bohatý průmyslník, producent zemědělských sklízecích strojů z Accringtonu v Lancashireu. To byl počátek změn života na ostrově. V letech 1897 - 1901 George Bullough nechal u zátoky na východním pobřeží Rùmu postavit rozlehlý lovecký zámek Kinloch. Výstavba zámku byla završena v roce 1902 vybudováním vodní elektrárny a zavedením elektřiny, čímž se Rùm stal po Glasgowu v pořadí teprve druhým místem ve Skotsku, disponujícím touto vymožeností.[5] Na ostrově tehdy žilo 60 - 70 lidí, vesměs pasáků ovcí a dalších sloužících a zaměstnanců majitele panství. George Bullough však na zámku pobýval zpravidla jen několik týdnů v roce během lovecké sezóny, kdy sem zval různé vlivné a urozené hosty a zároveň bránil přístupu veřejnosti, díky čemuž Rùm získal na počátku 20. století pověst "zakázaného ostrova".[6] Rezidenci doplňovalo golfové hřiště a hřiště na squash, voliéry s exotickým ptactvem a jezírka, obývaná želvami a krokodýly. Byly zde také skleníky, v nichž se pěstovaly fíkovníky, broskvoně a vinná réva. V době největší slávy  působilo na zámku a v jeho okolí na 100 sloužících, přičemž kolorit dotvářelo 14 zahradnických pomocníků oděných v kilty. Od 20. let 20. století však zájem majitele o ostrov postupně upadal a v roce 1939 Rùm zdědil jeho syn, rovněž nesoucí jméno George Bullough. Po 1. březnu 1957, kdy lady Monica Bullough prodala Rùm organizaci Nature Conservancy Council, byla již o pouhý měsíc později - 4. dubna 1957 - na ostrově vyhlášena přírodní rezervace a veškerá hospodářská a zemědělská činnost zde byla utlumena.[6] V průběhu posledních 40 let 20. století, od roku 1961 do roku 2001, klesl počet obyvatel ostrova ze 40 na 22.[7]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Přejmenování ostrova v poangličtělé podobě na Rhum, které bylo používáno prakticky po celé 20. století, prosadil majitel tohoto ostrova baronet sir George Bullough (1870 - 1939), kterému se nezamlouvalo, že by měl být titulován jako Laird of Rum, čili doslova "pán z rumu" (pozn.: "laird" byl ve Skotsku titul pro majitele velkého panství, odpovídající anglickému titulu "esquire").

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity informace z článků Rùm na anglické a německé Wikipedii.

  1. Isle of Rum layered intrusion [online]. Fort William: Lochaber Geopark [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Lochaber Geopark Association [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Globální síť geoparků UNESCO a Síť evropských geoparků [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. 
  4. [Scottish Deer Are Culprits in Bird Killings. National Geographic, 25. 8. 2003 Dostupné online
  5. a b c Human History [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Recent History [online]. [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Počet obyvatel na skotských ostrovech v letech 1961 až 2001 (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]